Město je plné krytů | E15.cz

Město je plné krytů

Ve Frýdku-Místku jsou desítky krytů. Jen pár ale slouží původnímu účelu.

Ve městě je přes třicet podzemních krytů. Některé dnes slouží třeba jako kluby, jiné jsou stále funkční. Jeden z největších funkčních úkrytů je pod 9. základní školou. Od osmdesátých let, kdy vznikl, se o něj stará jednapadesátiletý Josef Chalupka.
„Stát ho nechal postavit v osmdesátém roce a skládá se ze dvou částí. Do horního krytu se vejde i tři sta lidí. Spodní část má kapacitu šest set. Skoro deset let ho využíval Štáb civilní obrany,“ vysvětluje Chalupka, který dělá školníka a zároveň údržbáře krytu.
A pancéřovanými dveřmi nesmí pustit dovnitř vůbec nikoho. Do objektu může vstoupit jen ten, kdo dostane povolení. Každý návštěvník se musí zapsat do evidenční knihy. Před revolucí byly podmínky
ke vstupu ještě přísnější. Chalupka nesměl do krytu pustit ani ředitele školy, pod kterou bunkr byl. A podle historika Jaromíra Poláška o úkrytu věděla jen hrstka lidí. „Kryt byl určen hlavně pro představitele
státní a politické moci,“ říká Polášek.

Bezpečnost úkrytu je patrná už na první pohled. Při vstupu do něj člověk prochází šedými, pancéřovanými dveřmi, které jsou protitlakové a protiplynové. „Dveře musí pořádně těsnit. Dvoupatrovým bunkrem vede spousta potrubí, pro rozvod vzduchu v úkrytu. Máme tady i nouzový zdroj elektřiny pro případ výpadku ze sítě,“ vysvětluje Chalupka.
O kryty se za minulého režimu staral speciální tým lidí, který je musel udržovat v provozu schopném
stavu. „Úkryt musel být funkční, aby zabezpečoval ochranu osob v případě napadení jadernými zbraněmi, chemickými látkami nebo bakteriologickými prostředky. Kryt neměl sloužit jen v případě
války, ale i při nejrůznějších nehodách. Hrozba šla z Biocelu Paskov, kde majitelé měli několik desítek tun chloru nebo ze zimního stadionu s velkým množstvím čpavku,“ říká Ivan Mitana, který měl kryty na starost. Dovnitř vedou celkem tři vchody, jeden nouzový východ a jeden výlez. Ten má na výšku
osmdesát centimetrů, dlouhý je třicet metrů. Vstupy do úkrytu jsou přímo z budovy školy. „Chodím sem dvakrát týdně větrat a udržovat techniku,“ přibližuje Chalupka. Vybavení v krytu vypadá zachovale. Jsou zde místnosti filtroventilace, prostor pro umístění náhradního zdroje elektřiny. Pod podlahou úkrytu se skrývá bazén s užitkovou vodou a tlakové nádoby na pitnou vodu. Záchody i sprchy pořád fungují.
„Větší kryt tvoří několik místností, ve kterých pracovaly jednotlivé služby Civilní obrany. Ostatní části sloužily žákům základní školy,“ upřesňuje Mitana.

Dnes hudba a zábava

Protiatomový kryt pod 9. základní školou kontrolují pravidelně úředníci města. „Tlakové zkoušky děláme
co pět let, technická je co dva roky. Cena takových kontrol je od dvaceti do pětatřiceti tisíc korun,“ přibližuje mluvčí magistrátu Jana Matějíková. Vedení města má ve správě dva velké a dva malé bunkry. „Menší úkryty jsou pod mateřskou školou Beruška a pod školkou na ulici Bavlnářské. Oba budeme letos rušit. Mezi větší patří 9. a 11. základní
škola,“ přibližuje Matějíková. O zrušení nebo zachování bunkru rozhoduje stát. Součástí bunkru pod
jedenáctou základní školou je i hudební klub Stoun. V tom pracuje i Petr Klega.
„Otevřeli jsme ho v pětadevadesátém roce. Vše jsme upravovali tak, abychom zachovali funkčnost
krytu. Dokonce tady míváme školení pro „krytaře“ z celé republiky,“ vysvětluje Klega. Druhou část bunkru využívá občanské sdružení Filadelfie. To pořádá akce pro děti a mládež.
Ve městě je celkem třiatřicet krytů. Většina je součástí velkých podniků. „Úkryty vybudoval stát pro zabezpečení skupinové ochrany lidí. Ochránit měly jak žactvo, obyvatelstvo, tak různé podniky a závody. Ve Frýdku je třeba deset úkrytů součástí Válcoven plechu,“ přibližuje Mitana. V jednom z nich je dokonce i nahrávací studio. Úkryt je i pod budovou vlakového nádraží.

Kryty pro osm tisíc lidí

Protiatomové kryty vznikaly podle míry pravděpodobnosti útoku, ale i podle toho, jak moc byl rizikový provoz velkých podniků. „Třeba na Třinecku je na devadesát krytů. Nejohroženější Třinecké železárny jich mají osmadvacet,“ vysvětluje Mitana.
Od šedesátých let se stavěly úkryty pro maximálně tři sta lidí. Až později vznikaly kryty i pro šest set lidí. „Třeba v Pardubicích je kryt pro čtyři a půl tisíce lidí,“ doplňuje Mitana.
Ve frýdecko-místeckých krytech by v případě útoku našlo úkryt ve stálých tlakově odolných úkrytech přes osm tisíc lidí. Podle historika Petra Juřáka je nejvíce míst pod budovou válcoven plechu. „Všechny jejich kryty pojmou 1862 lidí,“ zakončuje Juřák.

Proč kryty vznikly

1. O krytech a organizaci na ochranu obyvatelstva vláda začala uvažovat po druhé světové válce, protože při ní zemřelo více civilistů než vojáků.

2. Kvůli vývoji zbraní hromadného ničení vedení Československé republiky dávalo dohromady první jednotky civilní obrany už v roce 1949.

3. Civilní obrana oficiálně vznikla 13. 7. 1951.

4. Postupně rostly budovy pro velitele, skupiny zdravotníků, hasičů, zemědělců apod. Všichni se učili chování v případě útoku.

5. V roce 1967 vzniká ochranný systém metra. Členové civilní obrany vyhledávali sklepní prostory, ve
kterých by mohly vzniknout kryty.

6. Do prvních krytů se vešlo přes dvacet lidí.

7. Kromě frýdecko-místeckých základních škol jsou kryty i v Hutních montážích, Penamu, České poště Frýdek i Místek nebo v nemocnici.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!