Lidé už jsou pryč. Zbyly jen kříže a les | E15.cz

Lidé už jsou pryč. Zbyly jen kříže a les

Téměř tisícovka obyvatel přišla po válce o domov. Romavu, Rajchéřov, Košťálkov a Staré Hutě Češi zničili. Čtyřicet let kolem zaniklých vsí chodili jen pohraničníci.

Staré zanedbané stromy. Mechem porostlé kameny jen vzdáleně připomínající zdi. Velký dřevěný kříž. Ale hlavně smutek, tíseň a mráz, běhající po zádech. Čtyři vesnice těsně u rakouských hranic připomínají jen drobnosti. Po druhé světové válce byly vysídlené a téměř srovnané se zemí. Místo stromů kolem nich sázeli pohraničníci ostnaté dráty.

„Podle posledního sčítání v roce 1930 žilo v každé ze čtyř vesnic kolem dvou stovek obyvatel, převážně Němců,“ říká Hradečák Miloslav Sviták, který oblast jihovýchodně od Nové Bystřice před osmi lety mapoval.

Staré Hutě ležely kdysi uprostřed polí, teď jsou v hlubokém lese. Snad jen podle pravidelné řady listnatých stromů by bystrý pozorovatel poznal, kde byla dříve vesnice. Stojí tam také velký kamenný kříž. Není ale původní, originál v padesátých letech zmizel.

Stezka v lesním bludišti

Cesty k zaniklým vesnicím, vypadají všechny stejně. Vyznají se v nich často jen místní dřevaři a lesáci. Ke Starým Hutím a Košťálkovu vede také cyklostezka. Za jasného slunečného dne je to pro milovníky kol krásný výlet, když je ale mlha, vypadají bývalé vsi jako z hororu.

Ještě víc na jih od Hutí ležela kdysi Romava. Před válkou tam sídlilo oddělení finanční stráže, které bylo v září 1938 několikrát přepadené z rakouské strany. Při těchto událostech zajali v Romavě Němci četnického strážmistra Slavomíra Balouna. Zbili ho a odvlekli do Rakouska, kde ho uvěznili. Domů se vrátil až po Mnichovu s podlomeným zdravím. Také z této obce většina obyvatel uprchla v polovině září do Rakouska.

Romavu dnes připomíná jen kamení navršené do tvaru kaple s velkým dřevěným křížem uprostřed. Na místě je také pamětní kniha. Zápisky v ní jsou v češtině, němčině a angličtině. Vracejí se tam bývalí vojáci i potomci původních obyvatel.

Turisté v Rajchéřově

Třetí a asi nejznámější vesnicí je Rajchéřov. Proslul hlavně v devadesátých letech, kdy tam chtěl holandský investor s velkou podporou místní samosprávy vybudovat obří turistický komplex. Nakonec se tomu podařilo s přispěním Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha zabránit.

„Pro mě to byla první velká kauza, na které jsem se učil, jak bránit přírodu proti, v podstatě průmyslovému, projektu. Stály za ním velké peníze a investor, který si zajistil politiky od místního starosty přes okresní úředníky až po stranické krytí lidmi z největší strany, co tehdy byla u moci,“ vzpomíná s odstupem šestnácti let Bláha. Když začal proti projektu bojovat, místní lidé komplex pro cizince v panenské přírodě nechtěli, ale báli se vystoupit.

„V Rajchéřově a okolí jsem se byl podívat naposledy asi před čtyřmi lety. Je to nádherný kus zachovalé přírody. Hlavně u hranice jsou místa, kde na člověka dýchá divočina,“ tvrdí Bláha.
Nejvýchodnější ze čtveřice vesnic je Košťálkov. Ten jediný leží na cestě nedaleko vesnice Veclov. Stejně jako v Romavě tam lidé vztyčili dřevěný kříž v místě, kde stál dříve kostelík. Německy se ves jmenovala Gottschallings a po Romavě měla nejvíc obyvatel. Stávalo tady třiasedmdesát domů.

„Už několik let jezdím vždy na jaře a na podzim fotit, jak se vesnice mění. Někdy je to smutný pohled, ale svoji tajemnou atmosféru si to uchovává,“ přiznává starosta nedalekého Starého Města pod Landštejnem Marián Khandl.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!