Památky Opavska ukrývají tajemství. O mnohých lidé nevědí | E15.cz

Památky Opavska ukrývají tajemství. O mnohých lidé nevědí

Smírčí kříže, zvláštní kameny, zázračný pramen i obraz. To jsou zapomenuté nebo málo známé památky Opavska.

Když se řekne památky na Opavsku, spoustě lidí se vybaví opravené kostely, zámky nebo vojenské pevnosti. Je zde však i celá řada památek a zajímavostí, o kterých lidé příliš nevědí. Týdeník Sedmička vybral sedm nejzajímavějších.

1. Obraz madony v Píšti

Tajemstvím zahalená Černá madona na starém obraze v kostele svatého Vavřince v Píšti láká každoročně tisíce poutníků. Obraz zdobí zlaté korunky posvěcené samotným papežem. Kdo ho maloval a odkud pochází, dodnes nikdo nezjistil. „Víme pouze, že obraz je starý asi 290 let a kostelu ho údajně věnoval neznámý dárce jako poděkování za záchranu života,“ řekl místní farář Petr Černota. Obraz původně visel na bočním oltáři, protože hlavní oltář zdobil obraz patrona, svatého Vavřince. Mezi místními pamětníky se traduje, že tehdejší farář Josef Gebek měl sen. Zjevila se mu Panna Maria a vytýkala mu: „Nemohla bych mít důstojnější místo?“ Od té doby zaujímá tajemný obraz dominantní postavení na hlavním oltáři kostela. V souvislosti s obrazem věřící hovoří o zázračných uzdraveních, záchraně života i ochraně před přírodními katastrofami. Kostel zázračně přežil těžké boje, které v Píšti na konci druhé světové války sváděli sovětští a němečtí vojáci. Tehdy se v něm věřící modlili růženec, a třebaže okolní domy bomby proměnily v trosky, kostel zůstal bez jediného zásahu.

2. Grauerova hrobka

Chátrající hrobka, kterou si nechal v letech 1898 až 1901 postavit člen opavské obchodní a živnostenské komory Emil Grauer na opavském hřbitově, už léta chátrá. Ozdobou hrobky přitom byly cenné secesní vitráže, jejichž autorem je tehdejší profesor krakovské Akademie a významný polský umělec Józef Mehoffer. „Jedná se o jediné jeho dílo v České republice a je o to cennější, že je zřetelně Mehofferem signované a datované. Továrník Grauer se s jeho dílem pravděpodobně setkal při cestách do Krakova,“ vysvětlil pedagog opavské Slezské univerzity a člen Uměleckohistorické společnosti v českých zemích Pavel Šopák. Vzácné vitráže zdobily chátrající stavbu v podobě neogotické kaple z bílého supíkovického mramoru ještě v roce 1999. „Pak dvě z nich neznámý vandal ukradl,“ řekl Šopák, kterému se podařilo prosadit, že je tehdejší majitel, okresní úřad, nahradil běžným sklem. Originály úředníci schovali ve skladu. Spolu s třiadvaceti dalšími hrobkami a hroby významných opavských osobností se nyní Grauerovu hrobku snaží převést do svého vlastnictví město Opava. „Zatím to vypadá, že se nám podaří letos všechny hrobky i hroby získat a přednostně začneme opravovat právě Grauerovu hrobku. Současně také dostaneme i vzácné vitráže, které plánujeme lidem zpřístupnit v některém z objektů Opavské kulturní organizace,“ řekl tajemník opavského magistrátu Tomáš Elis.

3. Tajemný kříž

V Budišovicích na Opavsku stojí tajemný kamenný kříž. Návštěvníci ho najdou u plotu za kaplí svatého Víta na odbočce z hlavní silnice směrem na Velkou Polom. Jestli to byl náhrobek švédského důstojníka, nebo patří k takzvaným smírčím křížům, jimiž si hříšníci vykupovali svou vinu, už dnes nikdo neví. O kámen pečuje místní patriot Oldřich Vavrečka, jehož strýc nechal v roce 1914 vedle něj postavit boží muka. „Kdysi stál kříž úplně jinde. Byl asi o dvě stě metrů dál na kraji dnes zrušené silnice na Ostravu. Podle pamětníků tam zůstal po švédských válkách. Měl by označovat hrob padlého důstojníka,“ uvedl Vavrečka. Podle pověsti jeden z vojáků, které považovali za mrtvé, ožil a ujala se ho služka z Hrabyně. Když pak zemřel, nechala mu její paní vytesat na hrob kříž. Ti, kdo mají štěstí, na kříži uvidí vytesané srdce. „Vím, že lidé, kteří kdysi chodili pracovat na panské, se právě u tohoto kříže scházeli a pravidelně si o něj čistili motyky. Ale ten je natolik masivní, že to vydržel. Podle odborníka, který kříž prohlížel, pochází kámen, ze kterého byl vyroben, z Hostýnských vrchů,“ přidal další údaj Vavrečka. Další kříže mohou zájemci najít v Dobroslavicích, v Dolních Životicích a Budišově nad Budišovkou.

