Masokombinát skončil. Stovka lidí je na dlažbě | E15.cz

Masokombinát skončil. Stovka lidí je na dlažbě

Lidé se rozloučili s masokombinátem. Někteří utápí žal v alkoholu a neví, kde najdou práci

Dvojice mužů posedává na baru. Piva občas zazdí tvrdým alkoholem. V očích mají slzy a dokola se ptají, co bude dál. Nikdo v rodině jim neumřel. Ani jim neutekly manželky. Ale přišli o práci. Ještě minulý týden pracovali v klatovském masokombinátu. Teď jsou na dlažbě a vůbec netuší, jak si v padesáti letech najdou nové zaměstnání. Spolu s nimi si podobnou otázku pokládá dalších více než sto lidí. Všichni šli totiž 26. února do práce naposledy.

„Dvě strany, které jen rýžovaly prachy, se nedokázaly dohodnout, a my to odneseme,“ opakují neustále muži na baru. Nezaměstnanost na Klatovsku se pohybuje kolem deseti procent, to náladu ještě ztrpčuje.

Skončily celé rodiny

Zbyněk Vrána si musí ve svých třiapadesáti letech hledat nové místo. V masokombinátu pracoval deset let. Byla to jeho druhá práce v životě, protože předtím pracoval více než dvacet let v klatovském Proagru. „Hledám si novou práci, ale ne v Klatovech. Tady je to s prací špatné. Kam jsem přišel, tam mě odmítli. A hlavně kvůli věku,“ říká.

„Ano, můžu jít do Prahy, kde seženu práci třeba hned zítra, ale to znamená být tam celý týden v podnájmu a vracet se do Klatov za rodinou jen na víkendy a ještě tady držet byt,“ dodává. Na rozdíl od jiných dnes už bývalých pracovníků masokombinátu má štěstí, že z celé rodiny tam dělal jen on. Mezi více než sto propuštěnými lidmi se totiž najdou i celé rodiny.

Město pro byznys

„Z čeho teď budeme žít? Na krku máme úvěr a já i manžel jsme teď bez místa,“ pláče do telefonu Marcela Králová. „Hlavně, že se Klatovy honosí titulem Město pro byznys. Teď alespoň všichni vidí, jak tady ten byznys vzkvétá. Všechno, co mělo tradici, je zlikvidované a práce žádná,“ pokračuje plačící žena. Propuštění zaměstnanci, kteří z podniku odešli na základě dohody, by měli dostat odstupné. V jaké výši, zatím nikdo neví. „Odstupné nám slíbili, ale ještě jsme nedostali nic,“ tvrdí.

„Můj kamarád tady pracoval s manželkou a ještě se synem. Teď jsou všichni na dlažbě,“ uzavírá Vrána. Jan Hořký je rozvedený a bezdětný. Přesto nechce zůstat dlouho bez práce. „Dřív jsem dělal občasné brigády a když se pak objevilo místo v masokombinátu, byl jsem šťastný. Zase jsem měl pořádnou práci. A teď je všechno pryč,“ říká a je na něm vidět, že k slzám nemá daleko. Ještě před uzavřením podniku zaměstnanci diskutovali s pracovníci klatovského úřadu práce o svém dalším osudu.

„Lidem jsme řekli, kdy mají na úřad přijít a nabídli jsme jim i některá volná místa. Bohužel víc už pro ně udělat nemůžeme,“ podotkla ředitelka Úřadu práce v Klatovech Marie Bučková. Necelé desetině propuštěných lidí se poštěstilo, našli místo v konkurenčním Masowestu. „Žádné hromadné nábory jsme dělat nemohli. Na to jsou Klatovy moc malé město, a tak velkou výrobu nemáme. Z masokombinátu k nám jde zhruba deset lidí. Někteří už pracují, s dalšími ještě jednáme,“ říká šéf Masowestu Stanislav Kopáček. „Především jsme doplňovali stav, a také jsme chtěli lidi se zkušenostmi,“ dodává.

Přežil všechny režimy

Masokombinát, jehož historie se píše od roku 1899, skončil. Podle prokuristy Jaroslava Komory se vedení masokombinátu nedohodlo na kupní ceně budov, které patří společnosti Xavergen. Masokombinát měl s firmou smlouvu o pronájmu s tím, že budovy nakonec odkoupí.

„V době hospodářské krize ale není možné sehnat dlouhodobý investiční úvěr na odkoupení budov. Navíc jejich cena byla příliš vysoká,“ konstatoval na začátku února Komora. Kromě toho masokombinát zprostředkovával kontroly vzorků masa pro myslivecká sdružení. Ta se teď musela obrátit na okresní veterinu. „Všechny režimy masokombinát přežil. I války. Ale tuhle současnou verbež nepřežije vůbec nic. Za totality tam celá léta pracoval můj děda. Ještě, že se toho nedožil,“ zlobí se Martin Stejskal.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!