Masopusty na Berounsku lákají na jídlo, maškary i pohřeb basy | E15.cz

Masopusty na Berounsku lákají na jídlo, maškary i pohřeb basy

Obce na Berounsku chystají tradiční masopusty. První se konají už v lednu.

Břichatý Bakchus, medvěd s medvědářem či bába s nůší. To bývají tradiční masopustní maškary, které jsou k vidění v mnoha obcích na Berounsku. Masopustní veselí obnovili nadšenci ve více než desítce obcí regionu. „Míst, kde semasopust slaví, neustále přibývá,“ potvrdila Dana Přenosilová, která průběh těchto oslav ve středních Čechách sleduje už dvanáct let. První maškary se do ulic Osova a Letů vydají už koncem ledna. Nejdelší tradici má masopust v Zadní Třebani, který se letos bude konat už po jednadvacáté. Za tu dobu už měl mnoho podob. „Vpravovali jsme masopustní parní vlak, usilovali o zápis do knihy rekordů v počtu masopustů, hasiči pořádají zabíjačku, vyhlašovali jsme nejlepší zvířecí masku, koblihová komise vybírala nelepší koblihy, pořádali jsme klání obcí o krále masopustu,“ vyjmenoval jeden z organizátorů Miloslav Frýdl. Podle něj se pořadatelé snaží, aby se masopust konal vždy v sobotu před masopustním úterým. V některých obcích se ale slaví i po tomto termínu. Letos i v Berouně, kde se uskuteční masopust už pošesté. „Ještě nemám přesně akci dramaturgicky dořešenu. Ale rád bych udělal takovou změnu, aby se do děje zapojilo více lidí,“ řekl třiatřicetiletý pořadatel Michal Kovářík. Součástí berounského masopustu je kromě dopoledního reje maškar na náměstí, také odpolední koncert v rodinném pivovaru Berounský medvěd. Dělat masopust ve velkém městě, je podle Kováříka obtížnější než na vesnici, kde se lidé většinou znají. „Nemůže to být založeno na vesnické sousedskosti. Ve městě se spíš lidé chtějí nechat bavit, než aby se na pobavení sami podíleli,“ uvedl Kovářík a dodal: „Nemáme proto ambice a v podmínkách města velikosti Berouna, to již ani patrně není možné udržovat věrně historické zvyky, jako je tomu na venkově, jde nám o oživení kulturního života města.“
Ve stejný den jako v Berouně vyjdou maškary do ulic i v Srbsku. Masopustní tradici tam po padesátileté pauze obnovili teprve loni. A nadšení lidí bylo obrovské. „Vůbec nám nestačili jitrnice a jelita ze dvou prasat, a tak jich letos přichystáme dvakrát tolik,“ uvedla zastupitelka Svatava Biskupová. Podle ní se do průvodu zapojilo přes osm desítek místních lidí. Většina z nich obcházela stavení v kostýmech. Jednou z mála obcí, kde se masopust slaví správně dle kalendáře na masopustní úterý, letos tedy 16. února, jsou Cerhovice. Tam se organizace ujala místní základní škola. „Pokud nejsou prázdniny, vždy se snažíme termín dodržet,“ uvedla zástupkyně ředitele školy Miroslava Dobrá. A ještě další unikát Cerhovičtí mají: maškary nedostávají občerstvení, ale naopak samy hostí obyvatele koblihami a svařeným vínem.
V Otročiněvsi zase dodržují jinou tradici: symbol masopustu – basu – pochovávají přesně o půlnoci za patřičné pohřební muziky. V mnoha obcích a městech se do veselí zapojují i starostové. Masku si obléká třeba berounský starosta Jiří Besser, letovský starosta Jiří Hudeček se každoročně mezi lidi v masce vola. „Už jsem byl v masce Číňana, poustevníka či za banán. V roce, kdy řádila ptačí chřipka, jsem šel za kuře,“ řekl starosta Svinař Vladimír Roztočil. „Je to fajn, lidi se u nás pořád ještě chtějí bavit,“ dodal Roztočil.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!