Rozdmýchali sametovou revoluci ve Frýdku-Místku. Teď vzpomínají | E15.cz

Rozdmýchali sametovou revoluci ve Frýdku-Místku. Teď vzpomínají

Před jedenadvaceti lety padl komunistický režim. Sedmička se vypravila za pamětníky sametové revoluce ve Frýdku-Místku.

Byli různě staří, měli rozdílné názory a představy. Dohromady je svedla tehdejší bouřlivá doba a společná touha po změně. Sametovou revoluci ve Frýdku-Místku nahlas podporovali.
„Nebyl jsem žádný disident,“ říká Pavel Vyvijal. Přesto patřil k hlavním osobnostem listopadu 1989 ve Frýdku-Místku. Před revolucí podepsal několik výzev kritizujících komunistický režim. Reportér Hlasu Ameriky Ivan Medek pak přečetl mezi signatáři i jeho jméno. „S kamarádem a nynějším náměstkem ministra zahraničí Jiřím Schneiderem jsme na oslavu vypili rum, který měla jeho žena na vánoční pečení. Až potom jsem začal přemýšlet, jestli mě vyhodí ze školy, kde jsem učil. Už to nestihli,“ vzpomíná Vyvijal.
O střetu studentů s policisty na pražské Národní třídě věděl z televize a zahraničního rádia. Nejdramatičtější chvíle zažil o pár dnů později. „Několik se nás sešlo na náměstí Svobody. Rozvinuli jsme transparenty a zapálili svíčky. Policisté nás rozehnali, ale o dva dny později přišly na náměstí dva tisíce lidí,“ pamatuje si Vyvijal.
U morového sloupu přečetl výzvu k vyšetření událostí ze 17. listopadu. „Policisté mě z podstavce strhli a odvezli k výslechu,“ vypráví Vyvijal. Na policii zůstal dvě hodiny. Dav, který se shromáždil před služebnou, si skandováním vynutil jeho propuštění. „Jsem rád, že mé děti mohou žít ve svobodné společnosti. Nemusím je poučovat, co mohou a nesmějí říkat,“ zamýšlí se bývalý starosta Frýdku-Místku Vyvijal.

Revoluce jako vzpruha

Zakladatel frýdecko-místeckého Občanského fóra Miloslav Merta se o pochodu pražských studentů dověděl z rádia Svobodná Evropa. „Byla to pro mě obrovská vzpruha,“ říká. Společně s dalšími odpůrci režimu pořádal mítinky na náměstí a připravoval stávku v dole Staříč, kde pracoval jako elektromontér.
„Získat horníky na svou stranu nebyl problém. Všichni pozorně sledovali, co se děje. Pochopili, že změna je nutná,“ tvrdí Merta. Později jako člen stávkového výboru připravoval generální stávku v Ostravsko-karvinských dolech. „Byli jsme unavení. Několik nocí jsme nespali. Jezdili jsme do Prahy pro letáky, které jsme rozdávali horníkům. Cítili jsme, že naše práce má smysl. To nás povzbuzovalo,“ vzpomíná Merta. Výročí sametové revoluce si určitě připomene. „Projdu se po náměstí a zavzpomínám, jak jsme tam při manifestacích promlouvali k lidem,“ plánuje Merta.

S Havlem na Václaváku

Frýdecko-místecká kapela Prouza měla 17. listopadu 1989 svůj první koncert. „Hráli jsme v jednom ostravském klubu. Nikdo ještě nevěděl, co se v Praze stalo. Až později nám volali známí. Řekli, že musíme přijet, protože se tam děje něco velkého,“ vzpomíná bývalý kytarista Dušan Helštýn.
S manželkou a několika členy kapely odjeli do Prahy. „Zažili jsme demonstrace na Letné i na Václavském náměstí. Viděli jsme Havla, zazpívali si s Krylem, Kubišovou i Hutkou. Všude vládla euforie,“ líčí Helštýn své zážitky.
Po návratu domů přišlo rozčarování. „Někteří lidé nosili na bundách trikolory, ale socialismus jako by tady pokračoval,“ pamatuje si kytarista. Zanedlouho sametová revoluce propukla také ve Frýdku-Místku. Pro kapelu to byla úleva. Kvůli nevyhovujícím textům ji soudruzi dlouho nechtěli pustit na pódium. „Museli jsme si najít studio v Čadci. Udělali jsme přehrávky a 17. listopadu jsme mohli poprvé vystoupit,“ vysvětluje Helštýn. S Prouzou už nehraje, píše pro ni texty. „Nemusím se bát, že se nějaké slovo nebo pasáž někomu znelíbí,“ pochvaluje si hudebník. Oslavit výročí sametové revoluce se ale nechystá. „Není co slavit. Lidé rychle zapomněli,“ míní Helštýn.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!