S Čáslavskou jsme byli trenérský tým | E15.cz

S Čáslavskou jsme byli trenérský tým

26. srpna 2010 • 16:07
Osmaosmdesátiletý Drahomír Čermák z Hradce Králové je nejstarší trenér sportovní gymnastiky v Česku, možná i v Evropě.

Trénoval československou gymnastickou reprezentaci. Dokonce pomáhal s přípravou Věry Čáslavské na její nejúspěšnější olympiádu v roce 1968, kde získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile.

„S Věrou Čáslavskou jsme tvořili trenérský tým a také jsem pomáhal s její přípravou na mexické olympijské hry. Tehdejší její trenérka Slávka Matlochová přišla na to, že mám cit pro hudbu, a tak mě zvala na její tréninky, když trénovala prostná,“ říká dnes už osmaosmdesátiletý Drahomír Čermák.

Až do loňského roku, kdy si na náledí zranil nohu, trénoval hradecké gymnasty. Soutěže však stále objíždí jako porotce.

„Jsem nejstarší trenér sportovní gymnastiky u nás a možná i v Evropě,“ říká bývalý sokol, gymnasta a učitel.

Po operaci kolena berle brzy odložil a i dnes dokáže vyšplhat na žebřiny, vyšvihne u nich holubičku nebo se zavěsí do kruhů. Měl je v nejmenší oblibě, ale vždy mu šly nejlépe. Cvičit začal už jako šestiletý v novohradeckém Sokole, jako dorostenec reprezentoval s novohradeckou partou Orlickou župu na sletových závodech.

S gymnastikou začal po druhé světové válce.

„Když se obnovovala sokolská organizace. Měl jsem dobrou průpravu, vedli nás cvičitelé, kteří sami závodili tehdy ještě v sokolském nářaďovém tělocviku. Měl jsem výborné učitele i na školách, tak jsem u toho vydržel. Cvičil jsem na Novém Hradci a pak jsem začal trénovat mládež,“ vzpomíná Čermák.

V Praze absolvoval vysokou školu trenérskou se specializací na sportovní gymnastiku a hromadná vystoupení.

„V nově založeném tréninkovém středisku mládeže v Hradci jsem vychoval gymnastky, se kterými jsem měl natolik dobré výsledky, že když se v Praze zakládalo Středisko vrcholového sportu mládeže, byl jsem tam s některými pozván. V týmu s Věrou Čáslavskou-Odložilovou jsme pak trénovali československou reprezentaci,“ vypráví Čermák.

Přišly mu i pozvánky z Kuvajtu, Francie, Belgie, Nizozemska, Libye, Islandu či Brazílie. Odjel na tři roky do Venezuely, pořadatelské země Panamerických sportovních her v roce 1983. Na této olympiádě amerických států se podílel na organizaci slavnostního zahajovacího nástupu. Do Venezuely jel přitom původně jako expert na sportovní gymnastiku žen.

„Byl to omyl, prezident venezuelské organizace tělovýchovy chtěl odborníka na hromadná vystoupení. To ale pro mě nebyl problém, dělal jsem na to téma diplomovou práci. Při návštěvě Československa ho nadchla spartakiáda a požádal mě, jestli bych mu takovou malou spartakiádu neudělal,“ vzpomíná Čermák.

V plném rozsahu se však vystoupení šedesáti čtveřic dětí a dospělých uskutečnilo až na mezinárodních hrách mládeže v Coru. Sehnat k tolika dětem dospělé byl ve Venezuele husarský kousek.

„Já cvičila a on popisoval, museli jsme použít jejich hudbu, aby je chytla,“ vysvětluje manželka Helena. „Byla to dětská píseň podobná sambě,“ doplňuje ji Čermák.

Ve Venezuele působil i jako vedoucí trenérů gymnastiky, nejvíc pyšný je na svého svěřence, který na mezinárodních sportovních hrách skončil v přeskoku druhý.

Práce ho zavedla i do přísně střežené venezuelské vojenské akademie a policejní akademie.

Běžné cestování po Venezuele je prý nebezpečné.

„Skoro všude se létá, cestovat vlastním autem je nebezpečné. Jsou tam banditi. I v baráku jsme se báli,“ tvrdí Čermák. „Sedm zámků jsme museli odemknout, než jsme se dostali do bytu,“ dodává manželka Helena.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!