Kučera: V transu řvu na všechny. Chci vyhrát | E15.cz

Kučera: V transu řvu na všechny. Chci vyhrát

12. srpna 2010 • 09:50
Brankář budějovických prvoligových fotbalistů Pavel Kučera má formu. Hlavně díky jeho zákrokům mužstvo v prvních třech zápasech bodovalo.

Tomu se říká forma jako hrom. Brankář Pavel Kučera i v úvodu této sezony dokazuje, že místo v brance není tím, kde by měli prvoligoví fotbalisté SK Dynamo České Budějovice problém.
Na svého gólmana se mohou už tři roky spolehnout. Ve třech zápasech tohoto ročníku jim zatím dopomohl skvělými zákroky v prvních třech zápasech k bodovému zisku. Zneškodnil pokusy střelců Liberce a Sparty. Gól dostal jen v Mladé Boleslavi. Ovšem několik dalších chytil.
„Na soupeře se připravuju několik dní dopředu,“ říká Pavel Kučera.

Po úvodních třech utkáních máte soutěž skvěle rozehranou. Prožíváte dobré období?

Cítím se určitě dobře, ale myslím si, že tímhle stylem chytám už třetí sezonu. Teď je to ale víc medializované. Jsme s týmem víc v televizi.

Dá se vůbec u brankáře říct, že se dostal do formy?

Je to podobné jako u hráčů. Třeba útočník má období, kdy dává góly. To je i u mě. Někdy chytím víc míčů a někdy zase míň.

Může taková výkonnost vydržet dlouho?

To nevím. Ale můj otec říká, že už je to na pováženou, že chytám tři roky na stabilní úrovni, bez nějakých výkyvů. Přestože je na mě od malička přísný, v poslední době z něho cítím nadšení.

Spousta brankářů zachytá jeden, dva zápasy a pak se vrátí k průměru. Jak si udržujete svoji úroveň?

U brankáře je to všechno o hlavě a zkušenostech. Ačkoliv vypadám jako dost temperamentní člověk, tak se na každý zápas připravuju už od středy jako málokdo.

Jak? Přemýšlím o soupeři, s kterým budu hrát. Vnímám útočníky, jak se jim líp kope a podobně. Čtu hru. Myslím si, že tohle je takový dar, který mám od dětství. Nedá se to natrénovat, ale spíš získat zkušenostmi. Často dokážu situaci odhadnout, jdu do souboje napřed a to my hrozně pomáhá.

Každopádně jsou to dva roky, co jste na Žižkově v zápase s Bohemians Praha prohlásil: Dneska bych nechytil ani taxík. Kdy poznáte, že zápas nebude stát za nic?

Je to různé. Člověk může dostat tři, čtyři góly v zápase a nemůže dělat vůbec nic. Vzpomenu si třeba na letošní první kolo, kdy hrály Teplice na Slovácku. Grigar dostal tři góly, aniž by mohl vůbec něco chytit. Někdy je den blbec, kdy vás trefí odrazem do protipohybu a nezmůžete nic. To může zažít každý, i mně se stane, že budu chytat tři zápasy fantasticky.  Pak dostanu tři góly a nebudu za to moct.

Co dělat v takových situacích?

Nic (směje se). Vyhodit míč na půlku a jít znovu chytat. Hodit to za hlavu.

A když uděláte chybu vy? Jak vám je?

Jsou to takové dvě, tři minuty trapasu, ale chyby k fotbalu patří. Potkají i nejlepší brankáře na světě. Člověk se musí oklepat a jít do dalšího zápasu. To dělá brankáře brankářem.

Dokáže vás taková věc dostat do útlumu na zbytek zápasu?

Když jsem začínal hrát v lize a dostal jsem gól třeba z první střely, tak jsem v bráně jsem pak už moc výrazný nebyl. Ale dnes jsem v takové situaci, že by mě to neovlivnilo.

Jaký se vám povedl největší kiks?

Asi když jsem chytal za Žižkov. Chtěl jsem míč odkopnout, ale projel mi pod nohou.

Máte nějaký super zákrok?

V prvním jarním kole uplynulé sezony jsem v zápasu s Teplicemi vyhmátl Verbířovi obstřelení. Podle mě je super zákrok každý za stavu 0:0. V těchto chvílích musíte mužstvo podržet. Pak jste dobrý brankář.

Říkal jste, že chytání je o psychice. Je lepší být kliďas nebo nervák?

Brankář nemůže být nervák. Jak nebude v pohodě na hřišti, tak to nebude dobré. Člověk musí být něco mezi. Spoluhráče musí motivovat svým klidem a zároveň, když je něco špatně, tak je musí i seřvat.

Vy se ale rozčilujete na hřišti docela dost.

Přijde mi, že až poslední dobou. Zezačátku tomu tak nebylo.

Je to na spoluhráče, na rozhodčí nebo jen tak do prázdna?

Když jsem v transu, pak řvu na rozhodčího, na spoluhráče, prostě na všechny. Ale je to kvůli zápasu a zápalu boje. Prostě chci vyhrávat.

Je vám čtyřiatřicet let, ale u brankářů kariéra nekončí tak rychle jako u hráčů, že?

Když máme výkonnost, tak na věku moc nezáleží. V tomhle mají gólmani trochu výhodu. Nejlepší brankáři chytají do čtyřiceti a zvládají to. Ale není to pravidlo. Zítra se mi může něco stát a je konec.

V Budějovicích chytáte několik let o záchranu. Máte formu. Nechtěl byste ještě výš?

Nejlepší by bylo, kdybych chytal nahoře tabulky s Budějovicemi. Zatím tomu situace ale nenahrává. Druhá varianta je možnost nějakého přestupu, ale to není otázka pro mě.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!