Pěknic kráčí ve šlépějích otce | E15.cz

Pěknic kráčí ve šlépějích otce

Trenér Josef Pěknic, který v osmi letech přivedl svého syna ke karate, je držitelem čtvrtého danu. Syn Radek nedávno získal DAN třetího stupně.

Poslední červencový týden odcestovala výprava osmi karatistů táborského P klubu do německé Kostnice, kde se zúčastnila letní mezinárodní školy karate. Velké akce Gasshuku se zúčastnilo dvanáct set karateků. Tréninky probíhaly v pěti sportovních halách, cvičenci byli rozděleni do osmi různých skupin podle technických pásů. Součástí akce byla i zkouška na zisk mistrovského technického třetího stupně DAN. O ten se ucházelo sedmačtyřicet zájemců. Z toho tři Češi, mezi nimi i Táborák Radek Pěknic. Úspěšného osmadvacetiletého karatistu Sedmička vyzpovídala.

Co předcházelo vlastní zkoušce?

Museli jsme absolvovat týdenní cvičení. Tréninky se konaly třikrát denně, téměř za třicetistupňového vedra. Instruktoři mluvili japonsky, pak všechno překládali do němčiny.

Zřejmě bylo těžší, že zkouška probíhala v němčině?

Od třetího DANU výš probíhá zkouška u evropského instruktora, kterým byl Japonec. Zkoušky se konají každým rokem v Německu. V mém případě byla čekací doba sedm let od složení poslední zkoušky. Připravoval jsem se na ni dlouho, věděl jsem, do čeho jdu. I když se mluvilo německy. A to je jazyk, který zrovna neovládám.

Jak jste si dokázal dát dohromady, co od vás instruktor vyžaduje?

Existuje totiž univerzální japonské názvosloví. Pod stejnými názvy cvičíme techniky u nás v České republice i na celém světě. Člověk pak snadno rozumí, i když nemluví německy.

Co jste musel během zkoušky zvládnout?

Nejdřív jsme předváděli různé kombinace technik, takzvaný kihon. Zkoušející vyjmenoval šest technik, které by účastníci měli zvládnout, aniž by je předem znali nebo nacvičili. Kopy, údery nebo kryty se třikrát opakovaly. Šlo o to, aby uchazeči dokázali správně zkombinovat dané techniky. Potom následovala kata podle volby zkušebního komisaře a na závěr volný zápas kumite. Zkouška byla prakticky ze všeho, z čeho se skládá klasický trénink karate.

Stalo se, že někdo neuspěl?

Pravděpodobně ne. Alespoň z Čechů. Všichni byli důkladně připravení.

Nebyli na vás instruktoři náročnější, když jste byl nejmladším uchazečem?

Samozřejmě. Zkoušející hodnotil jinak mladíka, jinak padesátileté cvičence. Ti starší už nemají takovou rychlost, výbušnost a ohebnost. Musel jsem ostatní o trochu převyšovat.

Předpokládám, že se budete snažit dál výkonnostně růst. Zřejmě je vaším sportovním snem připravit se na čtvrtý dan. Nebo myslíte ještě výš?

Stále je kam jít. Ale to je otázka dalších let. Na čtvrtý DAN je čekací doba osm let. V přípravném období musím splnit určité podmínky. Těmi je účast na evropských seminářích. Také bych měl v republikových soutěžích působit jako instruktor nebo rozhodčí a aktivně se podílet na chodu organizace. Hlavní podmínkou je mít pod sebou nové žáky. Je důležité cvičit se zkušenějšími a rozvíjet svoje schopnosti. Teď je řada na ostatních. Aby se i oni připravili na svoje zkoušky. Myslím si, že i otec získá během několika let pátý DAN.

Radek Pěknic

Narodil se 8. července 1981. Od roku 1989 člen Karate P klub Tábor. Největší úspěchy jeho kariéry: trojnásobný mistr ČR – v dorostenecké kategorii kata a kumite, v juniorské kategorii kumite. Dvojnásobný účastník mistrovství světa a trojnásobný účastník mistrovství Evropy. Na ME v roce 1999 ve Španělsku získal bronz v kumite týmů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!