Pod širým nebem? Je to událost | E15.cz

Pod širým nebem? Je to událost

Na hokejové utkání na plochodrážním stadionu se těší kouč Komety a bývalý hráč Pardubic Ladislav Lubina.

K burácivým ovacím bude tisíce lidí přivádět hrstka vyvolených v helmách. Tentokrát to na plochodrážním stadionu v Pardubicích nebudou mít na svědomí jezdci na motorkách, ale hokejisté Komety a Pardubic při utkání roku.

V neděli 2. ledna se koná historicky první extraligový zápas pod širým nebem. V ochozech by mělo být pětadvacet tisíc fanoušků. „Pro hráče a všechny lidi, kteří se toho utkání zúčastní, to bude obrovská čest,“ říká asistent trenéra Komety Brno a bývalý hráč Pardubic Ladislav Lubina.

Kdy jste naposledy hrál pod širým nebem?

Asi v žácích v sedmdesátých letech. Když jsem pak hrál v německé lize na počátku devadesátých let, některé stadiony nebyly zcela zakryté.

Znáte tedy zvláštnosti těchto zápasů?

Tohle bude něco úplně jiného. Led a tribuny budou postavené pouze na tento jediný zápas. Věřím, že přijde hodně lidí. V Pardubicích ale zatím moc velký zájem o lístky není.

Překvapilo vás, když jste o utkání poprvé slyšel?

Ne. Vím, že ředitel pardubického klubu Zbyněk Kusý to má v plánu asi pět let. Není divu, zápasy pod širým nebem se konají všude po světě. V zámořské NHL jsou tyhle zápasy pro lidi společenská událost. I když v Česku nemáme velké baseballové stadiony, které jsou k venkovním zápasům ideální, třeba se tímto utkáním založí nová tradice.

Dokážete si představit pětadvacet tisíc diváků v ochozech?

Bude to mimořádné. Všichni se těší a nikomu nebude vadit, jestli bude teplo nebo mrznout. Důležité je, že se bude hrát o extraligové body, a zápas tak nesklouzne k nějaké exhibici.

Pikantní pro vás bude utkání i proto, že jste v Pardubicích odehrál jedenáct sezon.

V takových zápasech má člověk vždy zvláštní pocity. Proti Pardubicím jsem se na trenérské lavičce poprvé postavil až v Brně, a vždy jsem zatím cítil větší motivaci. Chci ukázat, že práci v Brně dělám dobře.

Už je to rok, co jste přišel ke Kometě. Jak vzpomínáte na loňský prosinec, kdy bylo Brno v extralize poslední?

Tehdy jsem byl překvapený, jakou obrovskou chuť mělo mužstvo do práce. Hráči byli nespokojeni s tím, jak se sezona vyvíjí, a chtěli dokázat, že nepatří na poslední místo.

Loni to pro vás byly nervy. Je nyní větší radost koučovat Kometu, když jí patří čtvrtá příčka?

Každé umístění přináší jiné starosti. Loni jsme každý zápas prostě museli vyhrát. Pořád a pořád. Letos se nacházíme na opačném konci tabulky a je potřeba mužstvo uchovat v napětí a pozornosti, aby se snažilo dobré výsledky opakovat. V tomhle je ta nynější pozice stejně náročná jako loňský boj o záchranu.

Od vašeho příchodu k týmu převažují vítězství. Čím jste s Vladimírem Jeřábkem Kometu spasili?

Já to tak nevnímám. Loni bylo důležité, že mužstvo mělo vnitřní sílu. Obrat ve výsledcích byla zásluha především hráčů. To oni chtěli se situací něco dělat. Kdyby nechtěli, mohl by tu být kouč jakýkoli a do kupy by tým nedal.

Vypadá to, že týmu vnitřní síla zůstala. Přes mnoho zranění Kometa před reprezentační pauzou vyhrála pět utkání v řadě.

Zraněných máme ale opravdu hodně. Po každém zápase hned telefonujeme a sháníme hráče z první ligy, abychom měli s kým hrát další zápas. Reprezentační přestávku jsme vyhlíželi, aby si všichni hráči vyléčili šrámy. I tak se nám zatím daří a děláme body.

Kde má tým slabinu?

Stále je na čem pracovat. Zápasy jdou tak rychle za sebou, že se vždy připravujeme jen na konkrétního příštího soupeře. Výhledově musíme zlepšit souhru, taktiku a zautomatizovat některé herní situace.

Kdo je na hráče větší ras? Vy nebo Vladimír Jeřábek?

V tom jsme si podobní. Oba jsme impulzivní. Střídáme se v tom. Rozhodně to není tak, že by jeden byl hodný a druhý zlý.

Kouč Jeřábek má hlavní slovo v zápasech. Co máte na starosti vy?

V zápasech si hlídám beky. Více se starám o videoanalýzu. Neustále spolu ale komunikujeme, aby příprava měla soulad. O vedení tréninků se dělíme.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!