Obyvatelé Kladna mají vlastní Koreu a Václavák | E15.cz

Obyvatelé Kladna mají vlastní Koreu a Václavák

Veronika Fejtková

Na některé názvy míst ukrytých v Kladně mapy nestačí. Kdo se nechce ztratit, musí zamířit mezi starousedlíky a rychle se učit.

Člověk, který v největším středočeském městě nežije nebo se tam přistěhoval nedávno, se v místním názvosloví ztratí.
Obyvatelé Kladna se scházejí v Koreji, U Vraha, v Dubici, v Bressonu a na dalších podivuhodných místech. Takových, která mapy znají pod docela jinými jmény nebo je řadí na opačný konec světa.

Habešovna

S africkou Etiopií má toto pojmenování málo společného. Kladenští tak říkají vilové čtvrti, která vznikla začátkem 20. století nedaleko kamenného gymnázia. Přesněji mezi ulicemi Kubelíkovou na severu, Cyrila Boudy na východě, Petra Bezruče na jihu a ulicí Ke Stadionu na západě.
Proč čtvrť nese název po tak exotické zemi, není jasné ani lidem, kteří se o dějiny Kladna zajímají.

„Verze znám dvě a těžko říct, která je správná. Buď se tak čtvrti říká proto, že se tam začalo stavět v dobách Habešské války, nebo proto, že tam údajně stál jakýsi tábor, kde byli asi lidé z Habeše,“ říká archivářka Irena Veverková.
K teorii s válkou se přiklání i kladenský kronikář Jaroslav Vykouk. „Na Habeš si brousili zuby italští kolonisté. V roce 1896 ji vojensky napadli, ale Habešané zvítězili i přesto, že se Italům bránili primitivními zbraněmi. Noviny byly plné zpráv o této zemi a slovo Habeš se dostalo hluboko do povědomí lidí,“ píše Vykouk ve své knize Kladenský tulák.

Korea

Kdo by si myslel, že místní při zmínce tohoto názvu mluví o tisíce kilometrů vzdálené asijské zemi, mýlil by se. Kladenští mají totiž svou vlastní Koreu.

Leží ve Švermově, nad Hnidousy. Přesněji v místech, kde v roce 1950 začala stavba Sídliště SONP (Spojené ocelárny národní podnik).
Po skončení výstavby o dva roky později tam stálo 170 rodinných domků podobného typu, jako jsou v nových Lidicích.

„Protože sídliště vznikalo v době korejské války, zůstalo této lokalitě jméno Korea, a to tak dokonale, že na Sídliště SONP by se Kladenských nikdo nedoptal,“ vysvětluje kladenský kronikář Vykouk s tím, že ale všichni by věděli, kde je Korea.

Dubice

Pod tímto názvem je v mapě vesnice ležící mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem. Zejména starší obyvatelé Kladna tak však nazývají lokalitu autobusového nádraží.
Zaniklá ves či osada v místech dnešní Huťské ulice dostala jméno od dubových lesů, které se tam rozprostíraly.

„Bývaly to sady s několika vilami vyšších úředníků Pražské železářské společnosti. Při stavbě autobusového nádraží byly v roce 1980 zničené,“ uvádí Vykouk.
Na příhodu spojenou s Dubicí vzpomíná ředitel Sládečkova vlastivědného muzea Zdeněk Kuchyňka.

„Protože nejsem Kladeňák, několikrát jsem zažil rozpaky nad tím, kde místo, o němž místní hovoří, vlastně je. V prosinci 1990 jsem nastoupil jako ředitel Domu kultury Poldi a tím se stal zaměstnancem Poldovky. To znamenalo vyřídit si příslušné vstupní náležitosti,“ vypráví Kuchyňka.
Sekretářka mu vysvětlila, že musí jít do kanceláří v Dubici. „Vůbec jsem netušil, kde to je. Už jsem totiž na místě někdejšího parku znal jen autobusové nádraží bez zeleně,“ říká Kuchyňka s tím, že o Dubici mluví už asi jen několik pamětníků, pro ostatní je to autobusák.

U Vraha

Hospoda, která se takto drsně říká, je v Kročehlavech, na rohu dnešních ulic Vrchlického a U Tržnice.
Podle Vykouka se jmenovala Restaurace 9. května, ale protože ve stejném domě žil proslulý vrah Václav Mrázek, dostalo se jí názvu U Vraha.

