Místo vojny cizina. Dospělé dnes z dětí pobyt v zahraničí | E15.cz

Místo vojny cizina. Dospělé dnes z dětí pobyt v zahraničí

Desítky studentů zlínské univerzity míří každým rokem do zahraničí na studijní pobyty. Vracejí se z nich jako sebevědomí lidé.

Nikdy nebylo pro studenty zlínské univerzity tak snadné studovat aspoň pár měsíců v zahraničí jako v současné době. Díky programu Erasmus mohou vyrazit za studiem do celé Evropy.

Většina zlínských studentů se do zahraničí dostane díky cílevědomému úsilí. Najdou se však i výjimky. Například Milan Hnátek z fakulty multimediálních komunikací se dostal do Turecka skoro náhodou. „Pořád o tom mluvil jeden spolužák, já jsem se jen z legrace přidal. On nakonec nejel a já ano. V Turecku jsem strávil devět měsíců,“ říká Hnátek.

Zlínský student vyrazil na východ Evropy měsíc před začátkem školního roku. „Měl jsem obavu z prostředí a z toho, jak se domluvím, proto jsem navštěvoval jazykový kurz, kde jsem se naučil nejzákladnější turecké fráze. Hodně mi to pomohlo,“ soudí Hnátek.

Jiní studenti neměli s jazykovou bariérou žádné problémy, přestože vyrazili například do Skandinávie. „V Dánsku jsem se všude domluvila anglicky. S aklimatizací jsem neměla žádné problémy, všichni byli vstřícní a ochotní, takže se mi ani moc nestýskalo po domově,“ vzpomíná Gabriela Retyková na svůj studijní pobyt.

Na stesk nemají studenti v zahraničí čas. Musejí si rychle najít ubytování, srovnat se s novým prostředím a odlišnými metodami výuky. „Zajímavé bylo třeba to, že jsme v Dánsku dostali například za úkol vypracovat konkrétní projekt. Na tom se člověk hodně naučí,“ vzpomíná Retyková.

Učitelé kamarádi

Zuzana Vinklárková, která strávila pět měsíců v estonském Tallinu, oceňuje přístup tamních vyučujících. „Na univerzitě jsme měli neformální vztahy s učiteli. Měla jsem pocit, že ve škole je uvolněnější a benevolentnější atmosféra než u nás,“ porovnává Vinklárková.

Zaujal ji také počet předmětů, které estonští studenti navštěvují. „Třeba u nás studujeme třináct předmětů, tam se učilo sedm, ale o to důkladněji,“ dodává Vinklárková.
Přestože každý student před odjezdem získá peněžní grant na pobyt, ze kterého si platí v místě studia všechno potřebné, peníze z fondu programu Erasmus často nestačí.

„Z grantu jsem získal čtyři sta padesát eur na měsíc, ale jen ubytování mě přišlo měsíčně na stejnou částku. Celkově mě studium vyšlo asi na dvojnásobek grantu,“ líčí Pavel Dvořák, který strávil jeden semestr na Akademii výtvarných umění v Římě.

Protože ve Zlíně studoval dálkově při zaměstnání, měl potřebné peníze ušetřené. Jiní studenti musejí spoléhat hlavně na rodiče.

Kdo nepije, má se líp

Veronika Jelínková, která má za sebou stáže ve Finsku a ve Velké Británii, soudí, že hodně záleží na životním stylu studentů v zahraničí.
„Když sečtu dohromady to, co by student utratil za studium doma, a připočtu k tomu grant, mělo by to na pokrytí výloh stačit. V zahraničí je hodně drahý alkohol, takže studenti, kteří jej pijí, to mají těžší. Já jsem ale pokaždé vyšla bez problémů,“ tvrdí Jelínková.

Někteří studenti spojují pobyt s důkladným poznáváním země, v níž několik měsíců žijí. „Hodně jsem cestoval, protože v Turecku je mnohem levnější doprava než u nás, ale také jsem často stopoval. Podíval jsem se i do Iráku a do Íránu,“ libuje si Hnátek.

Velká část zlínských studentů po zkušenosti ze zahraničí nevylučuje, že do ciziny zamíří po škole za prací. „Velmi reálně o tom uvažuji. Vždycky jsem měla chuť vyjet ven, ale studium v Estonsku mi dodalo sebevědomí. Už vím, že dokážu sama zvládnout spoustu věcí, a nebojím se toho,“ prohlašuje Vinklárková.

Podobně to vidí také Lucie Rakowská, která má za sebou studijní stáže v Norsku a v Portugalsku. „Hodně mi to dalo. Myslím, že lidé, kteří to jednou zkusí, už budou cestovat pořád. Raději bych sice pracovala doma v Česku, ale nebála bych se jít ani za prací do ciziny. Spíše bych ale čekala na nějakou nabídku, než že bych si sama hledala zaměstnání v zahraničí,“ tvrdí Rakowská.

Hlavním přínosem zahraničního studia je, že se mladí lidé naučí postarat sami o sebe. „Dříve se říkalo, že vojna dělá z chlapců chlapy, dneska se to dá říct o studiu v cizině. Cítím, že jsem sebevědomější a nebojím se překonávat překážky a problémy,“ říká Hnátek.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!