Rok 2009 v kraji: Kontroverzní šampionát a soumrak sklářství | E15.cz

Rok 2009 v kraji: Kontroverzní šampionát a soumrak sklářství

Sedmička přináší přehled událostí, které nejvíce ovlivnily dění v Libereckém kraji. Hlasujte pro největší událost roku 2009.

Mistrovství světa v klasickém lyžování, demolice obchodního domu Ještěd a soumrak sklářského průmyslu v Jablonci nad Nisou a Novém Boru. Rok 2009 byl i v Libereckém kraji plný významných událostí. Sedmička vybrala ty nejzásadnější.

Kontroverzní šampionát

Stříbrná medaile běžce Lukáše Bauera, pochvala od prezidenta Mezinárodní lyžařské federace Gian Franco Kaspera a zhruba 170 tisíc návštěvníků. Ale také dluhy ve výši jedenaosmdesáti milionů korun, obvinění z účelového dělení zakázek a desítky trestních oznámení. To bylo lyžařské mistrovství světa na přelomu února a března 2009 v Liberci.
Pokud nějaká sportovní, kulturní nebo společenská naplnila v uplynulém roce význam slova kontroverzní, pak to byl právě liberecký šampionát. Souboje lyžařů, na kterých se stát neměl podílet ani korunou, nakonec stály daňové poplatníky více než jeden a půl miliardy.
Podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska šlo o vynucený krok. Vláda peníze ve svém rozpočtu najít musela. Jinak by riskovala světovou ostudu.
Ta se nakonec nekonala. Povedenému zahajovacímu ceremoniálu dodala lesk hardrocková legenda Deep Purple, organizátorům zase udělaly radost nečekané přívaly sněhu. Toho bylo nakonec tolik, až město vyhlásilo kalamitní stav.
K vidění byly i výjimečné sportovní výkony. Tři zlaté a jednu bronzovou medaili dokázala v Liberci ukořistit Kaisa Saarinenová z Finska, které zdatně sekundoval s třemi zlatými zářezy Nor Petter Northug. Českým příznivcům udělal největší radost již zmiňovaný Lukáš Bauer.
V závodě na patnáct kilometrů klasicky dlouho bojoval o titul mistra světa. Ve finiši jej ale k druhému místu „odsoudil“ estonský běžec Anders Veerpalu. I tak šlo o nezpochybnitelný úspěch českých barev na domácí půdě.

Snažili se i další. Sedmým místem v závodě na padesát kilometrů se připomněl běžec Martin Koukal, v závodě družstev dlouho bojovali o medaile naši skokani a šestým místem ve sprintu překvapil Aleš Razým. Propadákem se naopak stalo vystoupení českých běžců ve štafetě. Konečné dvanácté místo bylo hluboko pod jejich možnostmi.
Svět byl z libereckého šampionátu nadšený. Samotní Liberečané již méně. V doprovodných programech se místo libereckých umělců a kumštýřů producírovali laciné pseudohvězdy typu Šárky Vaňkové či Maxim Turbulenc. Dát prostor například ve světě uznávanému sboru Severáček nikoho nenapadlo. Když se k tomu přidaly vysoké ceny vstupenek na jednotlivé závody a neprodyšně uzavřené centrum města, nebylo divu, že mnozí raději v únoru z Liberce prchli někam do klidu.

Smutný konec Ještědu

Podle odborníků představoval obchodní dům Ještěd v českém prostředí ojedinělý příklad strukturalistické architektury. Přesto se do jeho pláště na konci března zakously ocelové lžíce stavebních strojů a dolní centrum města pokryl prach. O měsíc později, se již slavný obchodní dům proměnil v hromadu sutin, čekajících na odklizení.
Lidí, kteří chtěli obchodní dům zachránit, přitom nebylo málo. Již v únoru roku 2005 navrhli architekti Rostislav Švácha a Jiří Suchomel, aby byl Ještěd prohlášen za kulturní památku. Zatímco pražský Máj, postavený rovněž podle návrhu architektů z libereckého ateliéru SIAL, svůj boj o přežití vyhrál, Ještěd vlivnému stavebnímu lobby podlehl.
Že mu statut památky nepřísluší, rozhodli úředníci ministerstva kultury už v roce 2007 navzdory tomu, že odborná komise stejného ministerstva doporučila obchodní dům za památku prohlásit. Svým dílem k tomu ale přispěli i liberečtí zastupitelé.
Řetězci Tesco a holandské společnosti Multi Development totiž prodali okolní pozemky. Na nich vyrostlo obchodní centrum Fórum, kterému musela stárnoucí oranžová stavba bývalého Ještědu ustoupit. Podle majitelů nevyhovoval požadavkům moderního prodeje. Zákazníci museli přecházet mezi jednotlivými budovami, do budovy byl navíc obtížný přístup pro zásobování, byla drahá a technicky náročná na provoz.

Soumrak sklářského průmyslu

Do deseti let budeme největším výrobcem skleněných polotovarů a módní bižuterie na světě. Přesně takovou vizi měli v říjnu roku 2005 šéfové nově vzniklého sklářského gigantu Jablonex Group, který vznikl spojením několika významných sklářských a bižuterních firem. Díky tomu se stal druhým největším zaměstnavatelem na Jablonecku. Zaměstnával tři a půl tisíce lidí a doufal, že prorazí na zahraničních trzích. Jablonexu ale dál klesaly tržby. Bojoval se silnou korunou a levnou asijskou konkurencí.
V srpnu roku 2008 nabídli akcionáři firmu k prodeji. I tento plán však zkolaboval. Podnik proto začali prodávat po částech. To zlomilo vaz především bižuterní části Jablonexu. O práci přišlo v letošním roce několik stovek lidí a slavná značka bižuterie zanikla.
Podobný osud zastihl i zaměstnance v dalších závodech rozpadajícího se sklářského gigantu. Výrobu například ukončily i Železnobrodské sklárny. Navzdory tomu, že prodává svá aktiva, budovy i módní značku, ale funguje Jablonex Group dál.

„Ukončili jsme pouze ztrátovou výrobu. Jablonex Group je zdravá fungují firma,“ řekla Sedmičce v říjnu finanční ředitelka firmy Jana Hlůžová.
K bankrotu se letos v lednu přiblížily i sklárny v Novém Boru. Podnik odstavil pece a propustil 1613 zaměstnanců. V regionu narostla nezaměstnanost. Z necelých devíti procent na konci roku 2008 se dostala v listopadu 2009 na 16,7 procent. Přibylo i krádeží potravin. Část z nich měli na svědomí i propuštění skláři.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!