Na rozdíl od ostatních kladenských míst s nezvyklými názvy, v tomto případě důvod „interního“ pojmenování této lokality zná i většina obyvatel.
„Mrázka někdy v padesátých letech chytila policie za vraždu několika žen. V této hospodě jsem strávila řadu svých mladých nocí,“ vzpomíná s úsměvem Eva Horáková.

K odhalení Mrázka pomohla náhoda. „Na dole Nejedlý I. předčasně vyfáral lehce zraněný havíř Falcník a v šatně přistihl Mrázka, jak prohledává zavěšené šaty horníků a bere z nich drobné,“ říká Vykouk.
O Mrázka se začali zajímat kladenští kriminalisté. „Při domovní prohlídce si museli opravit původní mínění o bezvýznamném zlodějíčkovi. V jeho bytě našli věci zavražděných a pistoli Walther. Pozitivní balistická zkouška znamenala odhalení pachatele řady vražd. Mrázek byl odsouzený k trestu smrti,“ vysvětluje Vykouk.

Ti, kteří se do Kladna přistěhovali později, ale už některá z místních nestandardních pojmenování pochytili, si název U Vraha vysvětlovali jinak.
„Bývala tam prodejna, které se tak říkalo. Původně jsem si její pojmenování vysvětloval jako vtip týkající se prodavače v tomto obchodě. Pravdu jsem zjistil až mnohem později,“ vzpomíná Kuchyňka.

Václavák

Když řeknou Kladenští Václavák, zpravidla tím nemyslí náměstí v centru Prahy od Národního muzea. Mají své vlastní místo, které tak nazývají. Leží uprostřed kročehlavského sídliště.
Byla tam postavená neobvykle široká cesta pro pěší s dlouhou řadou obchodů na jedné straně. „Šířka cesty a množství obchodů navodily srovnání s Václavským náměstním v Praze,“ uvádí kladenský kronikář Vykouk.

Václavák se před časem dočkal také zásahu zahradníků a dělníků. „Nerovný beton s výmoly nahradila zámková dlažba, prostranství osvětlují nové lampy,“ říká Vilém Frček z kladenské radnice.

V zabitym

Kde je V zabitym, ví většina obyvatel města. Proč se tak lesu mezi Okrskem 2 a Okrskem 4 říká, tuší málokdo.
Důvod pojmenování objasňuje pověst sepsaná v knize K. A. Polánka Kytice bájí, pověstí a příběhů.
„Kdysi šli tímto lesem dva mladí dráteníci. Cestou našli pušku, jež byla nabita. Prohlíželi si ji… Nevěděli ovšem, jak nebezpečnou hračku mají v ruce. Tu přišel jeden z nich na nešťastný nápad, který také hned kamarádovi sdělil: Ty budeš fúkat a já budu klapkovat! A hned tak udělali. Ale! Vyšla rána a dráteníček se rozžehnal se světem.“

Původ názvu V zabitym má i druhou verzi. „Podle ní pobývali často na statku U Pavelků dráteníci. Jednou, když si vyšli do lesa, pohádali se o děvče a vše skončilo krvavě. Jeden z dráteníků zaplatil životem,“ uvádí Vykouk.

Bresson

Oblast za železniční zastávkou Kladno–město nemá nic společného se známým francouzským fotografem Henrim Cartierem Bressonem, ale s dolem, který jméno dostal po generálním řediteli Společnosti státní dráhy Karlu von Bressonovi.

V roce 1929 byla strojovna dolu přestavěná na obytnou budovu, šachetní budovu dělníci zbourali. Později zmizely všechny pozůstatky dolu.
„V říjnu 1946 se na dnešním náměstí Karla Kindla konala slavnost odhalení pomníku lidem z Bressonu, kteří padli za oběť nacistickému řádění,“ píše Vykouk.
Na náměstí dnes stojí i autobusová zastávka Bresson.
V Kladně bývaly desítky dolů, z nichž velká část měla cizí jména. Důl Barré získal jméno po řediteli statků, dolů a továren Společnosti státní dráhy Adolfovi Barré. Důl byl podzemními chodbami spojený s doly Engerth a Bresson.

Autor: Veronika Fejtková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!