Lunetic Aleš Lehký. S Mámou se proslavil, teď bude „táta”. | E15.cz

Lunetic Aleš Lehký. S Mámou se proslavil, teď bude „táta”.

Čtyři kluci „Lunetici“ z Mostecka zářili koncem 90. let. Katapultovala je tam písnička Máma. Zasvítili a rozpadli se. Dnes zpívají znovu. Už se z nich stávají „tátové”.

Litvínov / Chlapecká taneční skupina Lunetic z Mostecka vyletěla před dvanácti lety raketovým startem na hvězdné hudební nebe. Na jejich koncerty chodily desetitisíce fanynek. V anketě Český slavík se stali Skokanem roku a dva roky se udrželi na třetím místě. Stejně rychle ale spadli dolů. A stačilo, že jeden z nich trhl partu.

Po deseti letech se Lunetici zase dali dohromady. Jsou jiní. Kluci dospěli a jsou z nich otcové. Jako první se stal neplánovaně rodičem Martin Kocián, původně z Mostu, dnes už z Prahy. Před měsícem a půl se mu narodila Vanessa. „Od chvíle, kdy je na světě, mě nezajímá skoro nic jiného,“ ukazuje lidem novou tvář Kocián. Druhý „do toho praštil“ Aleš Lehký z Litvínova. Každým dnem čeká s manželkou Janou narození syna Adama. Chce být u porodu. „Snad ho neprošvihnu a nebudu sedět v autě sto kilometrů od domova,“ zvažuje Lehký, kterému v kapele kluci říkají zkráceně Alík. Určitě chce ještě holčičku.

Moderátor v televizi

Lehký zůstal věrný Litvínovu a dojíždí za prací do Prahy. Před dvěma roky dostal nabídku od soukromé televize, kde moderuje ranní pořad. „Začínáme v šest hodin ráno. Takže vstávám před čtvrtou, abych po páté byl v Praze,“ dává nahlédnout do svého soukromí Lehký.

Pro moderátora je to velká škola, protože kromě hlavního zpravodajství je ranní pořad jediný, který televize vysílá živě. „Nic neošulíte. Nic se nedá vrátit, opravit,“ říká Lehký. Roky moderuje v rádiu, takže zkušenosti v téhle branži má. „Snem každého rozhlasáka je dostat se do televize. Mně se sen splnil a jsem moc rád,“ vyznává. Kliku měl spolu s ostatními kluky i v kariéře Luneticu. Přes noc se z puberťáků, kteří tancovali a zpívali na místních diskotékách za tři stovky na benzin, staly celebrity. Všichni je chtěli. Fanynky omdlévaly při jejich koncertech a autogramiádách. Do hvězdného nebe je vyšvihla písnička Máma. A manažer Pavel Rameš. Aleš Lehký, Martin Kocián, Vašek Jelínek a David Škach se proměnili v idoly, jejich koncerty byly beznadějně vyprodané. Do sálu se narvalo i pět tisíc diváků, hlavně slečen. „Holky šílely. Spaly u nás před barákem ve stanu, v zimě vypisovaly do sněhu milostná srdce, v průjezdu našeho domu jsou dodnes jejich vzkazy,“ vypravuje Aleš Lehký. Sláva Luneticu přišla tak rychle, že si ji kluci ani nestačili vychutnat. Byli v jednom kole. Po šňůře koncertů se vždy jen na chvíli zastavili doma.
„Naprosto vyčerpaní jsme padli do postele. Pak jsme pobalili čisté prádlo a vyrazili zas do světa. Byl to nápor. Každý den, týden, měsíc prosvištěl tak rychle, že na emoce nějak nezbýval čas,“ přiznává zpěvák, tanečník, moderátor. Sklony k muzice zdědil po otci, který hrával na basu s litvínovským rodákem Leškem Semelkou.

Tři roky slávy

Hvězdné nebe si Lunetici užívali tři roky. Pak Martin Kocián sbalil kufry a aniž by klukům cokoliv řekl, odjel do Anglie.
„Byl to podraz. Dlouho jsme s Martinem nemluvili. Kvůli němu se Lunetic rozpadl. Vlastně jsme se sešli poprvé až po šesti letech na oslavě Vaškových narozenin. Měli jsme dvě možnosti, buď budeme dál nepřátelé, anebo zapomeneme, zakopeme válečné sekery a pojedeme dál,“ popisuje Lehký. Zvolili druhou možnost. Kluci si plácli a začali zase zkoušet.

Znovu na jevišti

Před dvěma lety Lunetici v plné sestavě stanuli na jevišti. „Nebylo to jen tak. Už předtím jsme dostávali nabídky za miliony korun, abychom se dali dohromady. Všechno jsme odmítali. Jenže v roce 2008 slavila Máma desáté narozeniny a vyšla deska toho nejlepšího, co jsme kdy nazpívali. To byl důvod, hnací motor nového Luneticu,“ dodává Lehký.

Koncertní šňůra Luneticu už není tak nabitá jako dřív, přesto už starší kluci „frčí”. Mají dál své fanynky, jen už nešílejí pod jejich okny. V těchto dnech chystají novou desku.

Uchvátili i vás Lunetici?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!