Na výlet do tmy nad Boleslaví posvítí sedm souhvězdí | E15.cz

Na výlet do tmy nad Boleslaví posvítí sedm souhvězdí

Hvězdárna otevírá po prázdninách. Každý školní pátek lidé pohlédnou do vesmírné dálky.

Před 9. základní školou čeká zvláštní směsice lidí. Několik rodičů s dětmi, dvojice studentů a starší muž s aktovkou. Už je šero, když se otevřou dveře a v nich skupinu vítá hvězdář. Společně se vydají setmělou školou věž s dalekohledy a otáčivou kupolí. lohuNa oblohu nad městem se může podívat kdokoli.

Poprvé na Václava

Umožní mu to tři dalekohledy. První je ve věži od otevření hvězdárny v listopadu 1995, další dva se podařilo získat vedoucímu Pavlu Bromovi s pomocí teplárny Ško-energo a magistrátu, který hvězdárnu zřizuje. Po novějším a výkonnějším před třemi lety přibyl kombinovaný, kterým astronomové pozorují třeba gigantické erupce plazmatu na Slunci.
Dalekohled už testovali. Naostro si jej ale obyvatelé Boleslavi vyzkoušejí až při Svatováclavské jízdě. Bude-li pěkné počasí, uvidí desítky tisíc kilometrů vysoké oblouky hmoty tryskající jako láva ze Slunce.
Na hvězdárně si lidé prohlížejí tělesa sluneční soustavy. Největším zážitkem je Měsíc, zvlášť v první čtvrti. „Naše dalekohledy poskytují tak velké přiblížení, že máte pocit, že se vznášíte nad jeho povrchem,“ slibuje vedoucí Brom. V září je dobře vidět také Jupiter, hvězdokupy, mlhoviny či dvojhvězdy.
„Podzimní obloha je jedna z nejbohatších,“ říká Brom.Nyní usiluje o získání čtvrtého, dvakrát většího dalekohledu. „Ten už by mě na hvězdárně přežil. Mohli bychom s ním i něco objevit,“ míní Brom.
Spolu s dalšími členy Mladoboleslavské astronomické společnosti chce hledat nové komety či pozorovat proměnné hvězdy. Kvůli světelnému znečištění ve městě by s novým dalekohledem mohli vyrazit například do rezervace chráněné tmy v Jizerských horách. Pro obyvatele Boleslavi bude hvězdárna otevřená stále. Po prázdninách poprvé v pátek 10. září.
„Potřebovala jsem informace do školního referátu. Na přednášku nakonec nedošlo, protože byla jasná obloha, takže hvězdář upřednostnil pozorování,“ vzpomíná studentka Simona Petráková. V okuláru toho údajně moc neviděla, příjemně ji ale překvapila atmosféra ve věži.
„Kopule se s hlukem otáčela a malým průřezem byly vidět hvězdy. Pod námi spousta lidí ve svých obývácích zírala na televizi a my se dívali nejdál, jak to z Boleslavi jde,“ dodává Petráková.
Hvězdárnu má Boleslav teprve patnáct let. Poprvé se o ní ale mluvilo na začátku sedmdesátých let minulého století. Dnes už neznámý sponzor chtěl zaplatit její výstavbu. Musela ale vyrůst na Chlumu, což astronomové odmítli. Na kopci u Boleslavi měla základnu sovětská armáda. Navíc si vědci mysleli, že by ji daleko od města nikdo nevyužíval. První hvězdárnu Boleslav získala až v roce 1995. Díky osvícenému architektovi Jiřímu Štěrbovi.
„Stavba školy symbolizuje poznání. V přízemí jsou první třídy, vyšší ročníky postupují nahoru, jak nabývají vědomostí. A protože je poznávání nekonečný proces, jako je nekonečný vesmír, ukončil jsem budovu hvězdárnou,“ vysvětluje Štěrba.

Přesvědčil ministerstvo

Vedení města v polovině osmdesátých let, kdy začala budova vznikat, architektovi do práce nemluvilo, pokud splnil daná kritéria. A to Jiří Štěrba dokázal. Že ale školu z panelů nenavrhl jako několik pavilonů, jak bylo tehdy zvykem, musel obhajovat až na ministerstvu školství. Uspěl. A tak v ní může být i klouzačka, která vznikla podél spirálové plošiny do věže. „Chtěl jsem školu hrou,“ dodává Štěrba.
Hvězdárnu po otevření v roce 1995 vedl gymnaziální profesor Josef Zahrádka, který v roce 2007 provoz předal dnes šestadvacetiletému doktorandovi Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity Pavlu Bromovi.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!