„Pálíme. Stop,” hlásí chirurg a robot operuje srdce | E15.cz

„Pálíme. Stop,” hlásí chirurg a robot operuje srdce

18. srpna 2010 • 16:47
Dvě hodiny s ní byla na operačním sále jen zdravotní sestra. Zatímco její srdce operoval robot.

Vypadá jako obyčejný psací stůl na počítač. Na něm klávesnice a tři obrazovky. Místo spíše pro burzovního makléře než špičkového kardiologa.

Čtyřramenný joystick uprostřed stolu se lehce ovládá. Malý stisk a lehký pohyb doleva. Za sklem, na operačním sále, se hrot katetru na konci „robotické ruky“ poslušně natočí. Krátký tah joystickem k sobě a katetr udělá ve vzduchu elipsu. Za chvíli bude pracovat uvnitř těla, uprostřed srdce.

Z Třemošné do Prahy

Je středa, osm hodin ráno, a Heleně Jánské z Třemošné na Plzeňsku je dnes rovných šedesát let. Místo gratulantů ale kolem ní krouží sálové sestry Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Krči. Připravují pacientku na několikahodinovou operaci, kterou bude absolvovat sice v lehkém spánku, ale při vědomí.

„Čekala jsem na operaci pět měsíců, vyšlo to zrovna na narozeniny. Nedá se nic dělat, hlavně aby mi ulevila,“ říká pacientka. Její srdce začalo poprvé protestovat před osmi lety. „Najednou začalo prudce bít, měla jsem závratě,“ popisuje nemocná žena. Zpočátku měla záchvaty jednou za měsíc, později i třikrát týdně.

„Dvakrát mě odvezla z ordinace pohotovost, nepomáhaly ani léky,“ vzpomíná Jánská. Od obvodního lékaře putovala přes krajskou nemocnici do IKEMu. Diagnóza: porucha srdečního rytmu, fibrilace srdečních síní.

Srdeční síně jsou tvořeny svalovinou, která vybíhá až na povrch plicních žil. „U pacientů s fibrilací síní právě ve svalovině pokrývající plicní žíly vznikají ložiska, která vytvářejí rychlé elektrické vzruchy. Ty chaoticky krouží síněmi a srdce se rozběhne rychleji, někdy rychlostí až dvě stě tepů za minutu,“ objasňuje profesor Josef Kautzner. Výsledkem je, že srdce přestane účinně pumpovat krev a jeho výkon se sníží zhruba o jednu čtvrtinu.

V zástěře s olověnou vložkou, aby se chránil před rentgenovými paprsky, zavádí pacientce tříselnými cévami katetry, které doputují krevním řečištěm až do srdce. Nebolí to. „Abychom se dostali do levé síně, musíme propíchnout dlouhou jehlou přepážku mezi oběma síněmi. Poté vytvoříme trojrozměrný obraz levé síně a plicních žil, který slouží pro navigaci robotického katetru,“ poznamenává kardiolog. Je to jediná část výkonu, při které je nutné použít rentgen. Právě minimum záření je jedním z kladů robotické operace.

Operace začíná

Hodina příprav je pryč. Pacientka už poklimbává a profesor Kautzner konečně sahá po robotovi. Do pouzdra robota, dutého jako slámka do limonády, zasunuje katetr s elektrodou na konci. Ta dokáže nejen snímat elektrické signály uvnitř srdce, ale bude vytvářet i drobné spáleniny.

Lékař odchází z operačního sálu do řídicí místnosti. Mozek robota ožil. Všechny tři obrazovky svítí. Na jedné se otáčí všemi směry obraz levé srdeční síně, druhá ukazuje rentgenové snímky, třetí elektrické signály. Jakmile se křivky výrazně zvlní, lékař ví, že je v místech nebezpečných výbojů.

Pozor, zahřívá a pálí!

„Pálíme. Stop,“ naviguje lékař technika, který obsluhuje další tři „televize“. V tu chvíli se elektroda přitiskne na svalovou stěnu a zanechá za sebou malou spáleninu. Postupuje se po milimetrech. Elektroda zahřívá tkáň na teplotu 50 až 60 stupňů a postupně izoluje arytmii v každé plicní žíle.

„Pálíme. Stop. Pálíme. Stop.“ Za hodinu a půl je na obrazovce vytečkováno pět desítek spálených míst, kde by už neměl elektrický vzruch nikdy řádit. „Na většině míst pálení v srdci nebolí, spáleniny jsou malé a není tam moc nervů,“ říká lékař a pomocí joysticku přikládá elektrodu k dalšímu místu.

Fibrilací síní trpí přibližně každý stý Čech. Ta neohrožuje bezprostředně na životě. „Neléčenému pacientovi ale hrozí komplikace, třeba mozkové příhody,“ říká Kautzner.

Životu nebezpečné je, když elektrické impulzy začnou řádit v srdečních komorách. Tehdy pacienti dostávají defibrilátory. Za rok v IKEMu voperují tyto strojky do srdce čtyřem stovkám lidí. Další čtyři stovky pacientů dostanou kardiostimulátor, který opravuje pomalý tep.

Do Krče posílají pacienty lékaři z celé země. „Pomocí mechanického robota udělá lékař vždy standardní výkon. I ten, který není při operacích příliš zručný, za pomocí robota nechybuje,“ poznamenává operatér. Na rozdíl od používání robotů v chirurgii katetrizační robot cenu operace nijak dramaticky nenavyšuje. Navíc je jeho zákrok účinnější než běžný způsob operace, takže pacienti se nemusí v tak velké míře vracet znovu na sál.

Třetí robot je na cestě

Dalšího robota, který pracuje na principu dvou magnetů, mají v nemocnici Na Homolce. Je univerzálnější, ale zase nedokáže na svalovou stěnu elektrodu dobře přitisknout.

Ve Spojených státech se vyvíjí třetí model. Vlastně takový hybrid těch dvou, které Česká republika zatím má. „Katetr se bude cévou posunovat pomocí čtyř elektromagnetů. Magnetické pole se ale bude měnit, a s tím se bude moci zvyšovat, či snižovat tlak katetru na stěnu,“ říká kardiolog.

Krčský robot je k lidem šetrný. Pokud nenastanou komplikace, pojede Helena Jánská domů už za pár dní. „Bylo to výborné, pane doktore,“ chválí operatéra. Je před dvanáctou. Operace trvala čtyři hodiny. Za hodinu bude robot léčit další nemocné srdce.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!