Rok 2010: úplatkářská aféra, zrození talentů a velké koalice | E15.cz

Rok 2010: úplatkářská aféra, zrození talentů a velké koalice

Sedmička přináší ohlédnutí za skončeným rokem, jenž byl i v Brně na události bohatý.

Co by se lidé dozvěděli, pokud by si za pár let otevřeli kroniku Brna a na jejích stránkách si nalistovali rok 2010? Možná by byli překvapení, kolik událostí plnilo stránky novin, a asi by i žasli, jaká jména se v největším městě na jihu Moravy nejčastěji skloňovala. Sedmička ze zpravodajských materiálů sestavila netradiční ročenku.

Úplatek roku

Nejskloňovanější jména byla vloni starosty brněnských Žabovřesk Aleše Kvapila a tajemníka radnice Brno-střed Radovana Novotného. Svůj příjem si podle obžaloby chtěli v únoru vylepšit korupcí. „Úředníci si za to, že zajistí podnikateli Jiřímu Štoplovi bezproblémovou stavbu futuristického Sonocentra, řekli o milion korun,“ uvedl státní zástupce Ivan Hrazdira.

Podnikatel ale platit nechtěl, a tak se obrátil na policii. Té pak pořídil nahrávky korupčního jednání a oba muži skončili u soudu. V září pak padl rozsudek a oba si měli „odsedět“ ve vězení sedm let, což se ani jednomu z nich nelíbilo. Proti verdiktu se odvolali ještě v soudní síni.

Vánoce a silvestr tak mohli oba oslavovat s rodinou. Dárků ale pod stromečkem zřejmě moc neměli, protože jejich příbuzní museli před svátky zaplatit milionové kauce. Jen Kvapilovi složili čtyři miliony, aby se exstarosta dostal z vazby. Novotní odevzdali v soudní podatelně polovinu.

Návštěva roku

Na minuty se dala měřit návštěva britského korunního prince Charlese. V jeho plánovacím deníčku se Brno stalo zastávkou dne 22. března. Přílet, návštěva Masarykovy univerzity, debata se studenty o ekologii, projížďka městem v odpolední špičce a následný odlet trvaly přesně 120 minut.

Princův „zelený“ pobyt v Brně se nesl v duchu klimatických změn v Antarktidě. Přestože korunní princ pobyl ve městě jen dvě hodiny, odnesl si několik darů. Mezi nejcennější patřila Velká zlatá medaile Masarykovy univerzity. „Ta se uděluje nejvýznamnějším osobnostem z Česka i zahraničí a zatím ji převzalo deset lidí. Princ z Walesu byl jedenáctý,“ řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Stavba roku

Trpělivost, a to především cestujících a klopýtajících chodců, zkoušeli dělníci od června do listopadu při rekonstrukci největšího přestupního uzlu v České a Joštově ulici. Deset ze třinácti tramvajových linek jezdilo půl roku po jiných trasách a čísla některých se dokonce měnila za jízdy.

Častěji ovšem dělníci přehazovali trasy, po nichž lidé po stavbě chodili. Nejednou se stalo, že chodci skončili ve slepé uličce, takže se museli vracet zpátky na začátek cesty. Výsledkem zkoušky trpělivosti, jež neměla v novodobé historii Brna obdobu, byla proměna v moderní ulice střihu evropských metropolí, a to za 189 milionů korun z větší části zaplacených z fondů Evropské unie.

„Součástí bylo mimo jiné zasazení stromořadí,“ přiblížila stavbu Kamila Havlínová z divize pozemního stavitelství firmy Skanska. Zmíněné stromořadí se do Joštovy ulice vrátilo po sto letech. Utvořilo jej 81 jilmů a čtyři hlohy.

Kontroverze roku

V Brně se loni objevily také nové plastiky. Většina Brňanů proti nim nic neměla, až na jednu výjimku. Tou se staly hodiny na náměstí Svobody. Čas začaly odpočítávat 18. září. Stavba z černé žuly za dvanáct milionů korun si vysloužila mnoho přezdívek, některé i hanlivé. K těm slušnějším snad patřil jedině Brněnské orloj. Nejvíc lidem vadilo, že na nové dominantě náměstí nepoznají, kolik je vlastně hodin. Jedenáctou dopolední kolemjdoucí ale zjistili najisto. Kvůli vypadávající kuličce byl „orloj“ obklopen dychtivci, kteří chtěli skleněnku uzmout.

Překvapení roku

Největším překvapením roku, a to především pro brněnské voliče, bylo povolební souznění Občanské demokratické strany se sociální demokracií. Přestože si před říjnovými komunálními volbami nemohli lídři obou partají přijít na jméno, po sečtení volebních výsledků bylo vše jinak. Výsledkem se stala modrooranžová velká koalice ODS a ČSSD.

Podle lídrů byly programy stran z pětadevadesáti procent totožné. Křeslo primátora obhájil na další čtyřletku Roman Onderka. Při podpisu koaliční dohody se zaručil, že nebude zadlužovat město. Brňanům ale přitom slíbil, že by se mohli dočkat nových dětských hřišť, sportoviště, opravy plaveckého bazénu za Lužánkami či stavby fotbalového stadionu.

