Rodící se kulisy cestují po městě | E15.cz

Rodící se kulisy cestují po městě

Než je kulisa pro představení Horáckého divadla hotová, dotkne se jí mnoho párů šikovných rukou.

Bohumila Šmergla nazývají kolegové „dobrým duchem
budovy“. V Horáckém divadle dělá vedoucího divadelního
provozu a správce. Má na starosti i dílny. „Mnohá divadla se
musela dílen vzdát a nechávají si dekorace dodávat externě.
To ale není výhodné. Nemůžete nic udělat, když kulisy potřebují
upravit anebo se poškodí. Proto jsem rád, že máme dílny
vlastní, a k tomu plné opravdu schopných řemeslníků,“ pochvaluje
si Šmergl.

Spadají pod něj zámečník, truhlář, čalounice a dva malíři,
mající na starosti také kašírování. Spolupracuje i s krejčovnou a celým zákulisním servisem.

Rodící se kulisy cestují po městě

Kulisy vymyšlené výtvarníkem se začínají rodit po schválení
vedením divadla. „Základ vytvoří zámečník nebo truhlář,
nejčastěji se na tom podílejí oba. Kostra pak přijde ke konečné
úpravě do čalounické dílny a malírny, kde dostane
podobu podle představy výtvarníka a může na jeviště,“
popisuje Bohumil Šmergl.
Co dělat dříve a co později, to si stanoví režisér, který ví,
co bude na zkouškách nejvíce potřeba.

Pomoz si sám

Řemeslníci u divadla musejí být přizpůsobiví, úkoly se totiž
mohou představení od představení hodně lišit. K rutině to
má daleko. I kdyby se zdálo, že zadání se splnit nedá, musejí
lidé z dílen zaimprovizovat a nějak si poradit. „Obdivuji
třeba práci Ladislava Dvořáka z truhlárny, který v lednu slavil
čtyřicet let u divadla. Aby výsledná kulisa byla bezpečná
a zároveň dobře vypadala, k tomu musí znát celou řadu
fíglů,“ říká s uznáním Šmergl, jenž sám mimo svou práci vypomáhá
s barvením kostýmů či látkových dekorací na jeviště.

Úplně vše si divadlo samo zajistit nemůže. Pro tyto případy
má externí spolupracovníky.
Bohaté klobouky pro My Fair Lady jsou dílem kloboučnice
z Olomouce, s koženými rukavicemi pomohla Snaha.
Kdysi mělo divadlo dílny v bezprostřední blízkosti
hlavní budovy. Hlučný provoz v centru však přestal vyhovovat.
Na čas se některé přestěhovaly na Heulos za letní kino
a poté do areálu staré nemocnice, konkrétně do bývalé vývařovny.
I odtud ale musely pryč, k lítosti řemeslníků, kterým
prostor vyhovoval mimo jiné vysokými stropy.
Dnes sídlí truhlárna a zámečnická dílna v areálu Motorpalu
ve Starých Horách.
Vznikající kulisy se musejí převážet dodávkou do divadla.
Když je potřeba něco od základu předělat, nastoupí kus cestu
znovu.

Jednu z dílen přímo v divadle představil Bohumil Šmergl
Sedmičce zblízka. Malírna je královstvím dvou kolegů, Jana
Jiřiště a Josefa Mácy. V době návštěvy pracovali na kulisách
pro představení Hlava XXII podle románu Josepha Hellera.
Konečné podobě se zrovna blížila ohořelá křídla vojenských
letadel.

„Používáme ekologické vodové barvy. U těch nemusíte
mít strach, že se nadýcháte. Pro případ, že bychom něco lepili
chemoprénem, máme dobré odvětrání,“ popisuje Jan Jiřiště.
Malíři musejí umět namalovat obraz, jenž bude viset na scéně
(dělají se reprodukce známých malířů, ale třeba i portét herce
souboru), anebo vytvořit „patinu“ starého předmětu.
Muži též modelují a pomalovávají objekty z polystyrenu.
„Ten je ideální pro svou lehkost. Kdyby se věci jako kameny
či taková kachlová kamna vyráběly s pevnou konstrukcí,
byly by zbytečně těžké,“ vysvětlil Jan Jiřiště.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!