Opava nemá nouzi o chytré hlavy ani sportovní či hudební talenty | E15.cz

Opava nemá nouzi o chytré hlavy ani sportovní či hudební talenty

Ještě sedí ve školních lavicích a už mají úspěch v Česku i v zahraničí. Opavské mladé talenty.

Závratnou rychlostí píšou na klávesnici, sbírají medaile na sportovních kláních evropské úrovně, úžasně hrají na klavír, reprezentují školu ve vědomostních soutěžích. Opava se může pochlubit řadou nadaných školáků a studentů. Sedmička přináší příběhy sedmi z nich.

Hbité prsty

Její prsty kmitají po klávesnici neuvěřitelnou rychlostí. V psaní na klávesnici patří mezi světovou elitu, na loňském mistrovství světa v Pekingu skončila osmá. Pět stran textu opíše patnáctiletá Ingrid Beilová na počítači za půlhodinu.
Psaní se věnuje čtyři roky. „Hodně se mi líbilo, jak někdo rychle mlátí do klávesnice, a chtěla jsem to umět taky,“ vzpomíná Beilová, proč s psaním začala. V šesté třídě začala psát na klávesnici neoficiálně, se staršími spolužáky. O rok později už měla ve škole na Šrámkově ulici psaní jako předmět.
Trénuje denně a ráda by se se světovou špičkou utkala znovu, příští rok na mistrovství světa, které bude tentokrát ve Francii.

Německé, španělské i izraelské publikum už slyšelo hrát na klavír třináctiletého Tomáše Mludka. Doprovází opavský pěvecký sbor Domino a bravurně zahraje i ty nejsložitější skladby.
„Má mimořádný talent. Na klavír nás doprovází už několik let. Bez problémů zvládne ty nejtěžší skladby, ať už jde o jazz nebo vážnou hudbu. Je spolehlivý a velmi skromný,“ líčí učitelka a manažerka sboru Domino Eva Petrášová. Úspěchy mladý opavský klavírista slaví i v sólové hře na soutěžích a přehlídkách. „Hraní mě baví,“ říká Mludek, který na hodiny klavíru chodí už od pěti let.

Tři hodiny denně, pětkrát i šestkrát týdně trénuje sedmnáctiletý Ondřej Honka. Věnuje se atletice a podařilo se mu zdolat už dva české rekordy. Reprezentuje republiku v zahraničí a má několik titulů mistra republiky. „Ondřej je bojovník. Po vážném úrazu, po kterém ležel šest týdnů na lůžku, se k velikému údivu lékařů dokázal již za půl roku vrátit na atletickou dráhu a zařadit se opět mezi absolutní špičku české atletiky,“ říká ředitel Základní školy na Englišově ulici Jan Škrabal. Honku líčí jako všestranného člověka, který má rád pohyb.

„Jestli se v budoucnu budu živit sportem, nebo něčím jiným, zatím nevím,“ přiznává Honka, který momentálně studuje na Slezském gymnáziu.
K výrazným sportovním talentům, kteří vzešli ze školy na Englišově, patří také orientační běžci Filip Hadač a Marek Schuster. „Orientační běh mám rád, protože není stereotypní. Běháme pokaždé na jiných tratích. Dělám ho už od šesti let, dovedl mě k tomu otec,“ vypráví šestnáctiletý Schuster. Je dvojnásobným mistrem Evropy a má hned několik medailí z republikových mistrovství. Na mistrovství Evropy by se znovu rád dostal. Jeho snem je také mistrovství světa.
Schusterův spolužák a kolega Filip Hadač se řadí mezi evropskou špičku v orientačním běhu. „Získal tři tituly mistra Evropy a jednu bronzovou medaili z evropského šampionátu. Nejcennější je titul v kategorii jednotlivců na nejvíce orientačními běžci ceněné klasické trati,“ popisuje Hadačův trenér Jan Škrabal. Zatím naposled Hadač stanul na stupních vítězů evropského šampionátu loni v létě v srbském středisku Kopaonik. „Byl to úžasný pocit. Hned jsem tu novinu volal rodičům domů. Zatím je to můj absolutně největší sportovní úspěch. A snad ne poslední,“ uvedl šestnáctiletý student Slezského gymnázia Hadač.
Zpěv, výtvarné nadání a sportovní talent jsou přednostmi patnáctileté Julie Smijové. Všestranná žákyně reprezentuje základní školu ve vědomostních soutěžích, nejradši má matematické olympiády.
„Její nejsilnější stránkou je sport, ale úspěšná je prakticky ve všem. Je velmi nenápadná, tichá a skromná, a zároveň má pevnou vůli. Když chce něčeho dosáhnout, dokáže si za tím jít,“ líčí Juliina třídní učitelka Zdeňka Krakovská.

