„Mám radost i z ranního probuzení” | E15.cz

„Mám radost i z ranního probuzení”

Čtvrtou osobností, která Sedmičce prozradila svých sedm největších radostí, je cvičitelka Věra Macošková.

Jednadvacet let je Věra Macošková profesionální instruktorkou aerobicu. Ke cvičení se dostala až po porodu dcery, když chtěla zhubnout. Z koníčku se brzy stalo zaměstnání a Macošková se vydala i na závodní dráhu. Úspěšně, od roku 1994 pravidelně obsazovala přední příčky v soutěžích fitness i v maratonech aerobicu.
Soutěžní kariéru ukončila jedenačtyřicetiletá instruktorka teprve před čtyřmi lety. Prvním místem v republikové soutěži Missis aerobic. Teď se věnuje lektorství a říká, že její klienti jsou pro ni hnacím motorem. O svých sedmi radostech měla jasnou představu hned.

1. Narození dcery

Dcera Michaela se narodila sice už před dvaadvaceti lety, ale ten pocit radosti si každá žena pamatuje velice dobře celý život. Máloco dalšího jej předčí. Už předem jsem věděla, že budu mít holčičku. Takže jsme už dávno před odchodem do porodnice měla vybrané jméno i přichystanou vhodnou výbavičku.

2. Přítel

Svého přítele jsem poznala před deseti lety a je to ten nejlepší a nejúžasnější člověk na světě. Poznali jsme se kde jinde než v posilovně. Tenkrát jsem ještě závodila a v posilovnách trávila ještě více času než dnes. Letos slavíme kulaté výročí a hrozně to uteklo.

3. Ranní probuzení

Mám radost z každého ranního probuzení. Vždycky si ráno říkám, jak je fajn, že jsem zdravá a můžu normálně fungovat. Na světě je obrovské množství těch, kteří to štěstí neměli. Každé ráno mě proto napadá, jak je úžasné, že i po jednadvaceti letech cvičení s takovou velkou zátěží moje tělo pořád funguje tak, jak má.

4. Jarní zumbatón

Pořádáme maratony zumby, cvičení s prvky tance od reggae přes salsu až po hip hop, kde se člověk může pořádně vyřádit. Na letošní jarní zumbatón přišlo 180 lidí a předcvičovat jim byl úžasný pocit. Když jsem například zvedla ruce, se mnou zvedly ruce další skoro dvě stovky lidí. Vypadalo to úžasně. Úplně mě to dojalo. Připravujeme i podzimní zumbatón a chtěli bychom překonat hranici dvou set.

5. Sportovní centrum

Mít vlastní sportovní centrum byl vždycky můj sen a velké přání. A když se mi splnilo, měla jsem obrovskou radost. První sportovní centrum jsem otevřela v roce 1994. Vystřídalo spoustu názvů i prostor. Z výsledku mám radost, máme v Opavě všechny cvičební styly. Například studio pro tanec u striptýzové tyče jsme měli dlouho jediní na Moravě a ve Slezsku. Teď ho mají ještě v Brně.

6. Lidé, kteří chodí cvičit

Obrovskou radostí jsou pro mě všichni, kteří nechají starosti doma a přijdou si zacvičit. Teď je nejvíce láká zumba, při které si zároveň s cvičením zatancují a je to vlastně jedna velká zábava. A táhne také bosu, které jsem před šesti lety přivezla z Ameriky. Lidé mají někdy kvůli cvičení špatné svědomí. Když mě na ulici potká někdo, kdo dlouho cvičit nebyl, omlouvá se mi s tím, že brzy zase přijde. Ale já jsem prostě ráda, že je vidím. Vůbec nezáleží na tom, jestli chodí nebo nechodí cvičit pravidelně.

7. Dovolená

S přítelem jsme oba hodně vytížení a právě na dovolené si užíváme sami sebe. Letošní dovolenou už mám za sebou. Poprvé po deseti letech jsme ji nechtěli trávit na jednom místě a vyrazili jsme autem na poznávací cestu po jižní Francii. Projeli jsme azurové pobřeží, byli jsme v Marseille i Saint Tropez, celkem jsme najeli nějakých 1500 kilometrů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!