Olomoučané i Pražané Přerov znají. Hranice moc ne | E15.cz

Olomoučané i Pražané Přerov znají. Hranice moc ne

V Přerově žijí Romové a vaří se tam pivo. V Hranicích jsou lázně a železnice. Alespoň tak vidí moravská města Olomoučané a Pražané.

Přerov, Hranice/ Redaktorky Sedmičky vyrazily do Olomouce a do Prahy, aby zjistily, co vědí tamní obyvatelé o Přerově a o Hranicích. V Olomouci oslovily padesát lidí, stejný počet i na Václavském náměstí v hlavním městě. Výsledek byl nerovný. Zatímco Přerov většina lidí uměla zařadit, Hranice byly pro třetinu Olomoučanů a o něco více Pražanů neznámé.

Romské město, říkali

Všichni oslovení Olomoučané o Přerově něco věděli. Jejich pohledy ale byly rozdílné. Někteří vzpomněli na jeho pravěkou historii, přívětivou tvář staré části města a lahodné pivo. Hodně reakcí bylo ale spíše negativních. Devatenáct oslovených se o Přerově vyjádřilo jako o „Cikánově“.

„V Přerově jsem studoval gymnázium. Je to škaredé, špinavé město, ve kterém žije hodně Romů. Měl jsem s nimi několik nepříjemných konfrontací. Taky je tam katastrofální doprava,“ řekl jeden z dotazovaných, který si nepřál uvést své jméno. Kritikou nešetřil ani olomoucký student Ondřej Dvořák. „Přerov, to jsou Romové a synonymum pro nehezké město. Byl jsem tam před třemi týdny a nelíbilo se mi tam. Člověk vyjde z nádraží a má po iluzi,“ vyjádřil se Dvořák.

Obdobně mluvil i Lukáš Valach. „Viděl jsem ghetto ve Škodově ulici a stálo to za to. Také vím, že Přerované říkají Tesku v blízkosti nádraží, kde bydlí hodně Romů, černé Tesco. A pak mají ještě bílé Tesco na druhém konci města. Město znám, protože tam jezdím na hokej,“ říká Valach.

Olomoučanka Lucie Künstlerová má v Přerově babičku. „Vím sice, že je tam hezký zámek, ale třeba náměstí se mi vůbec nelíbí. Srovnat Přerov s historickou Olomoucí opravdu nejde,“ tvrdí žena.

Trochu pochvalnější byla slova Marie Váhalové. „Přerov je hezké město, které se může pochlubit bohatými archeologickými nálezy. Je tam naleziště lovců mamutů a taky tam pivovar Zubr vaří výtečné pivo,“ uvedla Váhalová.

Další Olomoučané zmínili i podniky jako Precheza nebo Přerovské strojírny, vzpomněli, že v Přerově bývá ptačí burza, a tři oslovení uvedli, že mají dobré reference o přerovské nemocnici.

Pražané už nebyli tak „v obraze“, ale i tady se opakoval názor, že je Přerov cikánské město. Většina z oslovených měla jasno v tom, že Přerov leží kousek od Olomouce, ale dělalo jim problém vybavit si něco konkrétního. Dvacet dotázaných však nezklamalo a něco o Přerově vědělo.

„Znám malebné Horní náměstí a krásný zámek. A také vím, že je v Přerově exekutorský úřad Tomáše Vrány,“ řekl například Pražan Michal Mleziva. Miroslav Tichý zase ocenil pivo, které se v Přerově vaří. A tentokrát nešlo o oblíbený Zubr. „Byl jsem v přerovském minipivovaru Parník. Musím říct, že tak dobré pivo jsem dlouho nepil,“ tvrdí Tichý.

Průzkum Sedmičky okomentoval přerovský patriot – archeolog a zastupitel Zdeněk Schenk, který o sobě říká, že je hrdý Pobečvan. Podle něj je krátkozraké dívat se na Přerov jenom jako na „Cikánov“, a vyjádřil lítost nad tím, že město Komenského dostalo tolik negativních hodnocení.

„Je to jen předsudek. Posuzovat město podle nádraží a přilehlých ulic by bylo zjednodušené. Můžeme se pochlubit historií, která sahá hluboko do minulosti. Předmostí u Přerova patří ke světově proslulým archeologickým lokalitám z období mladého paleolitu. Památník lovců mamutů nemá obdobu v celé republice,“ konstatuje Schenk.

Připouští sice, že historické centrum Přerova nejde srovnávat s Olomoucí či Prahou, ale mluví o podmanivém kouzlu, které by návštěvníky mohlo oslovit, kdyby ovšem měli touhu se s Přerovem blíže seznámit. „Myslím, že Horní náměstí se zámkem a hradbami nad Bečvou učarují každému. Přerov je rovněž branou do dolního Pobečví, s množstvím krásných míst a zákoutí kolem řeky. Nádherný je i park Michalov, za ukázku stojí okolí Lagun či lužní les Žebračka,“ připomněl patriot. Nezastírá přitom, že je i v Přerově ještě co zlepšovat.

Hranice? Lázně a jeskyně

O Hranicích toho lidé už tolik nevěděli. Třetina dotázaných Olomoučanů dokonce o městě nevěděla vůbec nic. Další třetina si spojovala Hranice s aragonitovými jeskyněmi, propastí, lázněmi, lázeňskými oplatky a kolonádou. „U Hranic jsou jeskyně a lázně v Teplicích nad Bečvou. Byli jsme tam u propasti Macůška a v jeskyních. Také tam byla vojenská škola,“ řekla například lékařka Bohumila Horáková z Olomouce.

