Šanci na úspěch popravila angína | E15.cz

Šanci na úspěch popravila angína

Třiadvacetiletá chodkyně Zuzana Schindlerová sice odletěla na evropský šampionát atletů do Barcelony, na start závodu se však nepostavila.

Odchovankyně atletického oddílu Slezan Frýdek-Místek Zuzana Schindlerová měla být jednou z českých nadějí na letošním mistrovství Evropy v atletice. Chodkyně z Bašky však těsně před odletem lehce onemocněla. Následný přesun do Barcelony, který se neobešel bez komplikací, dopomohl k tomu, že dostala angínu. Ta ji vyřadila ze závodu, do kterého si dávala slibné naděje.

Před evropským šampionátem jste měla skvělou formu. Do závodu jste nemohla nastoupit kvůli nemoci?
Je to tak. Už v sobotu mě trochu bolelo v krku, ale nebylo to nic vážného. Snažila jsem se ležet
a pořádně se potit. V neděli jsem se cítila stejně. Dorazila mě pravděpodobně cesta do Barcelony, která měla komplikace. Náš let měl zpoždění. Určitě mi nepomohla klimatizace na letišti a v letadle. K tomu všemu jsme ve Španělsku čekali dvě hodiny na recepci, než nás ubytují.

V pondělí ráno vám doktor předepsal antibiotika. Co se vám v ten okamžik honilo hlavou?
Byla to pro mě nepříjemná pecka, protože v neděli večer mi trenér řekl, že pokud nasadíme antibiotika, závodit stoprocentně nebudu. V ten okamžik mi bylo hrozně. Vyhrkly mi slzy do očí. V úterý odpoledne se mi udělalo líp, tak jsme s trenérem začali polemizovat, že bych se na start mohla postavit. Po konzultaci s lékařem jsme však tuto možnost definitivně zavrhli. Zdraví mám jen jedno
a případná účast v závodě by mohla mít daleko horší důsledky.

Kdo vám nejvíce pomohl vyrovnat se s tím, že závod budete sledovat pouze jako divák?
Jednoznačně rodiče, kterým bych chtěla touto cestou dodatečně poděkovat. Zavolala jsem jim večer
před závodem, když jsem se byla projít na pláž a popadl mě smutek. Potřebovala jsem si s někým popovídat. Pořádně jsem si pobrečela. Na druhou stranu jsem si řekla, že příští rok budu mít o to větší motivaci ukázat ostatním, co ve mně je.

Jaké to je sledovat závod, na který se připravujete celý rok, v televizi na pokoji v hotelu?
Hodně zvláštní pocit jsem měla už od rána, kdy jsem se probudila po noci, během které jsem skoro nespala. Po snídani jsem závod sledovala na pokoji, protože na stadionu bych trpěla ještě víc. Navíc
s antibiotiky jsem nemohla na sluníčko, před kterým bych se na tribuně neschovala.

Říkala jste si v průběhu závodu, jak by vypadal, kdybyste ho šla i vy?
Samozřejmě si člověk říká, co by kdyby, takže jsem kalkulovala, ve které skupině bych se asi držela,
která bych nakonec mohla skončit a tak dále. Takhle z postele se to lehce říká, ale jsem si jistá, že kdyby nenastaly žádné komplikace, tak by nebyl problém dostat se do první desítky a možná bych si troufla i na elitní osmičku. To jsou ale jen dohady a subjektivní pocity. Vím jistě, že jsem měla perfektní formu a že můj osobák už dávno neodpovídá času, na který reálně mám.

Když jste nemohla závodit, měla jste alespoň čas prohlédnout si Barcelonu?
Je to úžasné město. Zaujal mě zejména chrám Sagrada Familia, kam jsem vyrazila se slovenským chodcem Matejem Tóthem. Chtěli jsme se podívat i dovnitř, ale když jsme viděli neskutečnou frontu dlouhou snad dvě stě metrů, tak jsme si řekli, že po tom až tak moc netoužíme. Olympijský stadion
na kopečku Montjuck je taky naprosto úchvatný. Je tam krásná modrá dráha a k tomu perfektní španělští fanoušci. Španělé jsou velmi živý a vášnivý národ. Jelikož jsme s nimi bydleli na hotelu, tak tam bylo vcelku rušno. Z pokoje jsem měla nádherný výhled na místní pláž, které jsem si ovšem
kvůli práškům zrovna neužila. Nevím, jestli bych se tam ještě vešla, když tam bylo tak narváno.

Co vás čeká po návratu do Česka?
Chci se po dlouhé době ukázat doma, kam už se hrozně moc těším. Odzávodím už jen finále extraligy a sezona pro mě skončí. Mám v plánu odcestovat na dva měsíce do Austrálie. V téhle úžasné zemi budu odpočívat a zdokonalovat se v angličtině.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!