Obamovi pouštíme zelenou vlnu. Zločincům červenou, říkají dispečeři | E15.cz

Obamovi pouštíme zelenou vlnu. Zločincům červenou, říkají dispečeři

Osmé patro věžáku v ulici Na Bojišti připomíná složitou počítačovou hru. Příkazy a tlačítky odtud policisté řídí pražskou dopravu.

Ve směru do centra se štosují další a další auta. Je čtvrt na devět ráno a křižovatka Balabenka se nehýbá. Co s tím?

„Řidiči v ní zůstávají stát. Prodloužím interval autům jedoucím z Čuprovy ulice,“ přemýšlí nahlas vedoucí pražského dopravního dispečinku Petr Říha. A stiskne tlačítko.

Policista navolil pro vytíženou vysočanskou křižovatku program, který by měl kolonu rozhýbat. Pomohlo to. Za čtvrt hodiny už auta Balabenkou projíždějí o hodně plynuleji.

Auta ze všech stran

Je druhé lednové pondělí, běžná špička. V prostorné hale pražské dopravní centrály blikají dvě desítky různě velkých monitorů.

Střídají se na nich záběry na klíčové tahy, tunely, mezi nimi se vyjímá velká elektronická mapa metropole. Návštěvník se ocitá ve světě připomínajícím počítačovou hru.

Několik dispečerů z řad dopravní policie ale hraje v městských kulisách, s opravdovými lidmi.

„V Praze je asi šest set světelných křižovatek, my jich ovládáme 240. U každé můžeme vybírat nejvhodnější nastavení intervalů tak, aby se netvořily kolony,“ vysvětluje Říha.

Včasným zásahem do nastavení semaforů dispečeři dokážou zabránit kolapsům, které hlavnímu městu hrozí každou chvíli.

Těsně před půl devátou ráno se Praha plní auty přijíždějícími ze všech stran. Od Plzně, Strakonic i Brna. Žádný krizový scénář ale v tu chvíli městu nehrozí.

„Kdyby ovšem ještě po Jižní spojce mohly jezdit kamiony, měli bychom velké problémy,“ myslí si vedoucí pondělní směny Petr Sádlo.

Jak zastavit zločince

Ne vždy stačí na uklidnění ucpaných pražských silnic volba programu na semaforech. Třeba ve chvíli, kdy městem projíždí opancéřovaný konvoj amerického prezidenta Baracka Obamy. Na začátku loňského dubna bylo v řídicí centrále kvůli ostře hlídané návštěvě pozdvižení.

„Obamovi jsme na trase všude nastavili zelenou vlnu. S kolegy z dispečinku dopravního podniku jsme zastavovali tramvaje. Celý den tu byla televize, měli jsme pořádný frmol,“ popisuje velitel Petr Říha.
Podobné „cti“ užít si v metropoli jednu zelenou za druhou se dostává například vězeňským eskortám nebo nadměrným nákladům.

Ty se ale většinou vyhýbají středu města a jezdí zpravidla v nočních hodinách, kdy jsou prázdné ulice.
„Stává se nám, že pomáháme chytat zločince, kteří ujíždějí s ukradenými auty. Snažíme se jim znesnadnit cestu tím, že na křižovatkách na jejich trase nastavíme všem červenou, čímž je částečně zablokujeme,“ popisuje dispečerka Šárka Lišková.

V dopravní centrále pracuje jedenáct let. Za sebou má tak nejen návštěvu amerického prezidenta, ale třeba i řízení dopravy při nepokojích provázejících zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000.

Dohady v levém pruhu

Jedním z hlavních úkolů speciálně vyškolených dispečerů je ohlídat bezpečnost v tunelech. Nesmějí se v nich tvořit kolony, jinak musejí policisté vjezd do nich omezovat, nebo i docela zastavit.

U kraťoučkého Zlíchovského tunelu aut nepříjemně přibývá. „Proč? Podíváme se,“ říká Říha a pomocí joysticku otáčí kamerou zabírající okolí Barrandovského mostu.

Postupně zaměří proudy aut z Barrandova, Strakonické i Jižní spojky. Slévají se na mostě a pokračují k Zlíchovskému tunelu a Mrázovce.

V tu chvíli se situace v této vytížené oblasti komplikuje. Monitory ukazují hned dvě nehody najednou. Na Strakonické u Barrandovského mostu se srazila dvě auta, zástupy dalších se kvůli nim táhnou až téměř k tunelu Mrázovka.

Zdá se, že v něm bude třeba zastavit provoz. Na jedné z obrazovek se objevuje varovná žlutá zpráva, upozorňující na nebezpečnou událost. Řidiči naťuknutých vozidel se ale rychle domlouvají a z místa odjíždějí.
„Jsou pryč, Šárko. Paráda!“ prohodí ke kolegyni vedoucí dispečer Petr Sádlo.

Oddychl si. „Kolona tam ještě je, ale rozjíždí se. Nemá cenu provoz omezovat,“ dodává.
S druhou bouračkou to mají dispečeři o dost složitější.

Před tunelem Mrázovka, ve směru na Smíchov, stojí dvě auta a vedle nich jejich řidiči. Zřejmě se dohadují o tom, kdo za šťouchanec může. Na dopravní tepně vytvořili špunt, který musejí ostatní šoféři opatrně objíždět.

„Tohle se také stává. Řidiči spolu řeší nehodu v levém pruhu a za nimi se udělá tříkilometrová kolona,“ zlobí se dispečerka Šárka Lišková.

Za necelou čtvrthodinu je překážka pryč. Operátoři sehnali hlídku, která auta okamžitě odstavila mimo prostor dopravní tepny. „Ale bývá to horší. Míváme i tři čtyři bouračky najednou,“ říká Lišková.

Celý den v práci

Po půl desáté je na příjezdových cestách do metropole téměř dobojováno. Na Barrandovském mostě nebo Nuselském mostě se míhají jen ojedinělá auta.

„Doprava se přesunula hlavně do centra města. Lidé přejíždějí mezi kancelářemi, na jednání a podobně,“ říká vedoucí směny Petr Sádlo.

V tu chvíli má před sebou dispečerská služba ještě víc než jedenadvacet hodin práce. Směna je totiž dlouhá přesně den. Noční můra? Kdepak.

„Pak máme tři dny volna. V průměru tedy pracujeme stejně dlouho jako ostatní lidé. Je to prostě věc zvyku,“ dodává s úsměvem dispečerka Lišková.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!