Se psem u jednoho stolu. V litvínovských restauracích běžné | E15.cz

Se psem u jednoho stolu. V litvínovských restauracích běžné

Do litvínovských hospod a restaurací si lidé často berou svého psa. Může všude, jen do kuchyně ne. Potvrdil to test Sedmičky.

Litvínov / Problém, kam se psem, když dostane člověk na ulici žízeň či hlad, Litvínované řešit nemusí. Z tamních hospod je číšníci ani majitelé nevyhodí. Toleranci provozovatelů pohostinství vůči psům by mohl závidět i pohádkový Maxipes Fík. Toho, když se chtěl dostat do krejčovství, zastavil obrázek přeškrtnutého psa hned u vchodu do obchodu. Redaktorka Sedmičky s kokršpanělkou Sidny navštívila šest podniků. Všude měli dveře otevřené a čtyřnohému hostu nabídli i misku s vodou.

Buřt z obchodu

První na řadě je Taverna U Tasa v Chudeříně. Naproti otevřeným dveřím je plně obsazený stůl, pro jistotu se ptám, zda jim nebude vadit pes. Naopak. Přítomnost Sidny byla vítaným vzrušením. Po té, kdy majitelka Magdalena Nikolovová roznosí hostům pivo, dojde řada i na misku s vodou pro psa. Sidny mezitím očuchala hosty prvního stolu, kteří si vyprávějí, že v cizině jsou restaurace, kde pes dostane nejen misku s vodou, ale i psí pamlsek.

Ovšem osazenstvo vedlejšího stolu Sidny není po chuti. Jeden z pánů zkouší její trpělivost, až ho Magdalena Nikolovová se smíchem v hlase napomene, ať psa nezlobí. „Lidé k nám chodí každý den se psem. Někdy si pro něj přejí i něco na zub. Máme vedle obchod, takže zajdu buď pro pár koleček salámu, nebo buřt,“ popisuje praxi Nikolovová.

Od častých návštěv pohostinství ale odrazují veterináři. „Cigaretový kouř je nevhodný pro psy stejně jako pro lidi. Když už chce někdo zajít se psem na pivo, ať se s ním raději posadí na zahrádku. Tam platí pravidlo, že za slunečného počasí by měl být pes schovaný pod slunečníkem,“ upozorňuje Patrik Cmorej z veterinární ordinace Pavla Gabriela.

Z taverny míříme do nedaleké hospody Rudý dům. Tady neočekáváme problémy. Sedáme si schválně naproti baru, aby musela servírka chodit často kolem nás. Hned požádáme o misku s vodou, takže Sidny hasí žízeň dříve, než si stihnu objednat pití. Není rozmazlená, nevadí jí, že v misce byla původně asi zelenina. Stejně tak obsluha nemrkla ani okem, když byla po chvíli voda všude po podlaze.

Do kuchyně nesmí

„Dokud se psi nepoperou, nevadí nám ani, když se jich tu sejde víc,“ říká Jitka Prantová, zatímco ji Sidny hypnotizuje očima. Velmi rychle pochopila, že Jitka Prantová je v této hospodě tím, kdo neustále nosí hostům něco dobrého. Zkouší se dostat i do kuchyně, rychle ji vysvětluji, že kuchyň je jediné místo, kam nesmí a jeden z hostů se pobaveně ptá, jestli nejsem z obchodní inspekce.

V žádné z testovaných restaurací se obsluha neohání kontrolou z hygieny. Ani nemůže. „Žádný zákon psům nezakazuje návštěvu hospod a restaurací. Nesmí pouze do kuchyně,“ vysvětluje Vlastislava Ledererová z Krajské hygienické stanice. Soudy už však řešily případy, kdy pes napadl jiného návštěvníka restaurace a potrestali provozovatele, nikoliv majitele psa. I proto záleží na majiteli, zda vstup lidem se psem dovolí. „Výjimkou jsou slepečtí a asistenční psi, ty musí majitel restaurace pustit vždy,“ dodává Ledererová.

Večeře bez psa

Z Rudého domu míříme do centra města. Zkoušíme restauraci Barborka, kam Litvínované chodí na romantické večeře či oslavy. Opět zcela ignorujeme venkovní posezení a míříme ke stolům a čalouněným židlím uvnitř restaurace.

Než Sidny očmuchá nejbližší okolí, má před sebou misku s vodou. Zkouším trpělivost obsluhy a pouštím psa, kam až vodítko dovolí. V restauraci ale nikdo další není, takže to nikomu nevadí. A obsluha vypadá, že by spíš podlehla jejím loudivým pohledům, které háže na topinku na mém stole, než aby se na ni zlobila.

„Každý den je tu někdo se psem, nám to nevadí. Ale berou je sem spíš přes odpoledne. Večer, když přijdou lidé na večeři, už chodí bez svých mazlíčků,“ má zkušenosti servírka Sandra Kadlecová. Kvůli milovníkům vína jsme zašli i do Vinárny U svaté Anny. I tam je čtyřnohý mazel běžným hostem, i když ne tak častým jako v předchozích podnicích. Vodu dostane pes také. Když se jich sejde víc, je podle obsluhy lepší, když je jeden na zahradě a druhý uvnitř.

Dalším cílem naší cesty je hospoda Knihovna, přímo na náměstí Míru. Uvnitř je lehce zakouřeno. Poznávám, že tam se psem nevydržím dlouho, ale majitelka Alena Homolková má k psům očividně kladný vztah. „O pití pro psa lidé žádat nemusí, dostanou ho automaticky,“ říká majitelka a vzpomíná na jednoho pána, který svému mazlíčkovi dopřál i večeři. „Objednal mu svíčkovou. Byl to větší pes, ale jaká rasa, to si nepamatuji,“ dodává Homolková.

Každý nemá psy rád

Už také musela řešit situaci, kdy se jednomu z hostů nelíbilo, že je u sousedního stolu návštěva právě se psem. „Holt jsem je posadila jinam. Přece nevyhodím člověka proto, že někomu pes vadí,“ myslí si Homolková.

Poslední zastávkou je Radniční sklípek, další z restaurací, kam Litvínované chodívají na slavnostní večeři a kde se zastaví na jídlo umělci, kteří v galerii o patro výš představují svá díla. Servírka nás ujistila, že vstup mají povolený i psi a stává se, že se jich v restauraci sejde více. A majitelé musí zajistit, aby pes neštěkal a vydržel pod stolem, nebo u něj.

Jaké máte zkušenosti s voděním psa do restaurací?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!