Městem na kole: nebezpečná cesta přes řeku a šrám v obličeji | E15.cz

Městem na kole: nebezpečná cesta přes řeku a šrám v obličeji

Přestože prostoru vyhrazeného pro cyklisty ve městě přibývá, jezdit po Berouně na kole je i na cyklostezkách pořádně „o hubu“.

Podpora bezmotorové dopravy bývá jednou z priorit ve vedení každého vyspělého města sjednocené Evropy. Budiž představitelům města připsáno k dobru, že je i v Berouně „rozšiřování“ stezek pro cyklisty na pořadu dne. Jedna páteřní stezka napříč městem, byť po stopách českých králů, však pro plnohodnoté využití jízdního kola v každodenním městském provozu nestačí.
Jaké to je pohybovat se v ulicích města, otestoval týdeník Sedmička. Do provozu se vydal společně s plyšákem Františkem z Kouzelné školky v přívěsném vozíku.

Přes řeku po svých

Přejet bezpečně z jednoho břehu řeky na druhý je v Berouně prakticky nemožné. Na jediném mostě pro motoristy je sice prostor za krajnicí dost široký i na dvoukolový vozík. Symbol panáčka s kolem, který v evropských metropolích vštěpuje automobilistům do podvědomí, že i cyklisté mají v běžném provozu místo, však na téhle komunikaci chybí. Při vší úctě k Františkovi, kdyby ve vozíku seděla živá bytost, s kolem bych se tudy nevydal ani za nic.
Druhou variantou je lávka pro pěší mezi autobusovým nádražím a berounskými Benátkami. Tu zdolá bez problémů jen cyklista, který na kolo nepoužívá speciální tretry s plastovou podrážkou. Podle předpisů má totiž povinnost kolo přes lávku převést. Pokud si při procházce přes kovový rošt protipovodňového mostku nezláme nohy, může pak „okřusanou“ cyklistickou obuv s klidem poslat po vodě.
Rozhodne-li se zákon obejít a lávku přejet, nemají zas chodci daleko k tomu, aby uskakovali střemhlav do řeky. Ve vzduchu tak visí konflikt jak s poprávu dotčenými pěšáky, tak i se strážníky městské policie, která sídlí nedaleko.
Nakonec tedy kličkujeme spletí ulic na Závodí a řeku zdoláváme až po oficiální cyklostezce přes železniční most na periferii města U Ovčína.
Po panelové cestě Na Podole pak musíme jet doopravdy krokem, aby hadrový panáček v přívěsném vozíku neztratil „duši“.

Konflikt s řidičem

Projíždíme Husovým náměstím, Plzeňskou bránou a na zastávce U Slunce se vkrádá touha zatančit si jako švec na území krále Miloslava.
Nový úsek cyklostezky odděluje od silnice zábradlí a k Plzeňce míříme s pocitem bezpečí a zadostiučinění. Před kadeřnictvím naproti Zábranskému kostelu nám však stojí v cestě parkující auto. Hledáme majitele vozu, abychom test jízdy po městě na kole obohatili o jeho názor na cyklostezky v ulicích. Od kadeřnice záhy vybíhá energický mladík, dotčený, že mu slídíme po autě. Dřív, než jsem mu stačil vysvětlit, co je cyklostezka a že by na ní neměl parkovat, natrhl mi svou pěstí spodní ret. Začal poskakovat jako by byl v boxerském ringu a očekával odvetu.
Test jsme zakončili krvavou tečkou a s vědomím, že v ulicích Berouna není cyklista mimo ohrožení ani na cyklostezce, která má na začátku na zámkové dlažbě namalovaného velkého panáčka s kolem. Loni ji slavnostně otevřel tehdejší starosta a současný ministr kultury Jiří Besser. Cyklista v ulicích Berouna je v určitém nebezpečí vždycky. Pravděpodobnost setkání s agresorem však zůstává na oficiálních cyklostezkách bezpochyby menší, než v kolonách aut.

Klidněji a zdravě

Pokud se podaří nadále zvyšovat komfort cyklistů v ulicích města, mohou se obyvatelé Berouna v budoucnu těšit na klidnější a čistější ulice. Faktem zůstává, že jízda na kole z jednoho konce města na druhý trvá v době dopravní špičky kratší dobu, než jízda autem už dnes.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!