Letecká bitva nad Hradcem: za deset minut dvacet letadel dole | E15.cz

Letecká bitva nad Hradcem: za deset minut dvacet letadel dole

19. srpna 2010 • 09:55
Letos je to šestašedesát let, co se nad Hradcem střetly americké bombardéry s německými stíhači.

Je teplý slunečný den a na nebi není ani mráček. Jedenáctiletá Jiřina Kárová si hraje venku se svými kamarády. Její otec se právě vrací z dílny z Vídeňské ulice domů na Jiráskovo předměstí, když zahlédne nad Hradcem letadla. Zahání děti domů. Vtom vykřikne: „Střílejí po sobě!“ Místo, aby děti zůstaly doma, vybíhají ven. Je 24. srpna 1944 půl jedné odpoledne. Po deseti minutách je po všem. K zemi padají čtyři americké bombardéry a asi patnáct německých stíhaček.
„Všichni jsme se dívali, odkud přilétají. Měli jsme pocit, že je máme přímo nad hlavou, ale v té výšce vypadala opravdu malá. V jednu chvíli bylo dobře vidět, jak to mezi nimi jiskří,“ vypráví dnes sedmasedmdesátiletá Jiřina Kárová. Pak už užaslí obyvatelé domků u škrobárny viděli jen padající kusy letadel a několik padáků.

Boj o naftu a benzin

Bitva, která se před šestašedesáti lety strhla nad Jindřichohradeckem, byla vůbec první bitva o pohonné hmoty nad tehdejším Protektorátem Čechy a Morava. Američané, kteří měli základnu v italském přístavu v Bari, ten den přiletěli bombardovat chemickou továrnu David Fanto v Pardubicích. Němci je nad Hradcem napadli ve chvíli, kdy se vraceli zpět do Itálie. „Tato letecká operace byla součástí vojenského plánu systematického ničení velkých chemických rafinérií v držení Němců,“ vysvětluje Vladislav Burian z Klubu historie letectví v Jindřichově Hradci.
Američané úspěšně napadli pardubickou továrnu kolem poledne. Německé stíhačky začaly na nepřátelské bombardéry útočit ještě nad Pardubicemi a některé dostaly zásah. „Nebyli výjimkou ranění letci, poškozené a hořící motory. Právě tyto stroje si Němci vyhlédli,“ vysvětluje Burian. Němcům se podařilo rychlým manévrem odlákat od bombardérů jejich stíhací doprovod a nad Jindřichohradeckem zaútočili. Útok byl přesný a razantní. Sestřelili čtyři letouny B-24 Liberator.
„Najednou padal z nebe velký kus a viděli jsme, jak někde na execíráku vylétla hlína nebo voda. Vůbec se to nedalo rozpoznat. Mysleli jsme snad, že to spadlo do rybníku u Kuniferu,“ vzpomíná Jiřina Kárová na sestřelení německé stíhačky nad Hradcem.
Její otec neváhal, sedl na kolo a na sestřelené letadlo se jel podívat. V té době ale už u Kuniferu začínaly Sudety a stála tam celnice. Celá rodina malé Jiřiny ale měla propustky, a tak celníci nic nenamítali, aby projel. Divili se ale, že chce hledat spadlé letadlo. Mezi vysokými stromy totiž žádnou bitvu neviděli.

Po letadle ani stopy

„Tatínek tehdy k rybníku dojel, ale nic nenašel. Vypadalo to, jako by se ani nic nestalo,“ říká Jiřina Kárová. Přesto mu to nedalo, celá jeho rodina totiž viděla vylétnout gejzír. Nechal proto kolo na hrázi a šel celý rybník obejít. Těsně za ním našel na louce rozvrtanou zem, nic víc. „Všichni jsme čekali, s jakou se vrátí, ale byl zklamaný. Přivezl jen ozubené kolečko, které se podobalo takovému, jaké bývá u řetězu na kole, a velkou zlatou patronu,“ dodává Jiřina Kárová.
Asi o týden později viděla, jak Němci odvážejí trosky letadla. „Doteď si vybavuji velký kříž na jeho ocasu. Kam ho ale vezli a co s ním udělali, nevím,“ tvrdí.
Sestřelené byly i další německé stroje. Jejich trosky dopadly ale dál od Jindřichova Hradce. Zmapované jsou například ty u Stříbce, Ostojkovic, Senotína a Jižné. „Na podzim se chystáme na průzkum jedné lokality na okraji Hradce. Je to místo, které určilo několik pamětníků,“ říká Vladislav Burian. Kde by mohli části sestřeleného letadla najít, ale prozradit nechce. „Bohužel existují organizované skupiny hledačů kovů, které se specializují na vykrádání vojenských míst, aby pak suvenýry odtud mohly prodávat,“ vysvětluje.

