Neopakovatelný rok arény | E15.cz

Neopakovatelný rok arény

První rok má za sebou karlovarská aréna. Rok, který se nejspíš už nebude opakovat.

Nástup KV Areny byl výjimečný, především co se počtu akcí týká, s čímž souvisí i podpora města. Hokejovou ligu v to nepočítaje. Na tom se shodují jak její bývalý jednatel a ředitel Zdeněk Sysel, tak náměstek karlovarského primátora Petr Keřka, vnímaný jako „otec zakladatel“ a člen dozorčí rady společnosti KV Arena. Podle jejich názoru se tak nabitý program už nebude opakovat.
„Řadu akcí v hale pořádalo město, zejména v souvislosti s jejím otevřením. Dále program k zahájení lázeňské sezony, večer města při filmovém festivalu, Silvestra. Některé bude jistě v hale dělat i v budoucnu, ale myslím, že jich nebude tolik. Například akce spojené s otevřením haly se opakovat nebudou,“ vysvětluje Sysel.
„První rok znamenal značný zájem ze strany agentur pořádajících různé akce, ať hudební nebo sportovní, které si chtěly pochopitelně vyzkoušet své možnosti v nové hale. Je otázka, zda jejich zájem bude nadále stejný,“ dodává Sysel.
Podle Keřky by se programová nabídka měla v budoucnu soustředit více na významné velké akce.
„Je třeba se zaměřit na kvalitu a ne na kvantitu. Lepší je udělat jednu velkou akci, která halu naplní, třeba jednou za šest neděl. S promotéry je také třeba jednat o výši vstupného, protože jsme kraj s nejnižšími příjmy v republice,“ říká náměstek primátora. V KV Areně se podle Výroční zprávy o hospodaření 2009 uskutečnilo čtyřiačtyřicet akcí. Podle Sysla za celý první rok provozu, což znamená do letošního června (hala zahajovala 18. června), jich bylo pětasedmdesát, z toho pětatřicet tvoří ligové hokejové zápasy. Čtyřicet zbylých zahrnuje z jedné čtvrtiny akce pořádané městem, dále zápasy Euro Hockey Tour, koncerty, utkání kickboxerů, show motorkářů, výstavní akce, show na ledě a další.
Celkově na akce přišlo (2009) 163 tisíc lidí, což znamená průměrně 3400 návštěvníků na jedné akci, včetně hokejové ligy. Za celý první rok provozu navštívilo akce v hale 270 tisíc lidí, což znamená průměr 3600 lidí na akci.
„Pro příští období bude nezbytné využít kapacity hlavní haly pro další výstavní akce, kongresy a Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary,“ stojí ve výroční zprávě. Jak je známé, filmový festival se v hale nekonal ani letos a je otázkou, jak tomu bude v budoucnu.
V loňském roce, přesněji půlroce fungování, měla společnost KV Arena rozpočet třicet milionů. Deset z nich byla dotace města. Zpět městu platí společnost za pronájem jeden milion čtvrtletně. Loni tedy dva miliony, letos miliony čtyři. Rozpočet na letošní rok má hala osmatřicet milionů, znovu s desetimilionovou dotací města.

Peníze, peníze

„Město činnost dotuje a zpět dostává část peněz za nájem. To je obvyklé jak pro všechny multifunkční haly a zimní stadiony v České republice, tak i v Evropě a ve světě. Proto platíme daně, abychom mohli dotovat veřejné statky, které si jednotlivě nemůžeme dovolit,“ říká ve výroční zprávě předseda představenstva KV Areny Zdeněk Musil.
Jenže právě toto dotování, které vedle splácení úvěru za postavení haly odvádí z městského rozpočtu peníze „na halu“ vadí nejen opozici v zastupitelstvu, ale i řadě lidí, kteří ve městě žijí. Podle nich pak v rozpočtu nezbývá dost peněz na rozvoj města – od oprav silnic a chodníků počínaje přes kulturu po například školství. „Pro hodnocení ekonomických výsledků za loňský rok je třeba si uvědomit, že řada akcí se v hale uskutečnila pouze díky tomu, že je fakticky zaplatila nebo významně podpořila městská pokladna. Kdyby tomu tak nebylo, akce by se nemohly konat, hala by z nich tedy ani neměla příjem a výsledek by vypadal odlišně. V zásadě lze říci, že podporu města na provoz haly netvoří jen dotace z rozpočtu, ale také městské granty na akce, které se zde konají, případně akce, jejichž pořadatelem je přímo město a platí – byť přes prostředníka v roli organizátora – za jejich konání KV Areně,“ vysvětluje opoziční zastupitel Petr Kulhánek.
V rozpočtu města na letošní rok je položka „podpora mimořádných akcí“ s vyhrazenými pěti miliony. „Jde o novou, účelově zřízenou anonymní položku v městském rozpočtu. Čerpání z ní už nepodléhá kontrole jako u přesně specifikovaných položek. Z mého pohledu je to velmi nekoncepční a neprůhledné a právě z této položky lze pomocí podpory vybraných akcí právě i KV Areně vylepšit opticky její hospodaření,“ myslí si Kulhánek.
Právě oněch deset milionů je – vedle splácení úvěru – výraznou částkou, kterou hala městský rozpočet zatěžuje. Město tak vlastně plní roli strategického partnera, kterého se dosud nepodařilo sehnat. „Oslovili jsme – a nejen my, ale i město – všechny velké společnosti a firmy. Bez výsledku. Sehnat strategického partnera vidím jako zásadní úkol,“ upozorňuje Sysel.
On už se tímto úkolem trápit nemusí. Na začátku července jej radní odvolali z postu jednatele společnosti, přestože ještě měsíc předtím k němu neměli prakticky žádné výhrady. Oficiální důvody odvolání jsou ekonomické, přestože za rok 2009 skončila KV Arena se ziskem 777 tisíc korun. Na jeho místo jmenovali radního Jiřího Hejdu. O tři neděle později skončil Sysel i ve funkci ředitele KV Areny.

Boj o návštěvníky

Úspory v nákladech by měly nastat od okamžiku, kdy spustí provoz bazén. Hala má totiž připravenou kogeneraci, což je systém, který z plynu vyrobí elektřinu a teplo. Případné přebytky elektřiny se dají prodat zpět do sítě, teplo bude využívat právě bazén. Náklady na energie, které nyní tvoří kolem čtyřiceti procent celkových nákladů haly (přičemž část z nich hradí podnájemci prostor v hale) tak budou souviset pouze s odběrem plynu.
Bazén se dosud stavět nezačal, půlroční zpoždění je způsobené tím, že antimonopolní úřad dostal oznámení, že výběrové řízení na zhotovitele bazénu nebylo v pořádku, a své prošetřování dosud neukončil.
Halu, respektive jejího provozovatele, čeká boj o návštěvníky. Je třeba zaměřit se na pestřejší programovou skladbu, bude záležet i na tom, jak se povede hokejistům, a návštěvnost mimovarských obyvatel rovněž nesplnila úplně očekávání.
„Očekávám, že regionální význam arény začne naplno fungovat ve chvíli, kdy bude dokončená rychlostní silnice R6. Z Chebu to pak bude do Varů dvacet minut. V současné době je to se spojením hodně špatné,“ domnívá se Keřka.
Nakolik halu budou dotovat všichni obyvatelé, se projeví po tomto a v příštím roce.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat