Psům, zajícům a zlodějům vstup na hřbitov zakázán | E15.cz

Psům, zajícům a zlodějům vstup na hřbitov zakázán

Psími výkaly zaneřáděné chodníky a hroby nejsou jediným nešvarem, s nímž se setkávají pracovníci hřbitova.

„Zákaz vstupu se psy a jinými zvířaty na hřbitov,“ říká nová vyhláška slezskoostravských radních. Od prvního září musí návštěvníci nechat své miláčky před branami hřbitova. Na zloděje a neukázněné lidi asi podobný zákaz nezabere.
Milena Pokorná chodí k hrobu manžela už pět let. „Žiju sama, jsem v důchodu, tak chodím na hřbitov. Pejska beru vždycky s sebou. Tak teď ho budu muset nechávat doma, co se dá dělat,“ říká paní Pokorná, u jejichž nohou sedí malé chundelaté stvoření.

Hřbitov nebo cvičiště?

Zákaz volného pobíhání psů platil vždycky. Mohlo se ale se psy na vodítku, dokonce tu byly psí koše. „Byli jsme v republice snad už jediný hřbitov, který to povoloval,“ říká vedoucí hřbitovní správy Nataša Lukášová. Obrovský prostor hřbitova byl něco jako park. Jenže v posledním roce přibývaly stížnosti, že pejskaři po svých miláčcích neuklízejí, špinavé od psích výkalů byly chodníky i hroby. Pejskaři sem chodili pravidelně na procházky a někteří pojali hřbitov jako cvičiště.

Zajíci zmizeli sami

Nevítanými hosty byli donedávna zajíci, kteří si sem chodili pochutnávat na květinové výzdobě. Zvlášť po chryzantémách zůstávaly jen holé stonky. Nepomohli ani povolaní myslivci se psy.
„Zajíci? Myslíte, že bych teda sem ty kytky neměl dávat?“ udiveně reaguje návštěvník hřbitova Karel Smejkal na otázku, zda nemá obavu, že mu ušáci okousají výzdobu. Nemusí. Vyhnal je ruch probíhající výstavby nové části hřbitova. Je totiž tam, kde bývala louka a keře, kde se zajíci zabydleli a odkud vyráželi za jídlem do celého areálu hřbitova.

Kde ty kytky jsou?

Spíš než zajíci likvidují květinovou výzdobu zloději. „Stalo se, že jsem dala na hrob krásné květiny a druhý den tam šla dcera a vrátila se s tím, že je někdo asi vzal. Teď dávám velkou kytici už jen na Dušičky,“ postěžovala si jedna z návštěvnic.
Kradou se kytky řezané i v květináčích, keříky, malé stromky. Hezké výsadby končí v soukromých zahrádkách, řezané květiny se někde opětovně prodají. Krade se to, co se dá zpeněžit. Věnec se neztratí, ale kytice růží tam už druhý den není.
Z hrobů mizí také lampy a vázy, žula a pomníky už méně. „Asi před deseti lety tu byl velký případ, kdy se ničily hroby, sundávalo se z nich všechno, co bylo mosazné. Dnes už to na hrobech není, vše nahradilo dřevo, plast nebo bezcenný kov. S tímto druhem krádeží se v poslední době moc nesetkáváme,“ konstatuje Lukášová.
Zabránit krádežím je problém. Hřbitov se na noc zavírá a hlídací služba funguje nonstop. Jenže areál hřbitova má rozlohu sedmadvacet hektarů, oplocení kolem měří pět kilometrů. Dva lidé z ostrahy hřbitova a městští strážníci nemají šanci hřbitov uhlídat.

Hřbitov jako skládka?

Nejde vždy jen o zloděje. Někteří lidé si i ze hřbitova úspěšně dělají skládku a pletou si kontejnery na hřbitovní odpad s vlastní popelnicí. I na centrálním hřbitově už se sice našla v kontejneru šatní skříň, ale obecně je to spíš problém malých hřbitovů v slezskoostravském obvodu.
„Specialisté v tomto směru jsou hlavně muglinovští, ti svážejí na hřbitov celé zahrádky. Když padají jablka, tak jablka, když kosí zahradu, tak posekanou trávu, když vyklízejí sklep, tak staré věci ze sklepa. Dělá se to všude, ale v Muglinově zvlášť. Tam dnes vyvezeme kontejner a zítra můžeme jet znova,“ říká Lukášová. V současné době je na největším ostravském hřbitově asi patnáct tisíc pohřbívacích míst. Jeho kapacita je až sedmdesát tisíc, tedy zhruba do roku 2080.
Pokud ho ovšem do té doby nezničí zloději a vandalové. Nebo okolní zahrádkáři?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!