Osady na Orlici - to je sport, tramping a chataření | E15.cz

Osady na Orlici - to je sport, tramping a chataření

10. srpna 2010 • 15:49
Ke koloritu břehů řeky Orlice před Hradcem Králové patří i tamní osady. Proslavily se svým společenským životem a osobitými tradicemi.

V osadách kolem řeky Orlice jedinečným způsobem splynula trampská tradice s českým chalupářstvím, aby se mohl zrodit fenomén královéhradeckého osadnictví. Osada kováků, Osada vycházejícího slunce, U Mlejna, Parlament, Dubina, Ostrov nebo Stříbrný potok jsou jména osad, kam se lidé z Hradce Králové dostanou i městským autobusem. Každá osada má svého šerifa, tradice i bohatou historii. Podle dobových fotografií, kronik i vzpomínek pamětníků osady začaly vznikat před více jak osmdesáti lety.

„Můj dědeček naši chatu koupil od jistého pana Černého v roce 1932. Ten nás před dvaceti lety navštívil a vzpomínal, že si domek postavil v roce 1929, aby se měl kde stýkat se svou slečnou. Byla to prý druhá chata, která tu stála,“ vzpomíná šerif osady Dubina Vladimír Springer.

Od stanů k moderním chatám

„Původně se sem jezdilo stanovat. Na konci dvacátých let tady lidé začali lepit chatičky z prkýnek. Někdo dokonce i ze starých bedýnek. My jsme měli původně chatu v osadě „U Mlejna“. Tenkrát se to tam jmenovalo „Pod dubem“. V roce 1938 přišla velká voda a většinu chat odnesla. Některé byly přivázané řetězy a plavaly pak na hladině. Táta se rozhodl, že tu naši přestěhuje,“ vypráví Ivo Borek z osady Ostrov.

Právě Ostrov s Dubinou dříve oddělovalo rameno Orlice. Dnes jsou těsně vedle sebe ukryté pod stromy mezi řekou a obcí Svinary. Původně to byly pastviny. Stromy vysázeli osadníci, kteří již od počátku žili společenským životem. Spojovalo je společné posezení u ohně, sport a další věci. „Do poloviny šedesátých let jsme tu měli dokonce společný záchod. Ranní fronty na toaletu lidi také sblíží,“ s úsměvem vzpomíná Jiřina Borková z Ostrova.

Již od počátků osadníky tmelil hlavně sport.

„Hráli hodně basketbal, volejbal a fotbal. Dokonce vystupovali pod hlavičkou Spojené osady údolí Orlice. Zkratku SOUO dodnes používáme, když dáváme dohromady osadní turnaje. Vznikaly tady také různé spolky. Většinou sportovně laděné,“ říká Vladimír Springer z Dubiny. A dodává, že i dnes se na osady jezdí hlavně za zábavou.

„Máme program od ledna do listopadu. Pořádáme zimní a letní hry. Oblíbené jsou volejbalové, florbalové nebo fotbalové turnaje. Na kolech vyrážíme na Tour de Osady. Oblíbená je regata, závod pramic,“ popisuje Vladimír Springer.

S regatou pod svinarským mostem je spojena i další tradice. Již od roku 1987 muži z Osady vycházejícího slunce vyplouvají na Orlici na dlouhém voru, aby za bujarého zpěvu v doprovodu kytar oblečeni do dekadentních kostýmů o něco později přistáli v Dubině.

„Začali to naši tátové. A my to po nich převzali. Je to tradice, kterou nejde jen tak zrušit,“ vypráví mladý šerif Osady vycházejícího slunce Jaroslav Pokorný.

O tom, že tradice jsou pro osadníky stále živé vypráví Jiřina Borková.

„Vždy je to o lidech, kteří se ujmou organizačních věcí. Teď iniciativu převzali mladí z Dubiny a z Osady vycházejícího slunce. Tam mají nejmladšího šerifa Jardu Pokorného. Vždycky je potřeba, aby se toho ujmuli mladí,“ myslí si Borková.

Táboráky přitahují stovky lidí

K osadnímu životu patří společné ohně. Pořádali se již ve třicátých letech. Někde jejich tradice zanikla. V Osadě vycházejícího slunce naopak táborák přerostl malý folkový festival. Sjíždějí se na něj lidé z širokého okolí a letos tam dokonce přijely desítky karavanů z celé republiky.

Po vzoru starých trempů sem hudebníci přijíždějí hrát bez nároků na honorář. Na malém pódiu se tu střídají celou noc.

V osadě se navíc zabydleli i známí písničkáři Pavel Dobeš nebo Wabi Daněk, kteří své kytary rádi vytáhnou i při víkendových posezeních. Jedinečnou atmosféru pak zdejším chatařům kde kdo závidí.

Stěhování na osady pokračuje

Osadní život se proměňoval s novými generacemi i s dobou. „Za minulého režimu to pro nás byl jistý útěk od normalizační reality. Přijeli jsme sem a problémy nechali venku,“ vzpomíná Vladimír Springer.
Většina chatek přechází z generace na generaci. Lidé v osadách se dobře znají. I dnes tu většina lidí bydlív osadách celé léto. „Stále roste i počet lidí, kteří zde žijí celoročně. Podobný trend je i na ostatních osadách,“ říká zástupce šerifa Osady kováků Petr Svoboda.

Historie této osady sahá do roku 1937. Tamní lidé dříve místo nazývali Osada milující vodu. Protože většina osadníků pracovala v Z.V.Ú., rozhodli se místo přejmenovat.„Všechny osady dohromady mají přes tři sta chatek. Určitě se jedná o jedinečný fenomén řeky Orlice. Život na osadách se bude měnit, ale tradice jistě nezaniknou,“ dodává Vladimír Springer.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!