S krabicákem postávají nad kanálem a doufají v každé nové ráno | E15.cz

S krabicákem postávají nad kanálem a doufají v každé nové ráno

Bezdomovci na Liberecku zažívají krutou zimu. Teploty klesají hluboko pod bod mrazu. Snaží se proto přežít, jak to jen jde.

Říká si Jürgen a na ulici žije už sedmým rokem. Podobnou zimu jako letos ale nepamatuje. V teplotách hluboko pod bodem mrazu přežívá v rozpadajícím se stanu nedaleko tramvajové zastávky U Lomu a těší se na příchod jara. Má tam pár přikrývek, starý spacák a rezavou troubu, kterou používá jako kamínka. Ta ale spíše čoudí, než aby hřála. V brlohu bývá proto k ránu nesnesitelná zima. Málem na ni doplatila jeho spolubydlící. Ženu, které říká maminka, odvezli minulý týden do nemocnice. „Byla celá podchlazená, láska moje. Skoro mi tu zemřela. Musel jsem jí zavolat sanitku,“ vzpomněl si na bezesnou noc sedmapadesátiletý bezdomovec. Hned zítra se proto chystá za svojí paní vyrazit.
„Už je dobrá. Už má sílu. Kolik já kvůli ní vyplakal slz,“ nechal se slyšet Jürgen.
Ještě před tím ale vyrazí společně s kolegou Radkem na sběr šrotu. Posilní se krabicovým vínem a obejdou paneláky na Broumovské a Kunratické.

„Na sídlišti vždycky najdeme všechno, co potřebujeme. Polštáře, peřiny, oblečení i to rádio, co tady právě hraje,“ řekl bezdomovec, který byl v minulosti horníkem. Jenže jeho důl skončil. A novou práci už nenašel.
„Kdybych byl kuchař, práci mám. Horníkům ale všechno zavřeli. Je mi to líto, ale už nemám sílu, s tím něco dělat,“ dodal Jürgen a napil se levného krabicového víno. Se svým osudem je smířený i jeho kolega Radek. Dělal v mladoboleslavské Škodovce. Jistotu ale vyměnil za láhev alkoholu. „Nesmíte chlastat a jenom makat. A já piju rád. Bylo to jednoduchý a rychlý,“ poznamenal Radek.

Parta z Rybníčku

Krutá zima letos zaskočila i partu bezdomovců z liberecké ulice Na Rybníčku. Celý den postávají nad kanálem, z kterého proudí teplý vzduch, a na večer se stahují do vybydlené garáže.
Někdy ale ani to nestačí. Jak potvrzuje nepsaný vůdce party, bezdomovec Viktor, sanitku volal letos již čtyřikrát. „Támhle kamarád málem přišel o prsty na nohou. Ráno se probudil a nemohl hýbat nohama. Tak ho odvezli do nemocnice. Tři týdny si tam poležel. Ale už je zase zpátky,“ popsal Viktor.
Zmíněným kamarádem je Slovák. Do Liberce přijel kvůli práci. Přes agenturu dostal místo v Densu. S příchodem ekonomické krize jej ale propustili. A tak se dal zlákat k pochybné práci v Anglii.
„Měl jsem umývat auta. Můj partner mě ale podvedl. Slíbil mi peníze i ubytovnu. Ani jedno jsem nakonec neviděl. A tak nemám vůbec nic, bolí mě nohy a sedím tady na lavičce,“ dal se do vyprávění viditelně sešlý muž. Stále přitom doufá, že po pěti měsících znovu najde práci a vrátí se domů za rodinou.

Vzpomíná na dceru, která podle všeho studuje vysokou školu a na město odkud pochází. V očích se mu ale za chvíli objeví slzy.
„Strašně se za sebe stydím. Pracovat umím. V dolech jsem strávil čtrnáct let svého života. A takto jsem dopadnul. Moje ruce už nikdo nechce,“ svěřil se Slovák.
Pomoci by mu mohli na cizinecké policii. Neví ale, kde ji má hledat a sám si pomoci nedokáže. O domově sní. Uvnitř ale už rezignoval. Pro někoho, kdo má všechno, je to nepochopitelné. Ve světě bez domova, je to ale běžný postoj.

V azylu je plno pořád

Posledním útočištěm bezdomovců bývají v zimě azylové domy. Jeden z nich je i v Liberci. Platí v něm ale určitá pravidla. Některým bezdomovcům ale nepřijdou vhod. Proto i v tuhé zimě volí ulici.
„Od listopadu do března jsme pravidelně plní, ať už je zima jakákoliv. Kapacita našeho zařízení je pětadvacet míst. To není problém naplnit. Když k nám ale někdo přijde podchlazený nebo s omrzlinami, samozřejmě mu pomůžeme,“ uvedl ředitel azylového domu Speramus Robert Práde.
S podchlazenými bezdomovci mají plné ruce práce také liberečtí záchranáři. U takových lidí zasahují několikrát do měsíce. Musejí se přitom vyrovnat s jejich alkoholovými eskapádami i narušenou psychikou.
„Jeden den s námi spolupracují, druhý den před námi utíkají a nechtějí ošetřit,“ vysvětlila mluvčí libereckých záchranářů Lenka Moravcová.
Někdy je ale veškerá snaha zbytečná. Stejně jako v případě zanedbaného dvaapadesátiletého muže z Liberce, který 10. ledna zemřel na podchlazení spojené s notnou dávkou alkoholu.
„Našli ho záchranáři v půl desáté večer u rampy bývalé prodejny Albert ve Vrchlického ulici. Pomoci už mu ale nijak nemohli,“ dodala Moravcová.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!