Každý desátý Olomoučan uváděl jako symbol Hranic cementárnu. „V Hranicích je cementárna, Sigma Hranice, dříve Kunz. Zajímám se o města v okolí Olomouce a do Hranic jsem často jezdil. Je to pěkné město, má hezké nové náměstí obdélníkového tvaru, není tak roztahané jako to olomoucké,“ řekl Alois Fučík z Olomouce. Za historické město s pěkným náměstím považuje Hranice desetina Olomoučanů. „Hranice jsou hezčí než Přerov, mají pěknější náměstí a jsou čistější,“ uváděli dotazovaní shodně.

Někteří vnímají Hranice jako posádkové město. Vzpomínali, že měli na vojně v Hranicích nějakého příbuzného. Podle dalších město charakterizuje železnice, nádraží, ale také povodně a řeka Bečva.

Téměř čtyřicet procent dotázaných Pražanů nevědělo o Hranicích vůbec nic. „Hranice? Nevím. Je to pro mě velká neznámá,“ odpovídali lidé na Václaváku po kontrolní otázce, zda jsou z Prahy. Dalších čtyřiačtyřicet procent Pražanů uvádělo, že Hranice jsou městem na železniční trati. „Projížděl jsem tudy. Omylem jsem přejel vlakem do Hranic,“ řekl jeden z nich, který si nepřál uvést své jméno. Osm Pražanů uvedlo, že Hranice jsou historické, pěkné město na Moravě. A dva byli v obraze. „V Hranicích byli rakeťáci. Vím to, protože jsem byl v sousedním Lipníku nad Bečvou na vojně,“ řekl například Jan Novák.

Pavel Kocek by mohl o Hranicích vyprávět hodiny. Historie je totiž jeho koníčkem. „Vybaví se mi hranická posádka, hranická poprava v roce 1627, spisovatel a zakladatel česky psané kroniky Hranic Čeněk Kramoliš a také tamní dialekt. Je tam valašský dialekt a v Přerově hanácký,“ uvedl Kocek.

Výsledky malého průzkumu Sedmičky příjemně překvapily hranického historika a patriota Václava Bednáře. Zvláště vědomosti Pražanů. „Tipoval bych, že to bude horší. Nejen proto, že pravidelně sleduji zábavný televizní pořad Nikdo není dokonalý,“ mínil Bednář.

Zavzpomínal také na osobní zkušenost s vědomostmi Pražanů. „V době, kdy se dělilo Československo, jsem byl služebně v Praze. Byl jsem občanem České republiky, ale trvalé bydliště jsem měl ještě na Slovensku. Mondénní dáma v roli recepční hotelu, kde jsem byl ubytovaný, žádala při placení za ubytování dvojnásobnou sumu se zdůvodněním, že jsem cizinec. Legitimace nic nedokazovala. Byl tam ještě údaj o státním občanství Československé federativní republiky. Rozlišovacím znakem občanství ale bylo místo narození. Upozornil jsem, že jsem se narodil v Třebíči a domníval jsem se, že zabere české „ř“. „A ta Třebíč je v Čechách nebo na Slovensku?“ zeptala se paní recepční s neskrývaným despektem,“ podělil se o svůj zážitek historik.

„Málo platné. Praha má padesátkrát víc obyvatel než Hranice. Historický, politický i kulturní význam a vliv Prahy je ještě mnohonásobně větší. Neměli bychom znechuceně pokyvovat hlavou, že téměř čtyřicet procent dotázaných Pražáků nevědělo o Hranicích vůbec nic. Spíše by nás asi mělo znepokojovat, že shodně se vyjádřilo třicet procent Olomoučanů,“ komentoval výsledky průzkumu historik.

Nemyslí si, že v době, kdy životní úroveň v Praze figuruje v top desítce evropských metropolí, se Pražáci pohrnou do teplických lázní a na dovolené budou obdivovat hranickou propast, či zdejší židovský hřbitov nebo arboretum. „Pro ně můžeme Hranice zviditelňovat spíše na internetu. V tomto směru skvělou práci dělá třeba pan Jiří Nebeský zcela unikátní internetovou Hranickou historickou knihovnou nebo pan Petr Cimala webem Vojenská akademie Hranice,“ dodal historik s tím, že si klade otázku, jak zviditelnit Hranice především Olomoučanům.

POSTŘEH Z PRAHY: Na Václaváku dělá reklamu Přerovu

Praha | Jestli někdo dělá Přerovu v Praze „reklamu“, tak je to Stanislav Smetana z Kojetína. Každý den stojí u sochy svatého Václava a tam s cedulí v ruce protestuje proti rozhodnutí Okresního soudu v Přerově. Podle něj mu právníci a exekutoři neoprávněně odebrali jeho rodinný dům. Na Václaváku stojí den co den už přes rok a půl. Nejdříve do hlavního města dojížděl vlakem, nakonec se tam kvůli protestu odstěhoval. Bývalý emigrant oslovuje kolemjdoucí a vypráví jim svůj příběh.

PRŮZKUM SEDMIČKY

 Otázku „Co se vám vybaví, když se řekne Přerov a Hranice?“ položily redaktorky padesátce Olomoučanů a padesátce Pražanů.

 Pražané o Přerově: 20% oslovených vědělo, že se v Přerově vaří pivo Zubr. Většina město vnímá jako předměstí Olomouce.

 Pražané o Hranicích: 44 % dotázaných má spojené Hranice s železnicí, 36 % nevědělo o Hranicích vůbec nic.

 Olomoučané o Přerově: 38% má Přerov za „romské město“. 20% lidí mluvilo o komplikované dopravě.

 Olomoučané o Hranicích: 30 % dotázaných nevědělo o Hranicích nic, 26 % si spojuje město s jeskyněmi, propastí a lázněmi. Jeden dotázaný si myslí, že ve městě funguje stále firma Philips.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!