Na konečných odpočívají řidiči společně s opilci a bezdomovci | E15.cz

Na konečných odpočívají řidiči společně s opilci a bezdomovci

12. srpna 2010 • 18:52
Pro řidiče trolejbusů znamenají odpočinek a čas na svačinu. Pro cestující poslední zastávku, z níž musí dál pěšky. To jsou opavské konečné.

Co se skrývá uvnitř budek na opavských konečných zastávkách, vědí jen řidiči. Chodí si sem ohřát jídlo, uvařit kávu, přečíst noviny nebo si prostě odpočinout. Tráví tu volné minuty mezi jízdou své linky. Venku se mezitím hromadí čekající lidé, někde posedávají bezdomovci.
Každá z opavských konečných má svou zvláštnost. Bílovecká je nejrušnější a o budku se řidiči dělí s městskou policií. Na odpočívadle ve tvaru půlměsíce u Globusu stojí výhradně cestující s taškami plnými nákupu a u hřbitova je odpočinková místnost propojená se zastávkou.
Na konečných Kateřinky a Englišova chybí místa, na kterých by si řidiči mohli oddychnout, a malá bílá stavba u konečné Hypernova leží uprostřed polí.
Nejrušnější konečnou je Bílovecká. „Podle údajů z loňska tam nastoupilo přes 320 tisíc lidí. Naopak nejklidnější je Englišova, odkud za rok odjelo necelých devatenáct tisíc cestujících,“ upřesnil vedoucí provozu městského dopravního podniku Josef Kraus.

Stůl, rádio i mikrovlnka

Na zastávce Bílovecká panuje denně čilý ruch. Z nitra trolejbusu 201 vystoupí cestující a řidič Stanislav Klásek na přilehlé točně o kousek dál vypíná motor. V městském dopravním podniku pracuje už osmnáct let a když řídí 201, odpočívá v malé budce, společně s městskou policií.
„Dříve tady fungovalo společně s odpočívárnou soukromé občerstvení. Teď je to společný majetek policie a dopravního podniku,“ vysvětluje Klásek.
Na společnou toaletu či do kuchyňky řidiči se strážníky nemusejí. „Mají svou místnost, od které mají klíče, takže fronta na WC nehrozí,“ usmívá se Klásek.
Řidiči jsou ranní ptáčata.„Ráno začínáme jezdit v půl páté a po každém kolečku máme čtvrthodinovou pauzu. Ranní směny končí po osmi hodinách a střídáme se o půl druhé. Ti, co nás střídají, končí o půl jedenácté,“ popisuje svůj každodenní pracovní zápřah Klásek.
Kvůli umístění konečné stanice na frekventovaném místě jezdí Klásek většinou s plným trolejbusem. „Výjimečně se stává, že dojedu sám na konečnou, ale to především na lince 203, která jede na Jaktař,“ srovnává Klásek. U dveří odpočinkové budky otáčí klíčem a ukazuje skromný pokojík. Dominantu tvoří stůl, na němž jsou rádio, noviny a rychlovarná konvice. U něj stojí dvě židle a vedle je pohodlné křeslo. Sousedí s chladničkou a mikrovlnnou troubou. Vedle místnosti je záchod s malou koupelnou, kde nechybí ani praktické zrcadlo. Na stěně visí plakát spoře oděné slečny, který všem řidičům jedním pohledem navodí lepší náladu. Skromné, ale dostačující.

Večírky a víno

Na zastávce Městský hřbitov také bývá plno. Místní osazenstvo však trolejbusem necestuje. Scházejí se tam skupinky s krabicovým vínem v ruce. Dokládají to popsané stěny i podlaha zastávky.
„Často se tu schází různí lidé, kteří si tu večer dělají soukromý večírek. Zůstává tu po nich pěkný nepořádek,“ popsal dění na zastávce jeden z cestujících Josef Prokop.

Autor: Foto podval: Michal Hrabovský
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!