Ondráš. Hrdina, nebo pouhý zloděj? | E15.cz

Ondráš. Hrdina, nebo pouhý zloděj?

Před 330 lety se v Janovicích narodil legendární zbojník Ondráš, jeden ze symbolů Beskyd.

Byl to hrdina, nebo obyčejný lapka? Osobnost zbojníka Ondráše, prvorozeného syna janovického fojta Ondřeje Fucimana a jeho ženy Doroty, je opředena mnoha legendami. Některé přetrvaly dodnes. Třeba o dosud neobjevených Ondrášových pokladech. „Ondráš nebyl kladný hrdina, ale zbojník a vyvrhel. Jednou obral hraběnku, jindy obchodníka. Neváhal okrást ani chudáka o poslední pytlík tabáku,“ tvrdí kopřivnický historik a publicista Jiří Tichánek.

Zbojník a vyvrhel

Svůj názor opírá o čtyřleté studium archivních pramenů. Jeho rukama prošly zápisy z výslechů členů Ondrášovy družiny a záznamy o loupežích a krádežích. Výsledky bádání shrnul v knize Ondráš – po stopách legendárního zbojníka. „Prostí lidé viděli Ondráše lepšího, než ve skutečnosti byl,“ všímá si historik. Násilnou smrt si ale teprve čtyřiatřicetiletý rebel nezasloužil. „Hrdelní zločin nespáchal. Vraždy malenovického fojta ve Starém Městě, ze které ho někteří historici viní, se nezúčastnil. Fojta zabili jeho druhové,“ říká Tichánek.
Ondráš zemřel 29. února 1715 při taneční zábavě ve sviadnovské krčmě. Vrahem byl jeho žárlivý zástupce Juráš. Podle legendy mu v nestřežené chvíli ukradl kouzelnou valašku a ranou do hlavy ho zabil.
Vražednou zbraň historici měli za ztracenou. Tichánek ji znovu vypátral. „Okolo roku 1918 ji vlastivědný pracovník vzal z panských sbírek. Valašku od něj koupil akademický malíř Jan Kobzáň z Liptálu. Teď ji vlastní ostravský podnikatel Pavel Šmíra,“ prozrazuje historik o valašce, kterou mohou spatřit návštěvníci Valašského pivovaru v Kozlovicích.
Frýdeckomístecký písničkář Tomáš Kočko je spoluautorem polského muzikálu o Ondrášovi. „Slezskému Jánošíkovi“ věnoval album, na kterém jsou písně, které složil společně s valašským básníkem Ladislavem Nezdařilem.
„Ondrášovská legenda je v našem kraji nejvýznamnějším příběhem svobody a nepokoření se. Odpor proti zavedenému řádu a násilná smrt v mladém věku dělají z Ondráše mýtus i nevyčerpatelný zdroj inspirace,“ uvažuje Kočko.
Se svými přáteli pátral po místech spojených s ondrášovskou legendou. „Byli jsme překvapeni, kolik jich je. Ondráš se pohyboval po celých Beskydech od Těšína po Příbor, dobře znal i Valašsko. Jeho stopy vedou až do polské Vratislavi, kde pro svou sestru žádal svolení ke svatbě,“ vypráví písničkář. Pravdivé podle něj mohou být i pověsti o pokladech, které měl Ondráš se svými druhy zakopat na různých místech. „Takový poklad objevili obyvatelé domu v Dobré. Předtím tady bydlela Ondrášova sestra. Sto let po zbojníkově smrti vyhrabali na zahradě hromadu mincí z jeho doby,“ prozrazuje Kočko.

Ondrášova hospůdka

Restaurace Ondráš ve Sviadnově má s legendárním zbojníkem společné pouze jméno a obrazy na stěnách, vypovídající o jeho přátelství s Jurášem. Přesto se tady zastavují zvídaví turisté, zájemci o historii i televizní štáby.
„Když se zeptají, říkám jim, že Ondráš tady netancoval. Tahle hospoda je mnohem mladší,“ vysvětluje nájemce Libor Vrubel. Někteří lidé tvrdí, že krčma, ve které Ondráše zabili, už nestojí. Historik Jiří Tichánek je opačného názoru. „Pozdější majitelé ji obestavěli hospodářskou budovou. Podle sklepení a vnitřních prostor je to původní hospoda U Matky Hedviky,“ tvrdí historik. Sviadnovský starosta David Novák zná toto místo jako Horákovo fojtství. „Kdysi to býval statek, teď tam působí zámečnická firma. Slyšel jsem, že její majitel chce nynější budovy strhnout a na jejich místě postavit nové,“ doplňuje starosta.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!