Režisér Lamač měl vilu s mořskou pannou | E15.cz

Režisér Lamač měl vilu s mořskou pannou

Jak vypadají nejslavnější vily jihočeského kraje? Některé stojí v Plané, Táboře i Bechyni.

Je jich padesát a každá skrývá intimní příběh. Odehrávaly se v nich šťastné i smutnější osudy. Některé už ztratily pevnou půdu pod nohama, tedy spíš pod zdmi a zmizely z katastrálních map. Nejslavnější vily ukazuje výstava v obřadní síni městského úřadu v Plané nad Lužnicí.

Každý z domů má na ploše vlastní místo. „V popisech se lidé dočtou jak o stavařích, architektech, tak o životě, který se v domech odehrával,“ vysvětluje František Doubek, který má plánskou kulturu na starosti. „Je zajímavé i to, jak vznikaly, kdo si je objednal,“ dodává k putovní výstavě.
Z Táborska je do výčtu zařazených deset vil. Tábor reprezentují domy z vilové čtvrti pod Kotnovem, tři z nich přímo v Příběnické ulici.

Vilu Jana a Antonie Novotných navrhoval architekt Theodor Petřík v roce 1913 a stojí dodnes. Rodina patřila mezi honoraci. „Jen šťastnou náhodou vyšlo najevo, že Janu Novotnému patřil po první světové válce jeden z největších krejčovských závodů v Táboře,“ píše v knize věnované vilám Eva Erbanová. Dům se v roce 1915 dostal i do časopisu Architektonický obzor.

Ve stejné ulici stojí také Vila Maria, na které spolupracoval sochař František Bílek. O kousek dál je dům bratří Nováků z roku 1898.

Autoři do výstavy zařadili také sídlo Vendelína Máchy v Bechyni, chýnovský dům Františka Bílka nebo sezimoústeckou vilu prezidenta Edvarda Beneše.

Pokud by zájemci podnikali túru po architektonických krásách domů, zdržet se musí v Plané. Tři z vystavovaných vil pochází odtud. „Obdivuji staré domy, i když jsou samozřejmě poplatné době, takže v nich nechybí třeba pokoj pro služky. Mám rád vily od secese přes funkcionalismus po supermoderní domy současnosti,“ vysvětluje Doubek.

Už jen na fotografiích lze najít letní obydlí jednoho z nejvýznamnějších českých filmových režisérů Karla Lamače. Stálo v Plané Na Černé. Vila, kterou projektoval táborský stavitel Jan Loskot v roce 1936, měla romantický ráz. Na štítu se pohupoval koráb i s mořskou pannou. Scházely se tu osobnosti tehdejšího filmového světa jako herečky Anny Ondráková nebo zpěvačka a herečka Ljuba Hermanová. Režisér ale emigroval do Holandska, pak žil v Americe.

Z jeho sídla se stala podniková chata místních průmyslových závodů. Dům i s doškovou střechou shořel v roce 1956, teď je na jeho místě penzion.
Pohnutý osud měl další stavitelský úkaz - vila architekta Antonína Belady, která za války sloužila jako škola, dnes ji v Ústrašické ulici pomalu opravují. Nejmladší plánskou vilou na výstavě je dům Františka Hnojny. Navrhl ho spoluautor pražského tančícího domu Vlado Milunič a vznikal v letech 1999 až 2006.
Výstava na radnici v Plané potrvá do konce srpna, vstup je zdarma.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!