Místo zbraní brambory nebo odpadky | E15.cz

Místo zbraní brambory nebo odpadky

Byly chloubou prvorepublikového obranného systému. Dnes mají opavské pevnůstky různý osud. Jsou v nich brambory a odpadky, některé slouží i jako muzea.

Šestadvacet vojenských bunkrů a pevnůstek vyrostlo během druhé půlky třicátých let na území Opavy. Měly chránit československé pohraničí před německým útokem, nikdy se však o ně nebojovalo. Dnes mají různé využití. Slouží jako sklepy, provizorní příbytky, muzea i odpadkové koše.
Šestatřicetiletý právník Pavel Chráska je velkým nadšencem vojenské historie. Před patnácti lety s kamarády založil občanské sdružení. „Vzali jsme si do hlavy nejméně v jednom z objektů bývalého československého opevnění vybudovat památník,” říká Chráska. Povedlo se. Teď zhruba dvacítka lidí udržuje a postupně opravuje hned několik bunkrů u Milostovic. Vnitřek uvedli do podoby z roku 1938, přidali zajímavé historické předměty a v jednom už provádějí turisty.
Jeden pěchotní srub se jim podařilo převést do vlastnictví opavského Klubu vojenské historie. „Rádi bychom zachránili ještě několik takových staveb,” dodává Chráska.
Pevnůstka v Kateřinkách má jiný osud. Stala se domovem opavských bezdomovců. Jsou před ní skromné příbytky ze všeho, co lidé bez domova našli. Před vchodem do zataraseného prostoru před bunkrem stojí kříž s množstvím umělých květin. V zimě však z provizorního obydlí nikdo raději nevystrčí ani nos.
V řadě pevnůstek, třeba nad Stříbrným jezerem, se hromadí suť, pneumatiky i papíry. „Nejproblémovější z nich jsme nechali vyčistit. Třeba bunkr směrem na Chlebíčov uklízeli dva lidé dva měsíce,” říká vedoucí odboru životního prostředí Marie Vavrečková. A bunkr je opět plný odpadu.
Stálá teplota uvnitř pevnůstek je ideální pro skladování potravin. Jiří Augustek (na velkém snímku) má jeden bunkr přímo na zahradě. Zdědil jej po rodičích. Koupili pozemek i s opevněním už v roce 1942.
„Bunkr byl stále majetkem vojenské správy, vojáci k nám pravidelně chodili na kontrolu. Později jsem jej odkoupil. Prodávali jej za symbolickou jednu korunu,” popisuje Augustek, jak k pevnůstce přišel.
Bunkr má i původní pancéřové dveře, jen střílny vojáci zabetonovali. „Využíváme jej jako sklep, jsou tam brambory. Jednu dobu jsem v něm pěstoval pro svou potřebu i žampiony. Je tam teplota okolo osmi až desíti stupňů. Když klesá, tak jen k nule, nikdy pod ni,” pochvaluje si Augustek ideální prostředí svého netradičního sklepa.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!