Ruller: Tvořil jsem netypicky a s láskou | E15.cz

Ruller: Tvořil jsem netypicky a s láskou

Tisíce Brňanů chodí každý den kolem unikátních staveb architekta Ivana Rullera. Muže, který dal Brnu tvář.

Měl talent, který přesahoval hranice Československa. O jeho nápady byl takový zájem, že lidé riskovali a svěřovali mu stavební zakázky i přes nesouhlas komunistů. Odborníci jsou přesvědčeni, že kdyby architekt Ivan Ruller emigroval, udělal by v cizině velkou kariéru.

On ale zůstal doma, a tak jeho největší architektonické skvosty zdobí jeho rodné město. I proto vybral herec Bolek Polívka architekta Rullera do seriálu Sedmičky o osobnostech Brna.

„Brno považuji za pěkné město, které má řadu vlastností srovnatelných s městy mnohem většími. Zároveň si zachovává půvab a má krásné okolí. Vždycky, když jsem se odněkud vracel domů, byl jsem rád, že z dálky vidím věže Petrova. Prostě u mě převážil vztah k městu, kde jsem se narodil a které miluji,“ vysvětluje Ruller svou věrnost Brnu.

Mezi jeho první projekty patřilo foyer Janáčkova divadla z počátku šedesátých let minulého století. O několik let později pak navrhnul administrativní budovu Ingstavu ve Vídeňské ulici, která dnes slouží jako Business Centre. „Ingstav považuji za vrchol jeho tvorby. Obsahuje totiž několik ojedinělých prvků. Dvě podlaží byla takzvanou kancelářskou krajinou, tedy spojitým prostorem bez příček. Krásnou architekturu má i schodiště na boku budovy,“ líčí historik umění Jan Sedlák.

Vrchol Rullerových tvůrčích sil přišel v nejméně vhodné době. V sedmdesátých letech ho komunisté vyloučili ze Svazu architektů a měl zákaz projektovat. „Režim jeho kariéru výrazně ovlivnil, protože otevřená soutěž o stavební zakázky neexistovala,“ podotýká ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek.

Nápady mezi panely

Ruller si ale na perzekuci nestěžuje. „Tehdy nebylo snadné přijít s něčím novým, stavebnictví bylo zúžené na panelovou výstavbu. V době normalizace záleželo na tom, jestli člověk, který byl určitým způsobem vlivný, měl zájem zrovna o mě jako architekta. A já na to měl štěstí,“ říká skromně Ruller.
Ruller tak mohl projektovat třeba Státní banku v Praze, několik obřadních síní, administrativních budov a podle jeho návrhu začalo vznikat i Rondo. Dostal se dokonce i k zakázce na muzeum v Tripolisu v Libyi.

Po revoluci byl Ruller děkanem Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, kde jako profesor působí dodnes. Mezi jeho poslední stavby patří funkcionalistická vila v Babicích u Brna.
„Mé návrhy nebyly uniformní a vždy jsem tvořil s láskou. Se stejným zájmem jsem projektoval rodinný dům nebo Rondo. Člověk má mít radost z každé práce,“ říká třiaosmdesátiletý architekt.
Příště: hudební skladatel Miloš Štědroň

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!