Mostečtí a chomutovští plavčíci: strážci bezpečí, ale i uklízeči | E15.cz

Mostečtí a chomutovští plavčíci: strážci bezpečí, ale i uklízeči

11. srpna 2010 • 07:20
Na Kamencovém jezeře mají plavčíci větší pohodu než ti z krytého aquadromu v Mostě. Cíl ale mají společný: jde jim doslova o život.

Most, Chomutov / Opálené plavčice a svalnatí plavčíci jsou od rána do večera v pohotovosti. Po celé léto. Jako Mitch Buchannon ze seriálu Pobřežní hlídka. „Jsme ve střehu dvanáct hodin denně,“ shodují se strážci pobřeží z Mostu i Chomutova. Utonulého ještě nelovili, ale člověk v bezvědomí není výjimkou.
„Nepozornost nás může přivést do kriminálu,“ rozhlíží se z věže na Kamencovém jezeře plavčík Vladimír Šedivý.

Atrakce jsou nejhorší

Za neštěstí považuje chomutovský plavčík vodní atrakce. „Nejhorší je skokanský můstek, tobogany. Tam dochází k nejčastějším úrazům,“ tvrdí ze zkušenosti plavčice Andrea Karlová. Lidé zřejmě spoléhají na první pomoc. Bezhlavě se vrhají do vody, mnohdy jim nevadí, že skočí druhému na krk.
„Zlomeniny, pohmožděniny a vykloubená ramena řešíme často. Voláme i sanitku,“ zvedá píšťalku k puse Šedivý, aby upozornil rodinku na šlapadle, která zajíždí, kam nemá. Záchranný kruh a plavčíci v modrobílých pruhovaných plavkách s kšandami jsou ty tam. Záchranáři z Kamenčáku mají k dispozici vodní skútr a motorový člun. Pruhy nahradila bílá trička a modré kraťasy. „Na pláži děláme všechno.
Od uklízečky po údržbáře. Každý den kontrolujeme lékárničku, čistotu vody, mola, ukotvení a stav atrakcí, případně je dofukujeme nebo opravujeme,“ jmenuje široký záběr práce Karlová. Dodává,
že ve volné přírodě mají plavčíci relativně větší psychickou pohodu než v krytém bazénu, kde bývá přeplněno.

Náhle zpozorní. Rodiče pokládají batole do kruhu a jdou s ním do hloubky. „Nechápu, proč zbytečně riskují,“ zůstává ve střehu. Lidé na jejich připomínky reagují různě. „Někdy nás pošlou i do pr…,“ říká otevřeně Šedivý.

Práce s lidmi občas přinese i úsměvné historky. Jako tu, když paní ztratila zuby a obrátila se na plavčíky o pomoc. Prohledali, co se dalo. Večer při úklidu zjistili, že zuby na majitelku čekají v její skříňce.

Povinnosti strážců lidských životů, ale i uklízečů jsou pro práci plavčíka podobné ve volné přírodě i v bazénu. „Jednou za týden drhneme tekutým pískem tobogan. Stalo se, že některý dobrák pustil vodu,“ přidává úsměvnou vzpomínku Martin Čmerda, plavčík z mosteckého aquadromu. Několikrát
za den čistí dlažbu kolem bazénů, leští zábradlí, vysypává odpadkové koše. Na chvíli se zarazí. Přemýšlí,
jestli řekne nahlas, na co myslí. „Lidi kadí do vody. Bohužel nejen po miminech, ale i z plaveckého
bazénu lovíme síťkou tak dvakrát do měsíce výkaly,“ upozorňuje na bezohlednost Čmerda.

Dva tisíce najednou

Služebně nejstarší je na mosteckém aquadromu plavčík Roman Bohuslav. Právě se vrátil z ošetřovny, kde klukovi vyndával klíště. „Občas se nestačíme divit, co všechno padá na naši hlavu a kam až dochází lidská nezodpovědnost. Našli jsme čtyřletou holčičku, bez mámy a táty. Pátrali jsme, s kým přišla, až jsme zjistili, že její matku odvolali náhle do práce. Zanechala dítě na bazénu samotné s desetiletou
dcerou,“ sděluje příhodu Bohuslav.

V aquadromu slouží sedm let. Na otázku, co je podle něj nejhorší, odpovídá jednoznačně. Žvýkačka v puse. „Pořád dokola upozorňujeme děti, dospělé, že nesmí do vody se žvýkačkou. Máme to v návštěvním řádu, ale nedbají na to. Nejednou jsem tahal z bazénu děti, že se dusily vdechnutou žvýkačkou,“ konstatuje Bohuslav.

Přes sezónu se ve vnitřních a venkovních bazénech mosteckého aquadromu sejdou i dva tisíce lidí najednou.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!