Plesům s mořskými pannami už odzvonilo | E15.cz

Plesům s mořskými pannami už odzvonilo

Naďa Jandová

FOTOGALERIE - ŠIBŘINKY VE TŘICÁTÝCH LETECH. Plesy jsou stále oblíbené, i když změnily podobu. Už nejsou tak výpravné, říkají pamětníci.

Na mořské panny na rybářském plese, na palmy na zahradnickém a na výpravné šibřinky vzpomínají pamětníci z Hranic.
Plesy mění svou tvář. Tradici si v Hranicích zachovává jen Hubertská zábava, kterou pořádá lesnická škola. „Ten ples je dnes nejvýpravnější. Vždycky má pěknou výzdobu a je tam pořádek,“ tvrdí starosta hranických sokolů Pavel Vývoda, který má přehled o plesech pořádaných v místní sokolovně.

Největší návštěvnost mají dnes studentské plesy. „Chodí na ně spousta studentů i jejich rodiče. Tyto zábavy jsou divočejší,“ říká Vývoda. Po jejich skončení sokolové počítají polámané židle, stoly a rozbitá okna. Klidnější jsou podnikové plesy. „Ty mají slabší návštěvnost a chodí na ně starší lidé,“ popisuje Vývoda.

V sítích mořská panna

Na časy, kdy v Hranicích bývaly velké a výpravné plesy, vzpomíná pamětník Ladislav Janda. „Každoročně se tady konaly skautské bály. Bývaly v Besedě a tam se také každou sobotu pořádaly čaje o páté. To bylo v době, kdy v Hranicích byla vojenská akademie, chodili tam i studenti z lesnické školy, ve městě bylo několik velkých orchestrů a byl tady společenský život,“ vypráví Janda.
Začátkem února bývaly v kulturním domě na Cementářském sídlišti rybářské plesy. „Pořádal je rybářský kroužek hranické cementárny. Měly nádhernou výzdobu. V sítích pověšených pod stropem se houpala mořská panna, všechno bylo obložené rákosem. Hrály tam tři kapely. Dechový orchestr, jazzová skupina a moderní hudba,“ popisuje Janda tehdejší atmosféru.

Na plese ostrov z palem

„Dřív se v sokolovně konaly vyhlášené a hojně navštěvované zahradnické plesy, rybářské plesy a šibřinky,“ vzpomíná Pavel Vývoda. „Třeba na zahradnickém plese byl uprostřed sálu ostrůvek, kde byly pětimetrové palmy a všude bylo naaranžováno plno květin. Výzdobu jako tenkrát dnes už neuvidíte,“ dodal starosta Sokola.

Šibřinky měly pokaždé bohatý program a vždy jiné téma. „Vzpomínám si třeba na šibřinky s tématem Čert a Káča. Byly tam výjevy z pekla, tančili čerti. Nebo na šibřinkách na téma zima vystupovalo padesát sněhuláků. Dnes jsou plesy chudší. V programu jsou tři pětiminutová vystoupení a tím to končí,“ porovnává Vývoda.

Šibřinky v době krize

Šibřinky měly v Hranicích velkou tradici. Například v lednu 1934 je hraničtí sokolové uspořádali pod názvem „V tajemných hlubinách oceánu“. Jak se uvádí v sokolské kronice, taneční scénu navrhla primabalerína Národního divadla Marie Klimešová – Machová, autorem libreta byl Stanislav Roubalík. Dekorace a výpravu navrhl architekt Pilc z Přerova a vytvořil ji malíř Josef Dvořák. Hudební doprovod se skladbami Oskara Nedbala obstarala hudba pěšího pluku Jana Čapka.

Jeviště zaplnili tanečníci v kostýmech rybiček, krabů, lovců perel a lastur. Děj začínal v přístavu, kde u přepychové lodi bavila cestující havajská tanečnice břišním tancem. Kolem se motali žebráci a polonahé ženy. Loď vyplula, a zatímco se na palubě bavili cestující a zlatá mládež tančila jazz, v podmořské říši nařizuje znuděný tatíček Oceán rozběsnit moře.
„Zakrátko hlásí podmořské rádio, že loď vysílá SOS,“ píše se v kronice. Loď ztroskotá a tatíček Oceán pořádá slavnost na počest všech potopených. Jeviště představovalo mořské dno a obecenstvo trosečníky.

„Nácvik šibřinek začal jako obvykle na podzim. Vydavatelství Besedních pořadů úplně zklamalo,“ uvádí kronika a popisuje potíže s hudbou a marnou reklamaci. Ještě větší problémy měli s kroji. Protože byla doba krize, rozhodli se, že si kroje vypůjčí.

„Dvě sokolky zajely do Prahy, kroje si v půjčovně prohlédly a sdělily, že celkem ujdou. Když ale pět dní před šibřinkami kroje přivezly, ukázalo se, že některé jsou v tak špatném stavu, že se je mnohé ženy ostýchaly obléci. Kroje vrátily a pořídily si narychlo vlastní,“ uvádí kronika.

Vypili tři sta litrů piva

Kronikář dále popisuje, co lidé při šibřinkách snědli a vypili. „Přišlo 495 návštěvníků, vypilo se tři sta litrů piva, pětatřicet litrů vína, osmdesát litrů sifonu, čtyři litry malinové šťávy, litr a půl citronové šťávy, jedenáct lahví likérů a na řízky padlo sedm kilo masa,“ uvádí kronika.

A když ráno o čtvrt na čtyři odešla hudba, stovky účastníků se bouřlivě domáhaly pokračování. Sokolové tak získali novou zkušenost, že končit ve tří ráno je brzy. Šibřinky měly tradici a lidé na ně chodili i v dobách těžké hospodářské krize.

Autor: Naďa Jandová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!