Proměny dvaceti let: zmizel Gottwald, přibyly obchodní domy | E15.cz

Proměny dvaceti let: zmizel Gottwald, přibyly obchodní domy

11. srpna 2010 • 12:35
Autobusy parkují na střeše, z prosperující sodovkárny je ruina, Lannovka je konečně důstojným vstupem do města. Sedmička přináší sedm nejzásadnějších změn v Budějovicích.

Je těžké hodnotit proměny Budějovic srdcem patriota. Myslí si to ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták, který má s krajským městem propojený i profesní život.
„Když člověk hodně cestuje po jiných městech, trpí doma provozní slepotou. Až návštěvníci nás upozorní na zajímavosti, které ani nevnímáme,“ líčí Šesták.

1. Lannova třída

Částku 186 milionů i s příspěvkem Evropské unie vložilo město do modernizace Lannovy třídy, největší pěší zóny v Budějovicích. Čtyřleté práce skončily v červenci. Lidé a živnostníci si zatím zvykají na nový dlážděný bulvár, po kterém ještě před třiceti lety jezdily autobusy.
Typickými znaky minulé Lannovky byly neony a jídelny rychlého občerstvení. Například v domě U Srdíčka před Priorem fungovala dlouho známá restaurace, naposledy samoobslužná jídelna Srdíčko.

2. Centrum IGY

Z bývalých vojenských skladů na Pekárenské ulici vzniklo před šesti lety největší obchodní centrum IGY. Investici ve výši 850 milionů korun přinesla holandská společnost, na projektu se podíleli architekti z budějovického Ateliéru 8000. Spolu s moderní stavbou zmizelo bludiště s vietnamskou tržnicí, krámky s živnostníky. V hořejším patře zásobárny hrálo Divadlo Pod Čepicí, na které nemohou zapomenout příznivci nezávislé scény a undergroundu.
„Počítali jsme s tím, že divadlo bude pokračovat v přestavěné budově v prostoru s názvem Bazilika,“ říká Kateřina Melenová, zakladatelka sdružení Studio dell´arte, které divadlo pořádalo.
Bazilika však podle místních genia loci v bývalé sýpce ztratila. „Divadlo Pod Čepicí mělo kouzlo. Lidé seděli za nosnými sloupy. S herci jsme si tykali. Vystupoval v něm i Jaroslav Dušek, když ještě nebyl moc známý,“ vzpomíná jeho častý návštěvník Jan Štark.
Melenová nějaký čas Baziliku vedla. „Je škoda, že u nás víc nefunguje takzvaný brownfields, přeměna vybydlených budov na podobné kulturní aktivity. Příkladem jsou bývalá sodovkárna nebo Mariánská kasárna,“ tvrdí Melenová.

3. Dlouhý most

Je starý jako Budějovice. Ve čtrnáctém století byl nejdelším mostem ve městě. Dnes měří 96,5 metru. Poslední rekonstrukci dokončila firma v roce 1998 nákladem devadesáti milionů korun. Město se kvůli velké částce poprvé od roku 1990 zadlužilo. Radní ocelový most slavnostně otevřeli k výročí vzniku Československa 28. října.
Konstrukci a podobu navrhl pražský architekt Roman Koucký. „Podle mě je most z architektonického hlediska jednou z nejpovedenějších staveb ve městě za posledních dvacet let,“ tvrdí budějovický architekt Filip Dubský.
Obyvatelé ale kritizují jeho malou šířku, která nedovoluje, aby na něm fungovala cyklostezka. Dopravní policie ji nepovolila. Kolaři tak kličkují mezi chodci po dvou chodnících. Po osmnáct metrů širokém mostě vedou tři jízdní pruhy.

4. Náměstí na Šumavě

Jen dva měsíce po listopadu 1989 přežila socha dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Postava z bronzu stála na náměstíčku bývalého sídliště Vítězný únor. Dnes se sídliště jmenuje Šumava a na sochu si už lidé nevzpomenou. Na její likvidaci se podíleli v lednu 1990 studenti za podpory místních. Nasbírali několik tisíc souhlasných podpisů.
Bronzového Gottwalda koupila zemědělská firma z Českokrumlovska. Před několika lety ji její nástupce prodal do soukromé sbírky. Do té doby stála v areálu u vlakové zastávky v Mříčí. Radnice posuzovala několik návrhů na přestavbu náměstí, uvažovala o vybudování fontány. Dnes jsou tam pouze lavičky. V roce 2000 na místě po Gottwaldovi postavilo sdružení Jihočeské matky růžovou bustu bývalého ministra průmyslu Miroslava Grégra, který se zasloužil o spuštění temelínské elektrárny.

5. Sodovkárna

Ještě začátkem devadesátých let vyráběla firma v objektu limonády včetně kofoly. Po zkrachované společnosti zůstala ruina. Je na lukrativním místě u Vltavy vedle sportovní haly. Původně ji vlastnila rakouská firma Hochstaffl.
Před dvěma lety představila firma Nova projekt s německým majitelem stavebnímu úřadu projekt na demolici sodovkárny. Za tři čtvrtě miliardy korun tam má vzniknout komplex administrativních a bytových domů. Stavba měla začít v letošním roce. Zatím je ale stále sodovkárna domem hrůzy a skrýší pro tuláky a bezdomovce. Několikrát v ní hořelo, plot nemá zabezpečený. Policie tam řešila několik přepadení a dokonce jednu vraždu. „Objekt můžeme kontrolovat jen se souhlasem jeho majitele,“ dodává mluvčí strážníků Kateřina Schusterová.

6. Náměstí bez aut

Podle dobových fotek zajížděla auta na náměstí Přemysla Otakara II. i v dobách socialismu. V druhé polovině osmdesátých let radnice na čas parkování kolem Samsonovy kašny zastavila. Podnikatelé a místní obyvatelé si ale místo pro vozy znovu prosadili po listopadu 1989.
Jednu chvíli vedení města uvažovalo o projektu podzemního parkoviště pod náměstím. Odradili ji odborníci, kteří varovali před tekutými písky a obrovskými náklady. Lidem dnes vadí, že auta přijíždějí do centra ve stále větším množství.
„Dovedl bych si tam představit místo pro trhy a regulovaný stánkový prodej,“ míní návštěvník města Ivo Kovář.

7. Mercury centrum

Autobusové nádraží na střeše obchodního domu je český unikát. U jeho zrodu stojí architekt Jiří Střítecký. „Původně jsme měli v roce 2004 dělat fasádu nádraží. O rok později jsme společně s investorem vytvořili dům, který bourá spoustu klišé,“ vzpomíná Střítecký.
Místo původní budovy stavěné brigádně v akci Z vznikla betonová stavba s venkovní rampou pro najíždění autobusů. Objekt má tři nadzemní a dvě podzemní podlaží. V podzemí jsou parkoviště, v prvních patrech obchody, restaurace a bistra.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!