Sedm plzeňských NEJ. Hledali jsme na dně i na vrcholu | E15.cz

Sedm plzeňských NEJ. Hledali jsme na dně i na vrcholu

V okolí Berounky leží nejnižší i nejvyšší místo v Plzni. Nejstarší dům postavili naši předci ve Zbrojnické ulici, nejvíc míst v hospodě nabízí Spilka.

Bože, jak hluboko se dá klesnout. Chladivá voda naplnila prostor mezi tělem a neoprenem, redaktor Sedmičky ale cítí uspokojení. Stačí mu k tomu fakt, že stojí patrně na nejnižším bodě v Plzni, tam, kde Berounka opouští město. Níž už v Plzni prostě fyzicky sestoupit nelze, je na kótě 293 metrů nad mořem. Vlastně jen o pár desítek metrů dál a hlavně směrem vzhůru se člověk naopak může dostat na nejvyšší místo v Plzni, i když nadmořskou výšku Chlumského vrchu lze jen těžko nazvat hvězdnými výškami. Stačí pouhých 416 metrů, vyšší kopce už jsou mimo území Plzně.

I další nej jsou překvapivá. Nejstarší dům ve městě leží ve Zbrojnické ulici, Plzeňané – laici přitom spíš znají Gerlachovský dům v Dřevěné ulici. Prvenství Trojánské kroniky je zase zpochybňováno, nejstarší kniha vytištěná v českém jazyce prý nepochází z roku 1468, ale je mnohem mladší. Jediné, na co se dá snad spolehnout, jsou tedy plzeňské mosty, ty v sobě ukrývají spoustu neoddiskutovatelných nej. A bez připomínek je i velikost největší hospody v Čechách.

Víc než pět stovek míst na Spilce snad nikdo nezpochybní. Ale věřit tomu, že při plném stavu dostanete pivo do šesti a půl minuty, jak tvrdí pivovarští, také není jednoduché. Takže po pořádku.

1. Nejnižší místo

Pod vodní elektrárnou v Bukovci opouští Berounka město. Tady vrstevnice ukazuje pouhých 293 metrů nad mořem. Že je Plzeň městem v ďolíku, dokazuje i nadmořská výška samotného centra, které vykazuje číslo 310.

2. Nejvyšší vrchol

Chlum se nad Bukovec a Újezd tyčí do nadmořské výšky 416 metrů. Na jeho zalesněném vrcholu stojí od roku 1929 také kamenná rozhledna vysoká pětadvacet metrů. Vrchol Sylvánského vrchu je jen o kousek níž, dosahuje 403 metrů. Nad plzeňskou kotlinou ční ještě Krkavec s 504 metry a Červená skála pod Radyní se 452 metry, ty už ale neleží na území Plzně.

3. Nejširší strom

Památný černý topol na začátku Kilometrovky kontroluje chod Kalikovského mlýna už více než dvě stovky let. Pokud by se Miloš Zeman přesunul z Vysočiny do Plzně a chtěl by objímat stromy právě na začátku Kilometrovky, musel by si s sebou vzít ještě dva parťáky. K úspěšnému obejmutí celého památného stromu je totiž potřeba tří párů rukou, vždyť jeho obvod čítá obdivuhodných 540 centimetrů. Kilometrovka disponuje řadou vzácných stromů, v posledních letech jich ale bylo hodně vykáceno kvůli bezpečnosti.

4. Nejstarší dům

Ve Zbrojnické ulici je patrně nejstarší dům v Plzni. Těsně pod redakcí Sedmičky, s číslem popisným 114, je dvoupatrový řadový gotický dům, který byl podle některých pramenů vystavěn už v roce 1288, další uvádějí až úplný konec třináctého století. Stavební historik Jan Andrle dokonce naznačuje, že mohutná žebrová klenba, podle které se určuje stáří domu, se dostala ke stavbě až později. Dům je svědectvím toho, že výstavba města začala asi právě tímto blokem. Nejstarší plzeňskou stavbou je ale klášter a kostel Panny Marie, které založil v roce 992 biskup sv. Vojtěch. Dnes tyto památky na Doubravce nesou název sv. Jiří.

5. Nejstarší kronika

Plzeňská chlouba, kterou najdete v Praze. Trojánská kronika, nejstarší kniha vytištěná v českém jazyce, byla údajně vyrobena ve druhé polovině 15. století v Plzni. Její tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok 1468, tento termín nese i ručně psaná předloha pro sazbu. Je však možné, že ve skutečnosti je dílo mnohem mladší. Někteří posouvají čas výroby o deset let. Nyní odborníci naznačují, že mohla být dokonce vytištěna o tři stovky let déle, než se uvádělo a přirovnávají její příběh ke sporům o pravost Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Kronika je v současnosti vystavena v pražské Národní knihovně.

6. Výjimečné mosty

Nenápadný most u Kalikovského mlýna z roku 1905 držel v době svého vzniku jedinečný primát: byl to největší železobetonový trámový most na území celého Rakouska-Uherska. Nejstarším dochovaným mostem v Plzni je zase Pražský most přes mlýnskou strouhu. Pochází z roku 1602, tehdy byl nejspíš dřevěný, do roku 1750 ho stavitelé nahradili klenutým z pískovce. Tyršův most v Doudlevcích byl zase prvním úplně svařovaným obloukovým mostem na světě. Plzeň se vůbec může pochlubit svými mosty, vždyť jich má, i díky čtyřem řekám, nejvíc v celém Česku.

7. Největší pivnice

Kde jinde než ve městě piva by měla být největší hospoda v zemi. Spilka v areálu Plzeňského Prazdroje pojme najednou až 550 hostů a to se po rekonstrukci dokonce ještě kapacita snižovala. Když se obří pivnice naplní k prasknutí, obsluhuje najednou až třicetičlenný personál. Za šestnáct let provozu navštívilo Spilku bezmála pět milionů lidí, kteří vypili více než 19 200 hektolitrů piva. Aby to personálu pořádně odsejpalo, mají tu k dispozici výčepní zařízení s osmi kohouty. „Pokud by hospoda byla plně obsazena všemi 550 hosty a všichni si objednali ve stejnou dobu pivo, spočítali jsme, že poslední host bude obsloužen nejpozději za šest minut a pětatřicet sekund,“ tvrdí rozhodně tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!