Naučím děti zase chodit do muzea, věří ředitel Ksandr | E15.cz

Naučím děti zase chodit do muzea, věří ředitel Ksandr

Nový šéf technického muzea má jasné cíle: rychle otevřít a vrátit se mezi nejlepší na světě.

Technické muzeum se po pěti letech rekonstrukcí znovu otevře. Kdy? „Už za několik měsíců,“ slibuje jeho nový generální ředitel Karel Ksandr, bývalý náměstek Národního muzea.

Začátkem prosince ho tak čeká stěhování z Václavského náměstí na Letnou.

Už balíte? V pondělí jste byl jmenován novým generálním ředitelem…

Ještě ne. Byl jsem jmenován s platností od 1. prosince.

Co to pro vás znamená?

Beru to jako výzvu, vstupuju do nelehkého prostředí, zároveň ale do jednoho z nejlepších technických muzeí, která vůbec na světě existují.

Víte, proč vybral ministr kultury právě vás?

Jak mi bylo řečeno, přesvědčil jsem ho termínem, kdy plánuju otevřít muzeum, a celým projektem restrukturalizace, který jsem mu předložil.

Muzeum je už pět let v rekonstrukci, kdy chcete znovu otevřít?

Nebude to dlouho trvat, termín otevření je stanoven v řádu několika měsíců.

Otevřete všechny expozice najednou?

Postupně. Neumím říct, v jakém sledu budeme jednotlivé expozice otevírat. Musím zmapovat ekonomicko-provozní situaci a pak můžu být přesnější.

Co je největším problémem? Chybějí peníze, nebo lidé?

Základním problémem je, že na několik let zmizelo z českého muzejního nebe. Vypadla tu generace dětí, které se do muzea nedostaly. Úkol číslo jedna je naučit je do muzea zase chodit.

Na co se můžeme po otevření těšit?

Technické muzeum musí být otevřené široké veřejnosti, musí být zaměřeno na rodiny s dětmi, ale nesmí v žádném případě urazit ani odborníky. Musí být jako podobné instituce v Mnichově, ve Vídni nebo ve Washingtonu. Chci vrátit naši instituci mezi tato přední světová muzea, žádné z nich totiž nemá takové exponáty jako to pražské.

Vracíte se na místo činu, na Letné jste už působil. Je to výhoda?

Je to pět let, co jsem tam pracoval. Je to výhoda i nevýhoda. Poměrně dobře ho znám, na druhou stranu to může být složitější ve vztahu k některým kolegům. Tehdy jsem tam působil dva a půl roku.

To bylo vaše první setkání s technickým muzeem?

V roce 1990 jsem se nějakým omylem ocitl v politice a jako poslanec tehdejšího Národního výboru hlavního města Prahy za Občanské fórum jsem se podílel na vyklizení jeho budovy.

Kdo tam tehdy sídlil?

Třetinu využívalo muzeum, zbytek ministerstvo vnitra. Díky usnesení vlády se tehdy podařilo budovu, kde sídlili od dob protektorátu úředníci, vyklidit. To byl můj první kontakt s technickým muzeem. Jako historik architektury jsem pomáhal zachraňovat po povodních archiv architektury, který patřil muzeu.

Jaké chystáte změny?

V záměru, se kterým jsem šel do konkurzu, jsem navrhl radikální reorganizaci. Její podrobnosti ale nemůžu prozradit dřív, než ji prodiskutuju s odborníky z muzea a s nově jmenovanou vědeckou radou muzea.

Počítáte se vznikem železničního muzea v areálu Masarykova nádraží?

Určitě vznikne a nemůže sídlit nikde jinde než na nejstarším dochovaném pražském nádraží.

Podílel jste se i na průzkumu ostatků Tycha Braha?

Organizačně jsem zajišťoval převoz rakve, zbytek probíhal v režii našich přírodovědců.

Má smysl otevírat hroby?

Tycho Brahe je mimořádná osobnost, nejsem příznivcem otvírání hrobů, ale některé otázky dánských kolegů bylo potřeba zodpovědět.

Byl, nebo nebyl zavražděn?

Musíme počkat na výsledky výzkumu. Část je hotová, ale různé dlouhodobé výzkumy jsou teprve na začátku.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!