4. Pramen v Bělé

O prameni Židlo místní pamětníci tvrdí, že je zázračný a jeho voda dokáže léčit oči. Když Bělští zjistili, že pramen ani při největších mrazech nezamrzá, rozhodli se vodu využít i jinak. „Vydláždili jsme okolí pramene a pak jsme využili Priessnitzovy metody a postavili jsme dva bazénky. Kdokoliv jede kolem, si může léčivé účinky koupele vyzkoušet,“ řekl starosta Bělé Karel Krupa. Před dvěma lety vymysleli Bělští další atrakci, meditační labyrint. „Lidé se projdou asi pět set metrů po vydlážděných cestičkách až do středu labyrintu, který má podobu zvláštního kříže. Tam mohou meditovat a zbavit se stresu,“ vysvětlil Krupa. K pramenu i labyrintu dojedou i postižení na vozíčku.

5. Kámen bábovka

V jedné z uliček ústících na ulici Ostravskou v centru Hlučína stojí zvláštní kámen. Jeho vrcholek připomíná právě upečenou bábovku. K čemu doopravdy sloužil a jak je starý? To vrtalo hlavou místnímu rodákovi a zručnému technikovi Jiřímu Sonnkovi. Přišel se zajímavou teorií, že kámen sloužil jako závora u městské brány. „Všiml jsem si, že je zespodu kamene vytesaný důlek. Napadlo mě, že byl zřejmě původně uložen na nějakém čepu, aby se s ním mohlo otáčet. Proměřil jsem jak boční, tak horní otvor a jsem přesvědčen, že kámen sloužil jako závora,“ vysvětloval Sonnek. Podle něj byl pod závorou pravděpodobně plochý kámen s prohlubní, do které tehdejší řemeslníci vložili kamennou kouli. „Nepatrným vychýlením se tak váha těžkého kamene přenesla na kouli a lidé s ní mohli velmi lehce otáčet. Boční otvor sloužil k zakotvení závory a do malého otvoru pod ní se zafixovala kovová vzpěra,“ rozváděl svou teorii Sonnek. Nápad ho zaujal natolik, že vyrobil dokonalý model.
Lidé ho najdou v hlučínském informačním centru.

6. Sarkofágy v Chuchelné

Loni oslavili obyvatelé Chuchelné na Opavsku 660 let od založení obce. K tomuto jubileu opravili sarkofágy tří významných příslušníků rodu Lichnovských v kapli svatého Kříže. Od dubna si je lidé budou moci každou neděli prohlédnout. Sarkofágy byly předchozích šedesát let zazděny v jednom výklenku kaple. „Protože po válce byl kostel zničený, sloužil farář mše v kapli. Lidé stáli přímo mezi mrtvými, proto dělníci sarkofágy zazdili. Teď stojí přesně tak, jak je po pohřbu postavili,“ řekl starosta Chuchelné Josef Kubný. Uprostřed, v mramorovém sarkofágu sochaře Josefa Obetha, odpočívá významný německý diplomat Karel Max Lichnovský. V měděném katafalku vpravo jsou ostatky jeho otce, knížete Karla Marii Lichnovského, a vlevo leží v dřevěné rakvi jeho matka Marie, princezna von Croy-Dűlmen.

7. Most v Dobroslavicích

Že v Dobroslavicích na Opavsku ještě před válkou stával zámek, dnes připomíná pouze most, park a dekorativní kamenná váza. V roce 1997 se pětadvacet metrů dlouhý kamenný most z přelomu 19. a 20. století zřítil a od té doby se tato kulturní památka pomalu rozpadá. „V roce 1997 přišly deště a část mostu se zřítila. Chtěli jsme ho opravit, ale památkáři žádné provizorium nedovolili a na celkovou rekonstrukci jsme neměli peníze,“ vysvětloval starosta Dobroslavic Jiří Koštacký. Původní zámek koncem války vyhořel a s ním také všechny domy v obci. Lidé na opravu svých domů použili kámen ze zámku a úplně ho rozebrali.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!