Princ, co umí rýsovat i rozezpívat kytaru | E15.cz

Princ, co umí rýsovat i rozezpívat kytaru

Hraje skoro výhradně klaďasy, je mu třiatřicet a devátým rokem působí v ostravském Divadle loutek. Aleš Petrič.

Ostravského herce Aleše Petriče poznají bezpečně především děti. Hraje pro ně v Divadle loutek a pohádkám se nevyhnul ani v televizi. Jeho zatím nejznámější televizní rolí je kovář Mikeš v pohádce Tři srdce.
Petrič se narodil ve Vítkovicích, ale příjmení má slovenské. Jako mnoho dalších Slováků přišli jeho rodiče do Ostravy za prací, kterou našli ve Vítkovicích. „V Ostravě se rodiny dělily na ty, které pracují ve Vítkovicích, na enháčku nebo v OKD,“ směje se Petřič.
Ani on se vítkovické fabrice nevyhnul. Vystudoval strojní průmyslovku, jak jinak než ve Vítkovicích, a pak do Vítkovic nastoupil coby konstruktér. „Vůbec mě to nebavilo. Věděl jsem, že tohle dělat nechci,“ vysvětluje Petrič, proč dal továrně sbohem.
Z konstruktéra se stal herec. Jak? Prostě to zkusil. Přihlásil se na Obvodním kulturním středisku v Porubě do konkurzu na herce. A vyhrál. Hned v prvním představení získal zodpovědnou roli: prince v Popelce. „Stál jsem tam v bílých punčoškách a vůbec nevěděl, co dělat. Šílené,“ vzpomíná svou první roli na půdě porubského kulturního střediska. Hrálo se pro děti, klidně i třikrát za den.
V Porubě má kořeny. Vyrůstal a stále žije na sedmém porubském obvodě, na panelovém sídlišti. Přirostlo mu k srdci. „Lidé, kteří to tam neznají, mi nechtějí věřit. Ale mám kousek za barákem les. S klukama jsme v lese směrem na Plesnou strávili celé dětství,“ popisuje Petrič výhodnou polohu místa, kterému lidé podle tamního obchodního střediska neřeknou jinak než u Duhy.
Právě tam někde mezi paneláky v sobě poprvé objevil kus kumštýře. V patnácti uviděl místní partičku, jak tam sedí a hraje na kytary. „Řekl jsem si, že tam do roka chci hrát taky. Tak jsem cvičil. Je to trochu jak z amerického filmu, ale za rok jsem s nimi vážně hrál,“ vykládá Petrič. Hudební geny má. Oba rodiče prý excelentně zpívají všechny slovenské lidovky.
V roce 2001 si mladého herce s porubsko-slovenskými kořeny všimli v Divadle loutek. Nabídli mu angažmá. Přijal. Nejraději teď hraje pana Sna ve Výletě na ostrov snů. „Dětem se hra moc líbí, představení je hezky barevné,“ popisuje Petrič. „Práce v divadle mě baví a chci ji dělat dobře,“ říká, byť vzápětí přiznává, že vyžít z hereckého platu není zrovna jednoduché. „Ale o návratu do Vítkovic v žádném případě neuvažuji,“ odmítá myšlenku, že by se vrátil ke konstruktérskému prknu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!