Smijová zabodovala v mezinárodní výtvarné soutěži Lidice 2009, kde soutěžila s výtvorem z keramiky, u nás i v zahraničí vystupuje s pěveckým souborem Jeřabinky a navštěvuje taneční a sborový zpěv na Základní a umělecké škole Václava Kálika. Úspěchy slaví také v plavání či běhu. O budoucnosti má jasno. „Chtěla bych jít na gymnázium. Potom mě láká architektura nebo zubní lékařství,“ přibližuje Smijová.

Všestranné nadání

Všestranným talentem, korunovaným úspěchy ve škole i mimo ni, se může chlubit i deváťačka Petra Steinwirthová.
Její třídní učitel Vít Lazecký říká, že Steinwirthová je kombinací inteligence, snaživosti a zdravé ambice. „Nedostává ani dvojky. Dokáže se vcítit do problémů jiných, ráda každému pomůže,“ líčí Lazecký.
Se spolužáky hraje pohádky dětem v nemocnicích a mateřských školách. „Teď pracujeme na programu pro Den dětí. Chodíme hrát také postiženým dětem,“ popisuje Steinwirthová. Připravuje školní časopis a píše i do místního tisku.

Různé zaměření škol

Speciální třída jen pro nadané děti v Opavě není. Téměř každá základní škola má však jiné zaměření. Rodiče mohou dítě dát do školy tam, kde nejlépe rozvinou právě jeho talent.
„Jednotlivé školy se více zaměřují vždy na určitou oblast. Myslím, že zasahujeme téměř do všech oblastí vzdělávání, takže rodiče si podle vlastního uvážení a talentu dítěte mohou školu vybrat,“ informovala vedoucí odboru školství Miroslava Konečná. Například sportovní nadání podporují na základní škole na Englišově ulici, která patří mezi nejlepší sportovní školy v České republice. Děti s matematickým talentem by rodiče měli posílat na Otickou a ti, co je baví zpěv, by měli chodit do školy na Ochranovu ulici.
„Pouze základní školy na Mařádkově, Šrámkově a Vrchní ulici nemají specifikaci,“ doplnila Konečná.
Jak poznat, na co má dítě talent, který by mělo dál rozvíjet? „Není to tak, že když má dítě nadání na zpěv, začne samo od sebe rádo zpívat. Obvykle je to dané prostředím. Když je rodina muzikantská, podporuje to i u svého dítěte. Děti se spontánně do činností nevrhají,“ řekla psycholožka Ludmila Mrkvicová.
Ideální je podle Mrkvicové poskytnout dítěti širší základy a nabídnout mu různé druhy činností. „Nechat jej ochutnat od všeho trochu tak, aby u činnosti vydrželo minimálně půl roku a průběžně jej motivovat,“ poradila Mrkvicová.
Rodiče by si však podle psycholožky měli dát pozor na to, aby si skrz svého potomka neplnili vlastní neuskutečněné sny. „Je potřeba hlídat, aby rodiče dítě netlačili do něčeho, co je jejich přání. Co chtěli dělat, ale nemohli,“ dodala Mrkvicová.
Rodiče by podle Mrkvicové na děti neměli také příliš spěchat. Ideální čas začít s kroužky je okolo šesti let.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!