Metalisté: Černá a dvě struny nestačí | E15.cz

Metalisté: Černá a dvě struny nestačí

Metal už není jen o černé barvě a drsném vzhledu. Alespoň to tvrdí táborští vyznavači tvrdé muziky.

„Musí tam bejt něco navíc. Takový to…,“ zamýšlí se Marek Dostál a místo tří teček na papíře luskne prsty. „Prostě se mi to líbí, tak, jako se někomu líbí třeba luxusní auto,“ dodává. Řeč je o metalu v Táboře, jeho proměnách nebo o ortodoxních hudebních fanoušcích. S menší či větší nadsázkou se do debaty věnované místní metalové subkultuře zapojili tři hudebníci a manažer skupiny. Tomáš Kotrba, Marek Dostál, Martin Kučera a Jirka Volný. Členové kapel F.O.B. a Meresiew.
„Vlastně nevím, proč mě tohle bere. Muzika k tobě nějak mluví a to je hlavní. Dává ti energii, rytmus, možná i rytmus života,“ vysvětluje Kotrba, který pracuje jako učitel na střední škole. Na kytaru hraje dvacet let. Metal mu ale učaroval už dřív. „Poslouchali jsme Iron Maiden, Judas Priest, Helloween,“ popisuje.
Táborská scéna není a nikdy nebyla přeplněná metalovými hráči. Přesto se za poslední léta vyvíjí. „Vždycky to jde s dobou. Když si dneska člověk poslechne některé desky, musí se smát. Před revolucí byl po muzice hlad. Když má člověk hlad, sežere všechno, takže kvalita nemusela být taková,“ říká Kotrba.
Vzpomínky na své první metalové zážitky pod pódiem v Táboře má i Martin Kučera. „Byl jsem v osmý třídě. V Klokotech koncertovala kapela Fata Morgana, pak z toho byl nějakej hroznej průser. Bylo to úžasný, i když člověk stál v rohu, protože se ve třinácti trochu bál. Pak byli v sedmaosmdesátým na zimáku Citroni,“ popisuje události, které se v Táboře opakovaly tak jednou za tři až čtyři roky. Pomohl převrat v roce 1989, i když jen na chvíli. Jak rychle zájem narostl, tak opadl.
Předsudek minulých let, že jde jen o to párkrát bouchnout do kytary, vzít na sebe černé oblečení, ocvokovaný náramek a tvářit se drsně, vyvracejí všichni. „Seznámil jsem se s pár táborskýma mladýma kapelama. Ani třeba netuší, že nehrajou tak úplně dobře. Stačí kytara, dvě struny a jdou. Mají to jako zábavu,“ říká zpěvák Marek Dostál. Před dvaceti lety ale prý sami nebyli jiní. „Byli jsme mladý. Kytaru nad hlavu, ono to dělalo rámus a mysleli jsme si: My tu hore, vy tam dole. Dneska se snažíme být víc profi,“ kontruje zakládající člen kapely F.O.B. Kotrba. Současné hudební metalové trendy jsou podle něj daleko náročnější na techniku hraní. Těch zdatných, kteří by v Táboře koketovali s tímto stylem, prý moc není. I příznivci tvrdé hudby prošli vývojem doby. Srdcaře metaláka na ulici ale prý všichni poznají. Jak? „Vypadá pořád stejně. Černý hadry, vysoký boty, vostny na ruce, že by si ani neutřel prdel,“ směje se Dostál.
A stále se prý takoví najdou. „Vypadají, jako když se vyloupli odněkud z osmdesátých let. Pošitá vesta, roztrhaná džíska. Ortodox má hadry, který vyráběli před dvaceti lety. Vlastně to ani není retro, protože to nepřestali nosit,“ doplňuje Kotrba.
I když k metalu právě takoví stále patří a vzbuzují u okolí respekt, není prý s nimi problém. „Když jsme poprvé dělali festival Žižkův vraždící palcát v Mileniu, majitelé nevěděli, co čekat. Když začali chodit lidi v okovanejch věcech, tak ochranka po půl hodině volala majiteli, že to asi bude šílený. Pak zjistili, že akorát sedí na baru a pařej na kapely. Že je to na hip hop party daleko horší. Průšvihem večera bylo snad jen došlý pivo v deset večer,“ směje se Volný.
Dnes už prý metal získal jiný podtext. „Jsem exhibicionista, chci bejt všude vidět. Když se jdeme fotit do časáku, jsem namlsanej. To je pro mě podtext toho, co dělám. A metalu taky. Když se kouknu na starý metaláky, který si stoupnou do pole, do louže, namalujou si ksichty křídou, to není nic zajímavýho. Já se snažím jít do moderna,“ vysvětluje Dostál. S tím souvisí také proměna publika. „Už to nejsou jen brichtovský hroziči,“ myslí si. Přijdou i holky v minisukních, co dorazily z plesu. Kapela na koncertě pamatuje dokonce i čerstvou nevěstu.

Metal v Táboře

Oblíbená místa: Lev, Bečvárna, Hospoda U Křivana, klub Bardo, restaurace Brusírna, Orion

Důležité akce: festival Žižkův vraždící palcát
9. dubna 2011, Milenium Ratata fest Dražice, podzim 2011

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!