Pár roku

Sehranou dvojici spolu v roce 2010 utvořili lední medvědi, samice Cora a samec Umca z brněnské zoologické zahrady. I když jim to zpočátku po mnoha letech téměř ideálního souznění neklapalo. Ještě nestačily vykvést první sněženky, a na Coru „přišlo“ jaro.

Medvěd Umca ovšem volání přírody neslyšel a do rozmnožování se mu nechtělo. Možná byl jeden z důvodů i ten, že je už několikanásobným otcem a vedení zoo ho za těmito účely vozí od jedné medvědice k druhé. Příroda si ale nakonec poradila a Cora byla březí. Její těhotenství uniklo dokonce i ošetřovatelům v zoo. Ti se pak podivili, že koncem listopadu v betonovém brlohu vyvrhla dvě mláďata. „Nakonec se to nepodařilo. Cora oba potomky sežrala,“ řekl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Proč to udělala, ředitel netuší. Zřejmě mláďata nebyla životaschopná. „Cora to proto vyřešila tak, jak už to ve volné přírodě bývá,“ vysvětlil Hovorka, který po zatím jediném úspěšném odchovu ledních medvědů Billa a Toma netrpělivě očekával další přírůstky.

Hvězdy roku

Brno se na podzim stalo místem, kde Česko a Slovensko hledaly talent. Na výstaviště se proto sjeli zpěváci, komici, kejklíři, kouzelníci či hudebníci. O vycházející hvězdě rozhodovali diváci všelidovým hlasováním pomocí SMS.

Z hlasování vzešli jako vítězové siloví akrobaté z Brna, duo Dae Men. Bývalí atleti ze Sokola Zdeněk Moravec a Petr Horníček si za svá vystoupení odnesli 2,5 milionu korun a angažmá ve městě hazardu a varieté, Las Vegas. Vítězství dvojici zaskočilo. „Z castingu, který se konal koncem léta v brněnském Mahenově divadle, jsme chtěli utéct. Když jsme viděli konkurenci umělců, mysleli jsme si, že nemůžeme uspět. Naštěstí jsme to neudělali,“ řekl Horníček po vyhlášení výsledků.

Borci roku

Pro brněnské hokejisty bylo v roce 2010 prioritní myšlenkou umístění v horní příčce v základní části O2 extraligy. Vyšlo jim to a mnozí sportovní komentátoři o „výškrabu“ ze dna tabulky do čelních pozic hovořili jako o malém brněnském zázraku. Nemálo se o to přičinili fanoušci, halu Rondo s kapacitou 7200 diváků obsadili vždy až po střechu. Početné obecenstvo a klub na čelních místech tabulky udělaly radost majoritnímu vlastníkovi týmu Liborovi Zábranskému. Byť po výhrách přišla série prohraných zápasů.

„Zůstávám nohama na zemi a do roku 2011 bych si přál trochu patriotismu a soudržnosti v brněnském sportu jako celku,“ zasnil se Zábranský, jehož hlavním přáním bylo spíše získání titulu.

Investice roku

O soudržnosti nemohli mluvit fotbalisté Zbrojovky Brno, kteří se na rozdíl od hokejistů nemohli odlepit ode dna prvoligové tabulky. Vedení klubu zkoušelo všechno možné. Od změny trenérů až po prosincové pořízení detektoru lži.

Ten měl odhalit, zda fotbalisté hráli špatně kvůli zranění, nebo proto, že si na zápas vsadili. „Jednou provždy tímto očistíme brněnský fotbal a zamezíme kuloárovým povídačkám,“ prohlásil majitel Zbrojovky Roman Pros. Nápad se ale neujal. Fotbalisté se totiž testům na detektoru odmítli podrobit.

Zařízení sice lze koupit u komerčních prodejců, ale jediný přesný polygraf využívají experti z Kriminalistického ústavu v Praze, kam se vozí zločinci z celého Česka. Jedno vyšetření stojí zhruba sedm tisíc korun a je dobrovolné i v případě otrlých kriminálníků. „Ročně ho používáme u desítek případů. Jedná se především o závažnou trestnou činnost, leckdy i u rozsáhlé majetkové kriminality,“ řekla mluvčí ústavu Petra Srnková.

Zbrojovka si pořídila pochopitelně levnější variantu, ale kvůli nechuti sportovců odpovídat po pravdě na nepříjemné otázky zůstal detektor v krabici. Podstoupit test na lež musí fotbalisté až podle nových smluv.

Kuriozita roku

Příchod moudrých časů do města pod Špilberkem mohl zvěstovat v roce 2010 jedině ibis posvátný. Ten se o prázdninách uhnízdil jen pár kilometrů za Brnem, v Ponětovicích. Pták byl posvátným zvířetem hlavně pro starověké Egypťany. Ztělesňoval pro ně Thovta, boha písma a moudrosti. Přestože je jeho výskyt obvyklý spíše na jihu Evropy, zalétl si na pár týdnů k Brnu.

Šlo o jediného ptáka svého druhu, který žije ve volné přírodě. A to nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Báje a mýty o prozření Brňanů se však nepotvrdily. Pták za pár týdnů zmizel. Stejně rychle jako rok 2010.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!