Medaile: ocenění za dřinu | E15.cz

Medaile: ocenění za dřinu

Triatlonistka Jana Candrová získala na mistrovství světa v Německu zlatou medaili mezi amatéry. Je to největší úspěch její dosavadní kariéry.

Čtyři kilometry plavala. Sto třicet jela na kole. Když po dalších třiceti kilometrech doběhla do cíle, pověsili jí pořadatelé na krk zlatou medaili a do ruky dali kravský zvonec za vítězství. Dřina trvala sedm hodin a sedmatřicet minut.
Triatlonistka Jana Candrová z budějovického klubu B&H triatlon vyhrála mistrovství světa v dlouhém triatlonu v německém Immenstadtu. „Nebyl to klasický ironman, ale takový paskvil,“ usmívá se Jana Candrová.
Ironmana tvoří o dvě stě metrů méně plavání, ale o padesát více na kole a o dvanáct na běhu. Závod vznikl na Havaji. Podnik v Německu však pořádala mezinárodní triatlonová federace, která pracuje s násobky olympijského triatlonu.

Začala ve třiadvaceti

„Samotnou mě ten úspěch překvapil,“ říká Candrová. Byl zatím vrcholem její sportovní kariéry. Na cestě ji nepotkala krize. Když slézala z kola a obouvala boty na běh, byla na druhém místě. V běhu svým soupeřkám unikla.
Vyhrála jak svoji kategorii pětatřicet a více let, tak celkové pořadí mezi všemi amatérkami, kterých bylo na startu přes sto dvacet. Svým časem by se umístila na celkovém čtvrtém místě mezi profesionálkami v kategorii elite, které startovaly půl hodiny před nimi.
Sedm a půl hodiny obrovské fyzické zátěže. Pro mnoho lidí něco nepředstavitelného. Jana Candrová začala s triatlonem ve třiadvaceti letech. Dnes má šestiletého syna a tříletou dceru. Bude jí pětatřicet a vedle titulu mistryně světa je mistryní republiky v dlouhém triatlonu a duatlonu i vítězkou českého poháru na tratích železného muže. Podívala se i na Havaj, kde se každoročně koná mistrovství republiky v opravdovém dlouhém triatlonu.
Do závodění šla jen tak bez tréninku a zjistila, že by to mohlo jít. Jenže její nejslabší disciplínou je plavání a na kratších distancích jí soupeřky hned na začátku unikly a ona je pak těžko doháněla. „Pochopila jsem, že tam to na nějaké velké umisťování nebude,“ přiznává. Na dlouhých tratích rozdíly po plavání maže lépe.
Před deseti lety si zkusila trať polovičního ironmana, dopotácela se do cíle a pak řekla: Už nikdy. Jenže moc žen se v Čechách na takhle dlouhé závody nevydává. Konkurence je menší a možnost umístit se výš je i přes obrovskou dřinu větší.

Nejdůležitější je jídlo

Zkusila dlouhý triatlon a najednou jí přišlo, že to není tak hrozné. Od té doby už je osm let v české špičce. „Pořád mám před tou vzdáleností respekt,“ netají se. V tréninku maratony neběhá a ani stoosmdesátikilometrové tratě nejezdí na kole. I když trénuje dvacet hodin týdně. Plány jí sestavuje Jan Vaněk z Jindřichova Hradce.
„Nejdůležitější je podle mě správně jíst. Tělo jinak přestane fungovat a krizí z toho, co jíst a co ne, je hodně,“ vysvětluje. Zažila stavy, kdy jí nefungovaly ani dýchací svaly. „Člověk pak jde a přijde mu, jako by se dusil,“ popisuje.
Jana Candrová se do závodů vracela po dvou porodech. Vždy už v šestinedělí začínala znovu trénovat a dostala se do skvělé formy. Jejími závody navíc žije celá rodina. Manžel Pavel jí dělá manažera. Řeší všechny starosti kolem organizací cest, ubytování i placení startovného. Sama se pak může soustředit na závod. Její děti jezdí s nimi. „I když se mi závod nepovede, doběhnu do cíle a děti jsou šťastné, že mě vidí. Navíc mi odpadají takové ty předstartovní stresy, protože řeším věci kolem nich,“ dodala.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!