Na nebi v balonu, to je zážitek na celý život. Všechno je krásnější | E15.cz

Na nebi v balonu, to je zážitek na celý život. Všechno je krásnější

7. srpna 2010 • 11:18
V Hradci ožívá tradice balonového létání. Balonové nebe přilákalo do východních Čech vzduchoplavce z celého Česka.

Zvláštní ticho přerušované jen občasným hučením hořáku a neskutečný pohled na svět z ptačí perspektivy. Takový pocit si mohli vychutnat lidé minulou sobotu na Balonovém nebi v Hradci Králové. Někdy však jde i o dost adrenalinový zážitek.

„Kdysi dávno mě přiměli, abych letěl za nevhodných podmínek. Startoval jsem v Praze na Výstavišti a letiště Ruzyně mi dávalo povolenou výšku 300 metrů nad zemí. Hned po vzletu mě chytila termika a během asi čtvrthodiny jsem se dostal do výšky 2500 metrů. Tam mě to vzalo a táhlo k zemi, přistával jsem za docela kaskadérských podmínek na dálnici na Brno u Průhonic,“ zavzpomínal pilot Jan Fischer na nebezpečný let.

„Přežili jsme to, dopadlo to dobře, ale v životě bych to už neudělal. Je to vždycky na pilotovi, nesmí se nechat nikým ovlivnit, on plně zodpovídá za to, jestli se poletí, nebo nepoletí,“ vysvětlil Jan Fischer.
V sobotu pilotoval jeden z balonů Balonového nebe v Hradci Králové. Zálibě propadl už před pětadvaceti lety. První zkušenosti v létání s balonem sbíral ještě ve Svazarmu, později v emigraci v Německu a po návratu doma v Česku.

Při pohledu ze shora prý vypadá všechno dole krásnější. Pasažéři však občas mívají strach.

„Letěl jsem s jedním fotografem a balon se začal hrozně klepat. Nevěděl jsem, jestli je nějaká porucha na hořácích, tak jsem ho vždycky poprosil, zda by byl tak hodný a přešel na druhou stranu, abych to zkontroloval. Než mi došlo, že v ten moment, kdy se pustil, balon se přestal klepat. Třásl se a jak se držel, klepal se celý balon. Tvrdil, že mu je hrozná zima, a ptal se, jestli už budeme přistávat,“ vylíčil další ze zážitků pilot.

Kam fouká, tam pluje

Řídit balon není snadné. Létá se zpravidla ráno nebo večer. „Balon lze řídit na devadesát procent výškově a na deset procent i směrově, protože v každé vzdušné hladině vzduch fouká jinam. Při optimálních podmínkách se dokážeme odněkud vrátit zpátky. Ale jsou to náhody. Potřebujeme, aby nesvítilo sluníčko, nepršelo, nefoukal moc vítr a aby byla oblačnost taková, aby se zabránilo vzniku termiky. Teoreticky lze s horkovzdušným balonem letět do výšky dýchatelnosti – 3 tisíc, 4 tisíc metrů, s plynovým podstatně výš. Já byl nejvýše ve 3700 metrech,“ uvedl Fischer. Horkovzdušný balon je pohotovější než plynový. Ale ve vzduchu vydrží podle palivových náplní, okolního tepla a počtu pasažérů hodinu, hodinu a půl, plynový balon třeba týden.

S plynovými balony se dělají i několikadenní dálkové soutěže napříč Evropou. V Česku, vyjma plynového balonu nad Karlovým mostem, se létá s horkovzdušnými.

„Každý z balonářů pořádá balonové fiesty nebo závody. Letos tady zkoušíme obnovit tradici královéhradeckého balonářského létání. Ze soutěží je nejžádanější balonová liška, večer se poletí i v Hradci. Jeden balon představuje lišku, odletí dřív a musí přistát na nějakém nenápadném místě, kde se roztáhne plátěný kříž. Ostatní balony ho hledají, mají dva metry dlouhé pruhy látky na konci s pytlíkem písku, každý balon se jím snaží trefit lišce na kříž,“ popsal Fischer.

Záliba je to drahá, výcvik pilota horkovzdušného balonu stojí okolo 300 tisíc korun, pořízení balonu kolem milionu korun výše, další peníze stojí vybavení a pojištění.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!