Nepřežilo devět z deseti

Němcům se nad Jindřichohradeckem podařilo sestřelit čtyři bombardéry. První z nich dopadl u Vlčic, tedy asi dvanáct kilometrů od Hradce. Útok nepřežilo devět z deseti členů posádky. Na ten den nikdy nezapomene dnes osmdesátiletý Jan Kubů ze Střížovic. Vzpomíná si, jak zrovna nakládali na nádraží vápno, když nad Ratmírovským rybníkem uviděli letadla. Jedno z nich se zřítilo u Vlčic u poslední chalupy na Olešnou. „Hned jsme popadli kola a jeli jsme se podívat. Vím, že se tehdy zachránil jen jeden letec. Odnesli ho k Suchým do chalupy a tam ho ošetřili. Jednoho Němci prostříleli, ještě než dopadl s padákem na zem,“ vypráví Jan Kubů.
Mezitím se chlapci doslechli, že jedno americké letadlo spadlo i u Lomů a na kole se tam vydali, aby místo obhlédli. Pro čtrnáctileté hochy to znamenalo velké dobrodružství a z místa si domů odnesli na památku kus plexiskla a kanystr. „Franta Novák tehdy domů přinesl nějakou kovovou misku, snad na jídlo. Jeho tatínek se ale na něj zlobil, že celé odpoledne prolítal a doma nepomáhal, tak ji ve vzteku někam vyhodil,“ vzpomíná Kubů.

Poprvé viděli černocha

Posádka letadla, které dopadlo u Lomů, měla větší štěstí. Devět vojáků se zachránilo na padácích, zemřeli dva muži. Mezi zachráněnými byl i Leonard Little. Ten dostal zásah do pravé nohy. V jindřichohradecké nemocnici mu ji pak amputovali za asistence místního lékaře Jana Vosejpky. Leonard Little, který se do Hradce a také do Lomů v roce 1972 podíval, zemřel před měsícem ve Spojených státech.
Střet letadel nad Kunžakem, který je jen několik kilometrů od Lomů a Vlčic, sledovali místní lidé s velkým úžasem. „Babička mi vyprávěla, že po povedeném útoku na německou stíhačku jeden Američan udělal vítězné kolečko nad náměstím. Sundal si při tom masku a lidé viděli jen nepřehlédnutelně bílé zuby. Tehdy nechtěli vůbec věřit, že vidí černocha,“ vypráví Eva Krafková z Kunžaku.
Vladislav Burian potvrzuje, že podle jeho dosavadního pátrání je tato historka, kterou vyprávějí všichni pamětníci z Kunžaku, pravdivá.
„Vím, že tomu jeden pán nevěřil, a tak jsem ověřoval, jestli v té letce létali i černí Američané. Podařilo se mi zjistit, že ano,“ doplňuje Burian. Na pravdě se zakládá i vyprávění o roztrhaném těle německého stíhače Lothara Sommera. Je to také jediný německý voják pohřbený v Kunžaku. Na náhrobku ale není uvedené jeho jméno.
Třetí americké letadlo šlo k zemi u Číměře. O život přišli tři letci. Jeden pravděpodobně i kvůli nenávistnému útoku německých obyvatel. Kde spadl čtvrtý americký Liberator, není přesně jasné dodnes. Členové Klubu historie letectví z Hradce se ale podle dostupných informací domnívají, že by to mohlo být někde v místech kolem Krvavého rybníku. „Byl bych rád, kdyby se našel ještě nějaký pamětník, který by nám pomohl místo určit,“ doufá Burian.

Sedmkrát o letecké bitvě

Bitva byla 24. srpna 1944 a trvala deset minut.
Američané bombardovali rafinérii v Pardubicích a při zpáteční cestě je nad Hradcem napadli Němci.
Šlo o první velký denní nálet americké armády na cíle v protektorátu.
Při útoku sestřelili Němci čtyři americké bombardéry a spadlo kolem patnácti německých stíhaček.
Zraněné piloty ošetřili lékaři nemocnice v Hradci.
Americké letouny spadly u Vlčic, u Lomů, Číměře a čtvrtý asi u Člunku.
Části spadlých letadel vystavují v leteckém muzeu v Deštné.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!