Nebeský jezdec dolétal v Budějovicích | E15.cz

Nebeský jezdec dolétal v Budějovicích

Hrdinou třetího dílu seriálu, v němž Sedmička představuje sedm českobudějovických osobností, je válečný pilot Milan Malý. Označení hrdina v jeho případě vůbec není nadnesené.

Nebeští jezdci, Tmavomodrý svět, Tobruk. Působivé příběhy z literatury a filmu, které jsou plné odhodlání, statečnosti i křivdy, vycházejí z osudů konkrétních lidí. Jedním z nich je šestaosmdesátiletý Milan Malý, který žije v Rožnově. Rodák z Brna, válečný pilot britského královského letectva, poté dělník v kalírně budějovické Igly. „Zvládnul jsem vedro při bojích na Sahaře, tak jsem pak skončil u pecí,“ komentuje s nadhledem paradoxy minulého století.
Létal nad třemi kontinenty, po válce ho převeleli na letiště do Českých Budějovic. Školil tam letce z Izraele s nadějí, že bude létat na vojenských stíhačkách.
Oženil se a zůstal. „Už jsem se tu zabydlel a cítím se jako Budějovičák. A moc si vážím toho, že jsem na radnici dostal medaili za statečnost,“ říká plukovník ve výslužbě. Ve skříni má řadu vyznamenání, pečlivě ochraňuje také emblém s letícím čápem, symbolem 312. stíhací perutě. Schoval si rovněž uniformu a vojenskou čepici, fotografie a spoustu výstřižků z novin. Mohlo jich být ještě víc, kdyby mu komunistický režim na mnoho let nepřistřihl křídla.
I proto si ho před týdnem vybral sochař Petr Schel, když přemýšlel nad dalším článkem do řetězu zajímavých lidí z Budějovic. „Osud pana Malého mě zajímá i proto, že letcům z Anglie naše společnost pořád hodně dluží,“ zdůvodnil výtvarník.
Příběh stíhače britského královského letectva RAF může inspirovat autora, který chce napsat tlustý román, protože Malý si válečné události dosud vybavuje velmi detailně. Třeba útěk v roce 1940 z nucených prací v Německu. S kamarády se totiž dozvěděli, že se ve Francii utváří armáda. Všichni měli ideál stát se pilotem a bojovat proti fašismu. Bylo mu šestnáct, a aby ho tehdy vůbec vzali do armády, museli mu připsat rok věku. Falešné datum narození 1922 má dosud ve vojenské knížce.

Křivdu přijal s pokorou

Křehký chlapec na staré fotografii se podobá herci Kryštofu Hádkovi, který šel do filmové války v Tmavomodrém světě s obdobným nadšením. Film se mu líbil, i když byl víc o lásce než o boji. Dobře ale naznačil pocity zklamání a křivdy, které letci z Anglie pocítili po návratu domů.
V cizině nasazovali život, vrátili se jako hrdinové, ale velmi záhy je budovatelé socialismu zatratili. Dokonce ani dělnickou prací v Igle si nemohl být jistý. „Řekli mi, jsi zápaďák, nic jiného si nezasloužíš. Nakonec jsem byl rád, že mě nezavřeli,“ vzpomíná Malý už bez hořkosti.
Rehabilitace se dočkal až po sametové revoluci, kdy už byl v důchodu. Historik Jihočeského muzea Jiří Petráš si váží i toho, s jakou pokorou se tento muž vyrovnal se svým profesním pádem. „Stát se jim odvděčil nejhůř, jak mohl. Všechny je to poznamenalo – některé nezlomila válka, ale křivdy po ní. Pan Malý si ale nikdy na nic nestěžoval, je velmi skromný a snášel všechno s pokorou. Pro České Budějovice je to jedinečná osobnost, jiného takového tu nemáme,“ shrnul Petráš.
Milan Malý je stále členem letecké společnosti muzea, spolupracoval na knížce o izraelských pilotech, absolvoval spoustu besed, jezdíval na setkání válečných veteránů do Jindřichova Hradce a nevynechal ani cesty po stopách letců na Budějovicku a Krumlovsku.
Teď už má ale problémy se sluchem a trápí ho bolavé nohy. Opuštěný se necítí, chodí za ním prý i mladí kluci se zájmem o válečnou historii. Radost mu dělá i vnučka, kterou jeho válečné fotky zaujaly tak, že z nich vytvořila kalendář.
„Pravidelně jsme jezdívali do jízdárny krumlovského zámku na květnový koncert k výročí konce války, který pořádá Jihočeská komorní filharmonie. Loni se na to manžel už necítil, ale ředitel filharmonie už nás zase pozval. Říkal mi, dělejte všechno, ať je fit a může přijet,“ říká manželka, která je učitelkou klavíru. Na koncerty do jízdárny prý pravidelně jezdíval i Zdeněk Svěrák, kterého historky pilotů velmi zajímají.

Fandí rozvoji letiště

Režisér Václav Marhoul pozval Milana Malého na premiéru filmu Tobruk s napětím, co mu řekne. Přímý účastník afrických bojů byl trochu zklamaný, že se film netočil přímo na místě, které znal. „Ale příběh se mu líbil a válečné drama bylo podané působivě,“ vzpomíná manželka Jiřina.
Jako rožnovská patriotka je ráda, že její muž v této městské čtvrti zakořenil. Teď oba se zájmem sledují plány s vojenským letištěm v nedaleké Plané. „Je dobře, že tu bude civilní letiště. Vojenských už je dost a Budějovice mají výhodnou polohu k tomu, aby tu mohly přistávat cizí letouny,“ těší se.
Pro příští díl seriálu vybrali hokejistu Jaroslava Pouzara.

Spletité cesty letce milana Malého: Narodil se 30. 9. 1923
Po zřízení protektorátu Čechy a Morava utekl a chtěl ve Francii bojovat proti fašismu.
Půl roku válčil u Tobruku, v roce 1942 se přihlásil do RAF a absolvoval výcvik ve Velké Británii a v Kanadě. Stal se nejmladším příslušníkem 312. čsl. stíhací perutě.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!