Proměny Hradiště: z vinárny je pojišťovna, sodovkárna zanikla | E15.cz

Proměny Hradiště: z vinárny je pojišťovna, sodovkárna zanikla

Pamětníci z Uherského Hradiště vzpomínají na kdysi známé, ale dnes již neexistující domy.

Když byl Jindřich Vyskočil mladý, prodával v obchodě svých rodičů. Jejich mlékárna stála na hlavním uherskohradišťském náměstí, které v té době ještě nebylo dlážděné, a uprostřed něj rostla Lípa svobody. Dnes neexistuje obchod, původní dům ani symbolická lípa.

Centrum kdysi královského města Uherské Hradiště během posledního století několikrát změnilo svou tvář a řadu míst na dnešních fotografiích už nikdo nenajde. Sedmička připomíná některá z nich.
Na mléko k Vyskočilům chodili lidé rádi. Obchod kdysi stával na místě dnešní pošty. „Prodávalo se i jinde v Hradišti, ale u nás jsme měli stolky, u kterých si zákazníci mohli nápoj vypít. Když rodiče nemohli, také jsem tam prodával,“ vzpomíná na svůj rodný dům osmdesátiletý Jindřich Vyskočil. Domek pak na konci padesátých let ustoupil stavbě dnešní pošty.

Lidé v Hradišti hojně navštěvovali také vyhlášený hostinec na rohu Nádražní a Protzkarovy ulice. Že se tady dobře jedlo a pilo, dokládají historické materiály minimálně od roku 1913. Jedním z prvních nájemců byl Josef Křupal, na dobré jídlo a pití lákal hosty netradičně – poezií. „V Hradišti u Křupala, tam je dobrá kuchyň stálá. Jdeš-li ráno na snídani, nezapomeň nikdy na ni,“ zvala například reklama v místním tisku v roce 1914. Později si hospodu pronajal Jan Kašpárek a udělal z ní vyhlášený hostinec U Kašpárků.

Devadesátá léta už ale budova nepřežila. Dělníci ji zbourali. „Podle projektu uherskohradišťské architektonické firmy tady v roce 1992 vyrostl první obchodní dům ve městě zvaný Delta M,“ připomíná historička Slováckého muzea v Uherském Hradišti Blanka Rašticová.

Zmizelé rodiště malíře

Dnes už pamětníci nenajdou ani dům, ve kterém se narodil malíř Jindřich Prucha poblíž dnešní Galerie Slováckého muzea. Místní ho znali pod označením Volákův a vybavit si jej mohou podle sošky Panny Marie Lurdské, která zdobila jeho nároží. Demoliční četa ho srovnala se zemí v první polovině sedmdesátých let.

Ve stejnou dobu zmizely také dva domy na Mariánském náměstí, které patřily Arturu Kallusovi. Stávaly na rohu náměstí u Výpadové ulice. Místní byli zvyklí tady nakupovat léky a drogistické zboží, prodejna se specializovala na sortiment dnes označovaný jako lidové léčitelství.

„Tatínek tu měl medicinální drogerii. Prodával byliny, tinktury, různé drogistické zboží i parfumerii. Vzpomínám na tu dobu velice rád, strávil jsem v těch domech kus svého života a s jejich zbouráním jsem nesouhlasil,“ říká lékař Václav Kallus. Oba domy podle něj ustoupily zájmům města, jehož zástupci tady chtěli vytvořit tržnici.

Dnes je ale jisté, že v prostoru budou dělníci stavět nový dům a Mariánské náměstí tak bude stejně jako v minulosti uzavřené ze všech stran, stejně jako nedaleké Masarykovo náměstí.
Za socialismu, v sedmdesátých letech, byla mezi místními i návštěvníky z okolních obcí populární vinárna Slovácký hrozen. Dnes na jejím místě sídlí pojišťovna, ale tehdy byl podnik na hlavním náměstí jako stvořený pro tajné schůzky mileneckých párů. „Bylo tady jediné okno, těžké dubové stoly a místnost osvětlovaly jen malé lampičky. Narozdíl od jiných vináren tady bylo vždycky přítmí a intimní atmosféra,“ líčí Emil Boček.

Ve vinárně pracoval několik let jako číšník. A byl spokojený. Ve Slováckém hroznu se podávala kvalitní značková vína, žádný tvrdý alkohol, otevírací dobu měl pouze ve dne. Kuchaři navíc vařili speciality typu Slovácká šabla, tedy ostrá kořeněná jídla, která se k vínu hodila. „Za socialismu si člověk práci moc vybírat nemohl, ale tady jsem byl spokojený,“ svěřuje se Boček, kterému v současnosti patří v Hradišti galanterie.

Pravidelné trhy

Hlavní náměstí a jeho nejbližší okolí bylo v minulosti v různých obdobích skutečným centrem města. Kromě vyhledávaných restaurací a slavné Štanclovy lékárny tady bývala dvě knihkupectví, poštovní úřad na místě dnešního obchodu Hradišťanka a v meziválečném období v Hradební ulici sodovkárna JALKA.

„Pod okny dnešní pošty na náměstí se konaly pravidelné středeční a sobotní trhy. Prodávala se tady kůzlata, drůbež, vajíčka, holoubata a zemědělské produkty,“ popisuje pamětník Zdeněk Králík.

Sídlil tady také pohřební ústav Perůtka. Stál vedle obecního domu, na místě dnešní pošty a ze zadní strany tohoto domu vyjížděli hasiči. V garážích vedle sebe stály pohřební a hasičské povozy. Pohřební průvod měl obvyklou trasu a šel vždy z ulice Vodní přes město směrem na Palackého náměstí.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!