Okolo Hradce Králové rostou spousty hub. I v názvech obcí | E15.cz

Okolo Hradce Králové rostou spousty hub. I v názvech obcí

Houbaření má na Královéhradecku dlouhou tradici, houby jsou i v názvech obcí. Někde rostou houby i na návsi.

Královéhradecko musí být rájem houbařů, alespoň by se tak dalo usuzovat podle jmen obcí. V žádném jiném kraji není tolik vesnic, v jejichž názvech se objevují houby. Jen v okolí Hradce jich najdete několik. Například je to Hřibsko, Hubíles nebo Smržov.

Ves, která si jméno vysloužila pravděpodobně podle druhu hub - smržů, leží patnáct kilometrů od Hradce Králové směrem na Jaroměř. „Smrže tu rostou v lese a hlavně ve Smržově na návsi. Měli jsme je i na zahradě, teď už tam několik let nerostou. Údajně jsou některé jedlé, ale my smrže nesbíráme,“ říká kronikářka Smržova Bohumila Binarová.

Také název sousední vesnice Hubíles by mohl svádět k domněnce, že tam musí být houbařský ráj. Skutečnost je jiná, houby, stejně jako les, snad jen kromě okolních remízků, byste v jeho těsné blízkosti hledali marně.

Podle autora publikace Místní jména v Čechách Antonína Profouse tvoří první část názvu vsi rozkazovací způsob staročeského „hubi“ od slovesa hubit. K němu se přidal „les“. „Bylo asi přezdívkou prvního usedlíka, který hubil les. První člen místního jména nemůže býti od staročeského húba - houba, poněvadž se přídavné jméno končící na -í tvořila jen ze slov označujících bytosti živé, ač by se houbový les velmi zamlouval,“ vysvětluje Profous.

Vůbec nejblíže mají Hradečáci do Hřibska, z okrajové části města - Kuklen asi jen pět kilometrů směrem na Stěžery. Hřibsko je dnes součástí Stěžer. Podle Antonína Profouse místní jména končící na -sko označují často vsi obnovené po zpustnutí.

„Podle toho se ves Hřibsko jmenovala prvotně Hřiby. Nepečlivou výslovností a spodobou souhlásek dostalo tvar Řipsko,“ uvádí Profous. „Dnešní tvar pochází z roku 1921,“ doplňuje výklad Václav Horyna ve Vlastivědě Královéhradecka.

Ani ne třicet kilometrů od Hradce Králové na Dvůr Králové nad Labem leží Hřibojedy.

„Je tady taková tradice, říkalo se, že v našich lesích rostlo hodně hřibů. Rostou tady i dnes, ale jestli tak název obce opravdu vznikl, netuším. Nemáme se čeho chytit, žádnou kroniku nemáme. Byly tady Sudety a jestli si kroniku odsud odnesli Němci, nevím. A noví osídlenci kroniku nezavedli. Byla tady jen školní kronika, která je teď snad v archivu v Trutnově,“ říká starosta Hřibojed Jaroslav Voňka.

Antonín Profous se přiklání k tomu, že název obce vznikl podle toho, že její obyvatelé hojně pojídali hřiby.

„Říkalo se, že se tu jedly hodně hřiby, anebo že ty hřiby byly jedovaté. Místní Němci měli pro vesnici název Sibojed a vůbec to s názvem Hřibojedy nesouviselo,“ tvrdí Veronika Kyselová z Hřibojed - Hvězdy.

S prázdnou však odtamtud houbaři rozhodně neodcházejí.

„V Hřibojedech za bytovkou roste všechno - hříbky, hodně polohříbky, babky. Manžel chodí na Končiny, tam taky rostou, ale spíš klouzci a babky i sem tam polohříbek,“ dodává Veronika Kyselová. Hřiby zřejmě daly jméno také Hřibinám u Kostelce nad Orlicí. „Les tu je a hřiby tu rostou, taky chodím na houby,“ říká starosta Hřibin u Kostelce nad Orlicí Miroslav Zilvar.

Na mapě Jičínska lze nalézt Hubálov. S houbami ale nejspíš nic společného nemá.

„První zmínka o Hubálovu pochází z roku 1373. Jméno obce zřejmě pochází z pojmenování Hubálův dvůr, příjmení Hubál je totiž z konce 14. století doloženo jak v Praze, tak i ve městě Jičíně,“ dozví se čtenář webových stránek Hubálova.

Sedmdesát kilometrů od Hradce, kousek od Sobotky pak leží Hubojedy. Publikace Místní jména v Čechách pojmenování vysvětluje jako ves hubojedů, lidí, kteří rádi jedí houby.

Hradečtí houbaři za houbami tak daleko cestovat nemusí.

„V lesích třeba směrem na Hrachoviště za Vysokou nad Labem roste kozák dubový a habrový, křemenáče. Naposledy jsem byl v lese v sobotu a našel jsem za dvě hodiny sedm kilo hub,“ uvedl Zbyněk Zika z Hradce Králové.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!