Od vyhlídkového letu k přetížení 12 G | E15.cz

Od vyhlídkového letu k přetížení 12 G

Martinu Šonkovi se splnil sen stát se závodním letcem. Je prvním Čechem, který bude startovat v prestižní soutěži Red Bull Air Race.

Formule 1 ve vzduchu, tak se soutěži Red Bull Air Race přezdívá. Piloti prolétávají deset metrů nad zemí mezi pylony a musí se vyrovnat i s přetížením dvanáct G. Martin Šonka ze Sezimova Ústí patří mezi patnáct vyvolených, kteří se postaví v březnu k prvnímu startu v Abu Dhabi. Smlouvu má na dva roky.

Mám pocit, že každý pilot ve filmu kouří. Kouříte?

Ne, a nikdy jsem nekouřil, když nepočítám pokusy v osmé třídě. To jsem držel cigaretu v ruce naposled.

Myslel jsem, jestli tak třeba nezaháníte nervozitu, se kterou asi neustále bojujete před startem leteckého závodu.

K závodění rozhodně nervozita patří. Její zvládnutí je půlka úspěchu. Ale rozhodují zkušenosti, schopnosti a zautomatizované věci, které člověku pomůžou vyřešit hlavně náhlou situaci.

Vnímáte na závodech diváky? Ženou vás k lepšímu výkonu?

V Red Bull Air Race mám za sebou jenom kvalifikaci a tam nebyli. Známe se ale s diváky z leteckých dnů a ze závodů v akrobacii a tam mě vždycky podpořili. Takže až v téhle sezoně uvidím před závodem vlát někde českou vlajku a sedět mezi diváky moje fanoušky, to bude určitě velká motivace a podpora.

Kdy vám lidé z Red Bull Air Race nabídli, že budete létat v tak prestižní soutěži?

Před dvěma lety na mistrovství světa ve Španělsku. I přesto, že jsem skončil devětadvacátý. Odhadl jsem tenkrát špatně výkon letadla a nezbyla mi rychlost na dokončení prvku. Dostal jsem za něj nula bodů a bylo po nadějích na umístění na špici. Přesto jsem v Red Bullu zaujal. Oslovili mě ještě se dvěma letci a dva roky nás sledovali. Po říjnové kvalifikaci ve Španělsku si mě a ještě jednoho vybrali.

Co všechno jste museli prokázat?

Samozřejmě, že umění létat bylo stěžejní, ale důležité pro ně také bylo, jaká je naše osobnost a třeba i angličtina, ve které jsme dělali cvičné rozhovory. Red Bull chce, aby za něj létali seriózní sportovci. Proto nás také varují, abychom mimo závody nedělali kousky jako prolétávání pod mosty, což je hlavně show. O všem musím zároveň v budoucnu Red Bull informovat. Takže když třeba nabourám v autě, musím to nahlásit dřív, než se všechno prosákne od novinářů. Jinak mi hrozí finanční postih.

Jaké máte z kvalifikace zážitky? Už víte, co vás v příští sezoně mezi pylony čeká?

Představte si, že letíte zatáčku úplně na hraně, v úhlu, který je letadlo ještě schopné vybrat. V obrovském přetížení až dvanáct G se stroj začne chvět, ztratíte periferní a barevné vidění a máte desetinu sekundy na to se srovnat mezi pylony ve více jak třistakilometrové rychlosti. Po obou stranách křídel přitom zbývají tak dva metry rezervy. Vše tak deset metrů nad zemí, takže nic jednoduchého.

Stala se už v historii závodu nějaká havárie?

Náznaky průšvihu byly, když se třeba Steve Jones při přetížení přispal v zatáčce. Letadlo mu začalo klesat a trefil pylon nízko nad zemí.

Co znamená, že se přispal?

To je stav, kdy má mozek už tak málo krve, že vnímáte, jak sedíte v letadle, ale nic nevidíte.

Kdy máte první závod?

Už v březnu v arabských emirátech. Musím si ještě ale vyřídit licenci, protože mám americké letadlo. Moje sice platí po celém světě, ale Amerika a Rusko vyžadují pro své stroje vlastní licenci. K tomu spoustu dalšího zařizování.
Slyšel jsem, že jste si letadlo musel kupovat na vlastní náklady.
Od Red Bullu dostane každý nějaký balík peněz, aby se mohl soutěže účastnit, ale ostatní si musí zařídit sám. Včetně mechanika a sponzorů. Letadlo mám od pilota Mika Mangolda, který už skončil. Domluvil jsem se s ním na splátkách. Problém je i sehnat dobrého mechanika. O ty se piloti perou. V Moravské Třebové, kde trénuji, třeba jsou, ale mají problémy s angličtinou. Já měl štěstí, že jsem sehnal jednoho Angličana, který už má zkušenosti i se soutěží. Spolupracoval právě se Stevem Jonesem.

Jak jste začínal? Připustil jste si možnost, že se dostanete někdy takhle vysoko?

V sedmnácti jsem si koupil vyhlídkový let nad Táborem. Po přistání jsem věděl, že chci létat. Jediné, co mi povolili hned, byly seskoky padákem. Od další sezony už jsem létal na větroních a potom na motorových letadlech. Hodně mě ovlivnil Karel Bureš, několikanásobný mistr republiky na větroních. Když mi ukázal s letadlem nějaký kotrmelec, měl jsem oči navrch hlavy. Od roku 2001 jsem se stal vojenským pilotem a o čtyři roky později už létal v reprezentaci jako akrobatický letec. Závody Red Bull Air Race jsem si splnil sen stát se závodním pilotem.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!