Poslední slovo má pantatínek | E15.cz

Poslední slovo má pantatínek

Baráčníci původně podporovali vdovy, sirotky a chudé. Brzy se přiřadilo vlastenectví.

V místnosti jablonecké obce baráčníků panuje slavnostní nálada. Zasedající plánují oslavy a ty musí být velkolepé. O slovo se hlásí jeden z konšelů.
„Počestné právo, vážený rychtáři, sousedé,“ začíná svou řeč. Musí, má to napsané v regulích Vlastenecko dobročinné obce baráčnické. Rychtář rozhoduje, že ples bude za dva týdny. Pak se ale o slovo přihlásí pantatínek a všechno je jinak. Zábavu chce o týden odložit. „Když se pantatínkovi nelíbí rozhodnutí rychtáře, prostě řekne ne. A všichni sousedé ho poslechnou, pantatínek má totiž poslední slovo a právo veta,“ vysvětluje hierarchii baráčníků rychtář Jan Rak.
Na sezeních i plesech má rychtář po ruce rychtářské právo, což je něco jako žezlo ukončené rukou se vztyčenými prsty jako při přísaze.
Počátky baráčnicích spolků sahají do druhé poloviny devatenáctého století. První baráčnický spolek byl založen v roce 1873 v Kolíně.

Název podle domku

Název dostal od baráčku, domku, kde se členové spolku scházeli. Na Liberecko a Jablonecko dorazilo baráčnické hnutí po druhé světové válce, kdy začaly vznikat další spolky. „Vznikly baráčnické obce v Jablonci nad Nisou, Mšeně nad Nisou nebo Alšovicích. Zakládali je většinou baráčníci z Mladoboleslavska, kteří odešli osidlovat pohraničí,“ popsal senátor a historik Jaromír Jermář, aktivní baráčník. A baráčníci vydrželi dodnes, například v jabloneckém Mšeně, kam chodí i Jan Rak.
Na chodbách a v pokojích potkává denně nejen konšely a pantatínka, ale i švandymistra, dráby, šafáře nebo gratulanta. Jako v knihách Jindřicha Šimona Baara.
Hlavní náplní obce baráčnické je udržování staročeských tradic, krojů a lidových zvyků. „Každý rok pořádáme v Jablonci ples ve staročeském rázu,“ sdělil rychtář. Obec baráčníků ve Mšeně spadá pod Pátou župu pana Václava Budovce z Budova, která sídlí v Mladé Boleslavi. Ta vznikla v roce 1905.
„Přijat název župy po nešťastném českém pánovi, který L. P. 1621 na Staroměstském rynku v Praze svoji hrdinskou duši pod mečem katovým vypustil,“ píše se v baráčnické kronice. Župa podléhá Veleobci sdružených obcí baráčníků.

V tehdejším Mšeně nad Nisou vznikla baráčnická obec 10. dubna 1949 jako pobočka již rok fungující obce v Jablonci. Doslova zlaté časy zažívala obec trochu paradoxně v době takzvané normalizace. „Tehdy jsme koupili novou rychtu. Měli jsme bezmála stovku členů a bylo nás hodně mladých,“ vzpomněl rychtář. Problémů však přibývalo v jablonecké obci, která se v roce 1985 téměř rozpadla kvůli úbytku členů. „Sousedé z Jablonce navštívili naše konšelské sezení s tím, že se sloučíme. Vzali jsme je,“ uvedl Rak. Od té doby se nazývají Sdružená vlastenecko dobročinná obec baráčníků Mšeno – Jablonec nad Nisou. Mšenští baráčníci ale stárnou a mladé tradice nezajímají. Členů ubývá. „I když se občas podaří někoho nového získat, jiní odcházejí i umírají,“ vysvětlil rychtář.

Slavnost krojů a besedy

Přesto obec baráčnická oslaví 26. září již šedesáté výročí. V rámci Jabloneckých podzimních slavností zasednou v zasedací místnosti jablonecké radnice, aby ve 14 hodin od Jablonexu vyrazil krojovaný průvod na Mírové náměstí. Tam baráčníci a folklorní soubory zatančí českou besedu. Kromě souboru Šafrán, jehož členy jsou i sami mšenští baráčníci, zatančí další jablonecký soubor Nisanka, polský Krakonoš a další spolky z celých Čech. Od 16 hodin pak soubory vystoupí na otevřené scéně jabloneckého Eurocentra.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!