Muzeum ukrývá kančíka i tolar s Husem | E15.cz

Muzeum ukrývá kančíka i tolar s Husem

V depozitářích táborského muzea se skrývají vzácné exponáty.

Poklady, které na výstavě návštěvník nenajde. Některé na svou příležitost teprve čekají, jiné už světu svou starobylou krásu předvedly. Rarity depozitáře Husitského muzea. Jeho sbírky čítají přes dvě stě tisíc kusů jen ze středověké archeologie. A každý rok k nim přibude na tisíc dalších.
Bronzovou figurku kančíka objevili v druhé polovině devatenáctého století při úpravách táborského pivovaru. Vědecké studie o něm zabírají stovky stránek. Jeho původ je keltský, z druhého století před naším letopočtem. „Je to jedinečný nález. Sošku vědci považují za votivní předmět, ten, který sloužil náboženským obřadům,“ upřesňuje vedoucí archeolog a kurátor sbírek muzea Rudolf Krajíc. Kančík vyvolal dohady mezi odborníky. „Na jedné straně vyvozovali, že tu muselo být keltské sídelní centrum, opidum. To ale archeologické výzkumy neprokázaly. Na druhém pólu stáli badatelé, kteří tvrdili, že nic dalšího se tady nenašlo a žádní Kelti tu nikdy nebyli. Moje výzkumy posledních patnácti let ukázaly, že pravda je někde uprostřed,“ dodává Krajíc. Na policích uzamčené místnosti leží desítky keramických kachlů. Stačí si vybrat. Třeba ten s rytířem na koni. „Před ním stojí šašek. Je to turnajová scéna. Motiv vypovídá o vyspělé zábavě společenských elit. Někdy umístili dva kachle vedle sebe, aby působily dojmem turnaje. Když byly za sebou, tak vytvářely zase jízdu,“ vysvětluje archeolog. V Táboře našli několik unikátních souborů, které dokládají měšťanskou kulturu druhé poloviny patnáctého a začátku šestnáctého století.
Lidé prostřednictvím symbolů sdělovali své názory, společenské postavení, náboženské chápání světa, etické principy. „Jako když dnes jdeme na návštěvu a podíváme se, jaké jsou v policích knihy, co člověk čte. Proto je škála vyobrazení tak bohatá,“ říká Krajíc.
Opravdovým pokladem je podle něj kachel, na kterém by mohl být zobrazený táborský znak, znak královského svobodného města. Stejně jako předchozí i on pochází z domu v historickém centru. „Ukazuje to nejen patriotismus majitele, to, že patří do tohoto města, ale navíc, že je to město královské. Byl to minimálně bohatý měšťan,“ upřesňuje.
Dlouho byla ztracená. Léta ležela na dně Lužnice. Až do devadesátých let, než ji ze dna vyzvedli potápěči. Pak čekala v inventáři, než na ni přijde řada. Teď je křtitelnice z děkanského kostela chloubou kališnické kaple v nové expozici. Unikát z konce patnáctého století je uzavřený ve speciální schránce z bezpečnostního skla. „Je dokladem, že kostel už tehdy fungoval tak jako dnes. Je zdobená drobným reliéfem, který se vztahuje k husitství, kališnické víře. Postavičky na ní označujeme jako táborské husity,“ popisuje historik starších dějin a zástupce ředitele muzea Zdeněk Vybíral.

Vzácná hlaveň husitské píšťaly

Je jen málo dochovaných originálů husitských zbraní. Hlaveň píšťaly k nim patří. „Husité dost používali střelné zbraně, to byl ve středověku moderní prvek,“ dokládá Vybíral. A název píšťala vstoupil do evropských jazyků díky věhlasu a umu husitských válečníků. „Vrátil se do češtiny v podobě slova pistole přes románské jazyky. To, co používáme pro označení osobní střelné zbraně, je ze staročeského píšťala,“ popisuje Vybíral.
Muzeum má i depozitář se zvláštním režimem ochrany. Uložené jsou v něm například mince. Třeba Jáchymovský tolar s Husovým emblémem z první poloviny šestnáctého století. Stříbrná ložiska v tu dobu objevili v Jáchymově, na pozemcích šlechtického rodu Šliků. Ti, jako jedni z prvních šlechticů, přijali luteránskou víru. „Jan Hus měl v těchto kruzích značnou úctu. Na mince razili jeho podobiznu nebo scény upálení,“ uzavírá Vybíral.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!